David Oistrach
| David Oistrach | |
 | |
| Rodné jméno | Давид Фишелевич Ойстрах |
|---|---|
| Narození |
17.jul. / 30. září 1908greg. Oděsa |
| Úmrtí |
24. října 1974 (ve věku 66 let) Amsterdam |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Moskevská státní konzervatoř |
| Povolání | dirigent, vysokoškolský učitel a houslista |
| Manžel(ka) | Tamara Rotareva (1930–1974) |
| Děti | Igor Davidovič Oistrach |
| Ocenění |
Stalinova cena Leninova cena zasloužilý umělecký činovník RSFSR medaile Na památku 800 let Moskvy Řád finského lva medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 národní umělec SSSR … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
David Fjodorovič Oistrach (přepisem z ruštiny Ojstrach, v ruštině Давид Фёдорович Ойстрах; 30. září 1908, Oděsa, Ruské impérium – 24. října 1974, Amsterdam, Nizozemsko) byl světoznámý ruský houslista židovského původu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako David Kolker. Jeho matka, Isabella Stepanovna Kolker, si později vzala Fjodora Davidoviče Oistracha a David převzal příjmení po svém otčímovi.
Na housle začal hrát v pěti letech - od šesti let v Oděse, která v té době patřila carskému Rusku ve třídě prof. Petra Solomonoviče Stoljarského. Jako patnáctiletý byl přijat na konzervatoř, kde dále pokračoval ve studiu u prof. Stoljarského. Na konzervatoři ve školním orchestru začal sbírat první zkušenosti. Nejprve jako violista, později jako koncertní mistr a sólista. Po druhé světové válce patřil David Oistrach společně s klavíristou Svjatoslavem Richterem a violoncellistou Mstislavem Rostropovičem k nejznámějším interpretům pocházejícím ze Sovětského svazu. Do dnešního dne patří mnohé Oistrachovy nahrávky mezi nejoblíbenější interpretace v oblasti houslové hry.
Koncertní činnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1920 začal David Oistrach pravidelně koncertovat jako sólista po celém bývalém SSSR ve vyprodaných koncertních sálech. Od roku 1928 začal koncertovat i v zahraničí ve východní Evropě, velmi často hrál i v bývalé ČSR. V roce 1934 se stal docentem na Moskevské konzervatoři. Až v roce 1953 povolily úřady bývalé SSSR Davidovi Oistrachovi koncertovat v západní Evropě. První koncert odehrál v Paříži. Od roku 1954 koncertoval po celém světě od newyorské Carnegie Hall přes všechny největší koncertní sály světa. Kromě těchto zahraničních koncertů vystupoval nadále po celé SSSR, kde odehrál ročně více jak 100 koncertů a stále vyučoval na Moskevské konzervatoři. V době svého života odehrál premiéry houslových koncertů, které z velké části byly věnovány jemu osobně. Ke konci svého života také stále častěji vystupoval jako dirigent.
Zemřel 24. října 1974 během jednoho koncertního turné v holandském Amsterdamu.
Nahrávky[editovat | editovat zdroj]
Interpretace Davida Oistracha je zaznamenána na nespočetném množství nahrávek. Jejich seznam je k nahlédnutí na: [1]
Houslové skladby věnované Davidu Oistrachovi[editovat | editovat zdroj]
- Dmitrij Šostakovič: Houslový koncert č. 1
- Dmitrij Šostakovič: Houslová sonáta (1968)
- Sergej Prokofjev: . Houslová sonáta č. 1 f-moll
- Aram Chačaturjan: Houslový koncert d-moll
- Nikolaj Miaskovskij: Houslový koncert
- Arno Babadžanian: Klavírní trio (1952)
Ceny a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 1930 První cena na ukrajinské soutěži
- 1935 První cena na houslové soutěži Sovětského svazu
- 1935 Druhá cena na Wieniawského-soutěži ve Varšavě (1. cena: Ginette Neveu)
- 1937 První cena na soutěži E. Ysaye v Bruselu dnes "Concours international Reine Elisabeth"
- 1975 Wiener Flötenuhr
Další ocenění – eponymie[editovat | editovat zdroj]
Část silnice v Praze-Stodůlkách je pojmenována na jeho počest Oistrachova (čímž jde formálně o ulici). Podle databáze serveru mapy.cz to byl srpnu 2015 jediný název v Česku obsahující řetězec Oistrach nebo Ojstrach.[1][2]
Nástroj[editovat | editovat zdroj]
David Oistrach hrál od roku 1953 na housle "Conte de Fontana" od mistra houslaře Antonia Stradivariho, které vyměnil v červnu 1966 za „Marsick“, taktéž za nástroj od Antonia Stradivariho z roku 1705. Na tento nástroj hrál až do své smrti.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
- matka: Isabella Stepanovskaja Kolker, byla operní pěvkyní
- otec: David Kolker
- otčím: Fiodor Davidovič Ojstrach, byl houslovým amatérem
- 1930 se oženil s koncertní klavíristkou Tamarou Rotarevovou
- 1931 se narodil jeho syn Igor Oistrach, také světový houslista, jehož žačkou je i slovenská sólistka Jela Špitková
- Valerij Oistrach patří k třetí generaci houslistů v rodině Oistrachových
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Ojstrach na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu David Oistrach na Wikimedia Commons 
Osoba David Oistrach ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je David Oistrach
- https://web.archive.org/web/20080528184914/http://www.oistrakh.com/
- https://web.archive.org/web/20080420042741/http://andromeda.at/mus/oist/
- David Oistrach hraje Beethovenův houslový koncert, 3. část YouTube-Video
