Kľak (okres Žarnovica)
| Kľak | |
|---|---|
 | |
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°35′5″ s. š., 18°38′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 650 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Žarnovica |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 22,81 km²[1] |
| Počet obyvatel | 165 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 7,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ľuboš Haring |
| Vznik | 1735 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kľak 9, 966 77 Ostrý Grúň |
| Telefonní předvolba | 045 |
| PSČ | 966 77 (pošta Ostrý Grúň) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZC |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kľak je obec na Slovensku v okrese Žarnovica v Banskobystrickém kraji. Žije v něm 165[2] obyvatel. V době Slovenského národního povstání se obec stala místem jednoho z nejbrutálnějších masakrů civilního obyvatelstva na území Slovenska, který provedla nacistická jednotka Abwehrgruppe 218 známá jako Edelweiss.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1735.
Během represálií, které Němci po zatlačení Slovenského národního povstání do hor rozpoutali, byla obec 21. ledna 1945 vypálena. Zvláštní jednotka zbraní SS Edelweiss a pomocný oddíl Heimatschutzu povraždily při tomto Masakru v Kľakovské dolině 84 obyvatel vesnice – z toho 36 dětí – a vypálily všech 132 domů a hospodářských staveb. Vícero obětí bylo při tom zaživa upáleno ve vlastních domech. Nacisté obec před vypálením vyrabovali, ostatní obyvatele vyhnali ze vsi a postříleli i veškerý dobytek. Jedná se o jeden z nejbrutálnějších válečných zločinů spáchaných na Slovensku, nikoli počtem obětí, ale způsobem provedení. V obci byl v roce 1952 postaven památník SNP. Jeho autorem je sochař Ladislav Majerský.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Kľak leží v pohoří Vtáčnik na plošině mezi dolinami potoka Kľak a Kláštorského potoka. Členitý povrch zalesněného katastru (bučiny) s dlouhými dolinami a skalními útvary tvoří pyroklastické pyroxenické a pyroxenicko-amfibolické andezity. Průměrný roční úhrn srážek je 1027 mm, průměrná roční teplota kolem 5 °C. Má převážně hnědé lesní půdy. Ve správním území obce leží chráněný areál Ivanov salaš, přírodní památka Ostrovica a zasahuje do něj část národní přírodní rezervace Vtáčnik.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci je římskokatolický kostel svaté Terezie Avilské. Byl postaven roku 1753 jako jednolodní stavba, s délkou 57 m, šířkou 27 m a toutéž výškou. Loď je po celé délce zaklenutá. Kostelní věž je 48 m vysoká a 8 m široká a jsou v ní uloženy dva zvony s hmotností 300 a 150 kg. Kostel je obklopen hřbitovem.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Turistické trasy
[editovat | editovat zdroj]- Kľak – Partizánska dolina – Ivanov salaš – Škurátka – Vtáčnik
- Ostrý Grúň – Klenová – Kláštorné vráta – Kláštorská skala – Vtáčnik
- Kľak – Ivanov salaš – Škurátka – Vodopád na Pokutskom potoku
- Kľak – Škurátka – Vtáčnik – Homôlka – Gronštolne – Prochot
Turistické zajímavosti v okolí
[editovat | editovat zdroj]- Les Škurátka – na východní straně Vtáčniku. Chráněný areál s výměrou 2 ha. Ochrana porostu ve tvaru pěticípé hvězdy o straně 50 m vysazeného na počest padlých vojáků u příležitosti 20. výročí SNP.
- Kláštorská skala – na jižním hřebeni pohoří Vtáčnik s výškou 1279 m n. m. Nejvýraznější skalní město v pohoří Vtáčnik. Skupina skalních pilířů vyčnívajících vysoko nad okolní terén.
- Vodopád na Pokutském potoce – Přírodní památka, největší vodopád v CHKO Ponitří. Nachází se na pravostranném přítoku Pokutského potoka. Vody potoka protékají soustavou vodorovně laminovaných deskovitých andezitů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kľak (okres Žarnovica) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
- ↑ Halaj, D. a kol. Prehľad miest a obcí na Slovensku postihnutých fašistickými represáliami [online]. Múzeum SNP, 1990 [cit. 2010-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-08-14.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kľak na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
