Pseudohalucinace
Pseudohalucinace je klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu. Na rozdíl od halucinace si je postižený při pseudohalucinaci po celou dobu trvání vjemu vědom, že jde o klam, neodpovídající vnější realitě.[1]:s.16
Příkladem v psychiatrii může být "slyšení hlasů v hlavě", oproti pravým halucinacím, kde by spíše šlo o "mluvení s osobami, které ostatní nevidí".
Pseudohalucinace mohou často nastat například užitím psychedelik nebo disociačních drog. Pokud někdo mluví o halucinacích po požití těchto látek, pravděpodobně se ve skutečnosti jedná o pseudohalucinace.
Tento termín není v psychiatrii příliš oblíben, jelikož je považován za nejednoznačný.
Pokud se pseudohalucinace odehraje během REM fáze spánku, označujeme ji jako hypnagogickou.
Akuse hudby
[editovat | editovat zdroj]Jedním příkladem pseudohalucinace je akuse hudby, stav, kdy má člověk pocit, že zvnějšku slyší hrát hudbu, přitom si je však vědom přeludu. Jde o poměrně vzácný jev, který častěji mohou pozorovat lidé se sluchovou vadou a zřejmě také s určitými hudebními vlohami. Vyvolání jevu také podporuje hlučné prostředí, únava a stresující situace. Akusím hudby často podléhal například Bedřich Smetana. Hudba, kterou člověk slyší, může být v podstatě jakéhokoli druhu, někdy je člověku příjemná, jindy nikoli, někdy je člověk schopen hudbu do jisté míry ovládat. Jev zpravidla nelze vyvolat vůlí a po nějaké době sám odezní.
Hypnagogické halucinace
[editovat | editovat zdroj]Dalším příkladem pseudohalucinace jsou hypnagogické halucinace. Jsou to nereálné vjemy vznikající během REM fáze spánku, často probíhají v souvislosti se spánkovou paralýzou.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 37–38.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RABOCH, Jiří; PAVLOVSKÝ, Pavel; JANOTOVÁ, Dana. Psychiatrie - minimum pro praxi. Recenzoval: MUDr. Pavel Baudiš. 4. vyd. Praha: Triton, 2006. 208 s. ISBN 978-80-7254-746-3.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pseudohallucination na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu pseudohalucinace na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.