Hans Ledwinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. techn. Ing. Hans Ledwinka, dr. h. c.
Narození 14. února 1878
Klosterneuburg
Úmrtí 2. března 1967 (ve věku 89 let)
Mnichov
Zaměstnavatelé Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft
Tatra Trucks
Ocenění medaile Rudolfa Diesela
čestný doktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Ledwinka (někdy také Hans Ledvinka, v poválečné české literatuře i Jan Ledvinka; 14. února 1878 Klosterneuburg, Rakousko2. března 1967 Mnichov) byl rakouský automobilový konstruktér a průkopník automobilismu, který pracoval pro firmu Tatra.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Hitler, Ledwinka a podvozek Tatry 77

Hans Ledwinka se narodil v Klosterneuburgu u Vídně 14. února 1878, jeho rodiči byli Anton Ledwinka (1840–1903) pocházející z Brtnice u Jihlavy, který se živil jako restauratér, a Leopoldine (1843–1923) z Dobenbergu. Hans se narodil jako páté dítě. Nejprve se stal zámečníkem, poté odešel studovat do Vídně. Po studiu na průmyslové škole ve Vídni pracoval od roku 1897 ve firmě Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (NW, později Závody Tatra) jako zámečník. V roce 1900 pracoval i na výrobě prvního závodního vozu, který byl zkonstruován v pouhých pěti týdnech pro barona Liebiega. Po krátké přestávce, kdy roku 1902 odešel pracovat do Vídně pro firmu Max Friedmann, kde se podílel na výrobě automobilu s brzdami pro všechna kola, se vrátil do Kopřivnice. V letech 19051945 byl technickým ředitelem firmy s opětovnou přestávkou mezi lety 1916–1921, kdy působil ve firmě Steyr; po návratu se stal vedoucím automobilky. Byl znám svou skromností, dřevěnou kancelář s židlí a rýsovacím prknem měl přímo u montážní dílny.[zdroj?]

Je tvůrcem koncepce automobilu s centrální nosnou rourou (páteřový rám), výkyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem.[zdroj?] Tato již dříve známá řešení jako první spojil u vozu Tatra 11[zdroj?] z roku 1923 a podnik Tatra tuto koncepci používá dodnes.

Během svého působení v Tatře se věnoval především konstrukci automobilů. Byl už u stavby prvního továrně „sériově“ vyrobeného benzinového automobilu v rakouské monarchii – automobilu NW Präsident, později byl autorem i mnoha dalších vozů a motorů (první uplatnění motoru OHC v NW roku 1910).[zdroj?] Vymyslel koncepci vozu s páteřovým rámem, využití vzduchem chlazených motorů typu boxer, umístění motoru vzadu, důslednou aplikaci aerodynamických tvarů a řadu dalších inovací. Ve třicátých letech konzultoval Ferdinand Porsche s Ledwinkou své koncepce, což je vidět na podobnosti vozů obou konstruktérů (soudní spor Tatra - VW).

Protože žil v Sudetech, byl mu v roce 1945, kdy se Sudety opět staly částí Československa, podle tzv. Benešových dekretů vyvlastněn majetek.[zdroj?] Ledwinka se pokusil o záchranu části majetku a byl proto v medializovaném procesu odsouzen k šesti letům vězení. Jako vedoucí představitel firmy musel za války komunikovat s říšskými orgány, a po válce byl obviněn z kolaborace s nacisty. Když byl v roce 1951 propuštěn z vězení, využil možnosti odejít do Německa. Od roku 1953 až do smrti žil v Mnichově, kde se konstrukci věnoval do velmi vysokého věku. Svou koncepci podvozku s páteřovou rourou a výkyvnými polonápravami uplatnil (resp. syn Erich) i v některých vozech Steyr-Puch. V roce 1992 byl plně rehabilitován Nejvyšším soudem ČSFR.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Hans Ledwinka byl během slavnostního večera 6. března 2007 na ženevském autosalónu Geneva Motor Show uveden do „síně slávy“ mezi nejvýznamnější konstruktéry evropské historie automobilů.[zdroj?] V roce 1961 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela.

Následovníci[editovat | editovat zdroj]

Hans Ledvinka se věnoval i svým následovníkům – inženýrům Antonínu Kličkovi, Miloslavu Klavíkovi, Romanu Labensovi, Miloslavu Hronovi, Erichovi Überlackerovi a synovi Erichovi Ledwinkovi.

Tatra 77[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně nejslavnějším Ledwinkovým dílem{{Zdroj?} byla konstrukce automobilu Tatra 77 a pozdější modifikace tohoto modelu jako Tatra 87, na kterých spolupracoval se svým synem Erichem a Erichem Übelackerem. Model se vyráběl v letech 1936–1950. Hans Ledwinka navázal na metody poválečných německých automobilových původně leteckých konstruktérů, jako byl kupř. Dipl.Ing. Edmund Rumpler – pracující mj. v Kopřivnici mezi lety 1895–1900. Tito původně letečtí inženýři přešli po první světové válce a demilitarizaci Výmarské republiky od návrhů válečných letadel k civilním automobilům. V této praxi poté uplatňovali aerodynamické metody používané předtím jen v letectví, kupř. Rumplerův první aerodynamický vůz Tropfenwagen (kapkovitý vůz), od kterého Tatra 77 převzala svůj atypický střední reflektor. Z automobilů podobných Tatře 77 stojí za povšimnutí kupř. Chrysler Airflow z téhož roku 1934 či první minivan Stout Scarab z roku 1930, inspirovaný skaraby.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ražnok, Jan, Zátopek, Radim, etc.: Hans Ledwinka - od "Präsidenta" do síně slávy.In: Vlastivědný sborník Novojičínska, 62/2012, s. 115 - 146.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 261. 
  • Wolfgang Schmarbeck: Hans Ledwinka. Seine Autos - Sein Leben. Štýrský Hradec: H. Weishaupt Verlag 1990. ISBN 3-900310-56-4
  • Seper, Pfundner, Lenz. Österreichische Automobilgeschichte. Klosterneuburg: Eurotax Verlag 1999.
  • Erich Ledwinka Sudetendeutsche Pionierleistungen im Kraftfahrzeugbau. In: Sudetendeutsche Beiträge zur Naturwissenschaft und Technik (Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste, Band 2) Mnichov: Verlagshaus Sudetenland 1981. ISBN 3-922423-11-6.
  • Margolius, Ivan and Henry, John G.(1990). Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka. Harrow: SAF. ISBN 0946719063. 
  • Margolius, Ivan and Henry, John G. (2015). Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka. Dorchester: Veloce. ISBN 978-1-845847-99-9

Související články[editovat | editovat zdroj]