Jaroslav Kvapil (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jaroslav Kvapil (21. dubna 1892, Fryšták18. února 1958, Brno) byl český klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Olomouci. Současně byl fundatistou olomoucké katedrály. Zde byl žákem dómského varhaníka a skladatele Josefa Nešvery. Neúspěšně se pokusil o přijetí na Pražskou konzervatoř, ale byl přijat na brněnskou varhanní školu, kde v letech 19061909 studoval skladbu u Leoše Janáčka. Kromě toho studoval ještě hru na klavír a varhany, kontrapunkt a zpěv. Pokračoval na konzervatoři v Lipsku u Maxe Regera skladbu, Hanse Sitta dirigování a Roberta Teichmüllera hru na klavír.

Po návratu do Čech se stal dómským varhaníkem v Olomouci, učil na Varhanní škole v Brně a v hudební škole Žerotína a byl činný i jako klavírní virtuóz. V době 1. světové války bojoval na italské a ruské frontě. Po vzniku Československa učil opět na Varhanní škole v Brně a v roce 1919 byl jmenován profesorem klavíru na brněnské konzervatoři. Souběžně byl korepetitorem operního souboru a učil na hudební škole Filharmonického spolku Beseda brněnská. V roce 1920 se stal jejím ředitelem a v této funkce setrval až do roku 1946. Ve Filharmonickém spolku se stal sbormistrem a v široké spolupráci s divadelním orchestrem a sólisty uvedl na brněnská koncertní pódia vrcholné skladby světové oratorní a kantátové tvorby. Za své úspěchy byl v roce 1929 jmenován čestným členem České akademie věd a umění.

Nepřestal ani vystupovat jako klavírní virtuóz: Kromě samostatných koncertů spolupracoval s předními českými komorními soubory a na koncertech doprovázel i sólisty Národního divadla v Praze. Poslední veřejné vystoupení se konalo na počest jeho šedesátin v roce 1952.

Po osvobození byl profesorem skladby a vedoucím katedry skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 1957 odešel do důchodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opera[editovat | editovat zdroj]

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Píseň o čase, který umírá (A. Suaréz, 1924)
  • Lví srdce (1931)
  • Italská (Milan Kundera, 1950)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 4 symfonie
  • Nocturno d-moll (1911)
  • Thema con variazioni a fuga c-moll (1912)
  • Burleska pro komorní orchestr (1935)
  • Z těžkých dob, symfonické variace (1939)
  • Jubilejní slovanská ouvertura (1944)
  • Svítání, symfonická báseň (1948)
  • Dnes a zítra,symfonická předehra

Koncerty pro sólové nástroje s orchestrem[editovat | editovat zdroj]

  • 1. koncert pro housle a orchestr G-dur(1928)
  • Burleska pro flétnu a orchestr (1944)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1951)
  • 2. koncert pro housle a orchestr G-dur(1952)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1954)
  • Suita pro violu a komorní orchestr (1956)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • 4 sonáty pro housle
  • 5 smyčcových kvartetů
  • Klavírní trio E-dur (1912)
  • Dvě skladby pro housle a klavír (1913)
  • Violoncellová sonáta e-moll (1913)
  • Klarinetový kvintet (1914)
  • Klavírní kvintet a-moll (1915)
  • Variace na vlastní téma pro trubku (1929)
  • Suita pro pozoun (1930)
  • Intimní obrázky pro housle a klavír (1934)
  • Dechový kvintet f-moll (1935)
  • 2. dechový kvintet (1935)
  • Fantasie pro varhany e-moll (1935)
  • Houslová sonatina D-dur (1941)
  • Nonet (1944)
  • Pastorální suita pro klarinet a klavír (1944)
  • Kvartet pro flétnu, housle, violu a violoncello (1948)
  • 3 skladby pro violoncello (1949)
  • Duo pro housle a violu (1949)
  • Commodo e giocoso pro violoncello a klavír (1951)
  • Suita pro violu a klavír (1955)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Pět dětských skladeb (1906)
  • Sonáta g-moll (1910)
  • Písně prósy a poezie (1911)
  • Variace na vlastní téma (1914)
  • Údolím stesku a žalu (1912)
  • Sto slováckých písní pro klavír (1914)
  • Na sklonku mládí (1919)
  • Vánoce (1924)
  • Sonáta e-moll (1925)
  • Lví silou, variace (1932
  • V říši snů (1932)
  • Scherzo (1932)
  • Smutná píseň (1935)
  • Polka (1938)
  • Sonáta Des-dur (1946)
  • Fantasie ve formě variací (1952)
  • Sonatina (1956)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklus Písní na slova Adolfa Heyduka a Antonína Sovy (1911)
  • Dva dvojzpěvy v národním tónu (1914)
  • Pět písní na slova Antonína Sovy (1918)
  • Písně pro nižší hlas (slova Jaroslava Vrchlického aj., 1918)
  • Déšť v samotě (1919)
  • Jarní noc (Otakar Březina, 1920)
  • Čtyři písně (1922)
  • Herbář pro baryton a orchestr (1933)
  • Písně pro vyšší hlas (1934)
  • Koleda (1934)
  • Tři písně pro tenor a klavír (1947)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Ženské
  • Chvíle úsměvů a snů (1921)
  • Tři ženské sbory s klavírem (1927)
  • Heslo Besedy brněnské (1941)
Mužské
Smíšené
  • Noční nálady (1920)
  • Píseň veselé chudiny (1934)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Janota, D. - Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
  • Šlechtová, A. - Levora, J.: Členové České akademie věd a umění 1890-1952. Praha 2004
  • Kundera, L.: Jaroslav Kvapil. Praha 1944
  • Chmel, Z.: Galerie brněnských osobností. 2. K-P. Brno 1999
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell, London 2001))

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]