REM fáze spánku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zvýrazněná fáze REM na polysomnografu

Rapid eye movement (REM, česky rychlé pohyby očí) je fáze spánku, charakterizovaná právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým EEG. Poprvé byla REM popsána fyziology Kleitmanem a Aserinskym v 50. letech 20. století.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

U dospělého člověka představuje REM fáze asi 90–120 minut, tedy asi 20–25 % doby spánku. Tento podíl klesá s věkem; u novorozenců tvoří plných 80 %. Stárnutím ale není REM fáze zasažena tolik, jako NREM (non-REM) fáze spánku.[1]

Během typického spánku vstoupí spící člověk do této fáze v průměru pětkrát, a doba, po kterou v ní zůstane, je zpočátku jen několik minut, ale s každým dalším přechodem trvá déle a déle. Subjekt trpící spánkovou deprivací ve spánku do fází REM vstupuje snadněji a častěji. Během této fáze je spánek lehčí – spící je více náchylný k probuzení a někdy může dojít ke krátkému nabytí vědomí a okamžitému opětovnému usnutí. Je vědecky dokázáno, že většina snů, které si subjekt podrobně a živě pamatuje, probíhá právě v této fázi spánku.

Během fáze REM nejsou dominantní žádné mozkové vlny, a neurony (zejména v ty v mozkovém kmeni, pontine tegmentum) vykazují přibližně stejnou míru aktivity jako při plném vědomí (tzv. paradoxní spánek), naopak některé neurotransmitery (monoaminy) jsou inhibovány. Srdeční rytmus a dýchání jsou méně pravidelné než u ostatních fází spánku. V této fázi se projevuje noční tumescence (erekce) penisu či klitorisu.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Fáze REM není z velké části prozkoumána, stejně jako její příčiny a účel – existuje pouze několik teorií, které se je snaží vysvětlit. Podle jedné z nich se člověku spícím ve fázi REM „srovnávají myšlenky“ (nebo spíše vjemy), které během předchozích několika hodin vstřebal, a (ve vztahu jeho myšlení) se filtrují a odbourávají ty náhodné okolnosti, které nemají s předmětem jeho úsilí souvislost. To má ve výsledku konsolidovat (ucelovat) a třídit (deklarativní, nikoli procedurální) paměť, resp. způsob, jakým jsou její jednotlivé stavební kameny poskládány. Druhá taková teorie tvrdí, že REM má (mj.) funkci periodicky stimulovat mozkové neurony (tj. nenechávat mozek v relativní neaktivitě po osm hodin spánku) a je nezbytná pro vývoj centrální nervové soustavy. Třetí teorie se zabývá myšlenkou, že fáze REM je potřeba proto, aby si mohly „odpočinout“ a regenerovat monoaminové receptory a znovu získat citlivost. Další teorie fázi REM vysvětlují jako faktor důležitý v přežití vyšších organismů (např. během infekce, nemoci, poranění), nebo coby mechanismus, pomocí kterého mozek i během spánku čas od času „skenuje“, zdali není daný jedinec v ohrožení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rapid eye movement na anglické Wikipedii.

  1. No rest for the aged: As people get older, sleep quantity and quality decline

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]