Kľak (okres Žarnovica)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kľak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 650 m n. m.
Stát Slovensko Slovensko
kraj Banskobystrický
okres Žarnovica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,81 km²
Počet obyvatel 208
Hustota zalidnění 9,1 obyv./km²
Správa
Status obec
Starosta Ľuboš Haring
Adresa obecního úřadu Kľak 9, 966 77 Ostrý Grúň
Telefonní předvolba 045
PSČ 966 77 (pošta Ostrý Grúň)
Označení vozidel ZC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kľak je obec na Slovensku v okrese Žarnovica. V době Slovenského národního povstání se obec stala místem jednoho z nejbrutálnějších masakrů civilního obyvatelstva na území Slovenska, který provedla nacistická jednotka Abwehrgruppe 218 známá jako Edelweiss.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Kľak leží v pohoří Vtáčnik na plošině mezi dolinami potoka Kľak a Kláštorského potoka. Členitý povrch zalesněného katastru (bučiny) s dlouhými dolinami a skalními útvary tvoří pyroklastické pyroxenické a pyroxenicko-amfibolické andezity. Průměrný roční úhrn srážek je 1027 mm, průměrná roční teplota kolem 5 °C. Má převážně hnědé lesní půdy. Od roku 1966 je zde na ploše 193,97 ha státní přírodní rezervace Vtáčnik.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1735.

Během represálií, které Němci po zatlačení Slovenského národního povstání do hor rozpoutali, byla obec 21. ledna 1945 vypálena. Zvláštní jednotka zbraní SS Edelweiss a pomocný oddíl Heimatschutzu povraždily při tomto Masakru v Kľakovské dolině 84 obyvatel vesnice – z toho 36 dětí – a vypálily všech 132 domů a hospodářských staveb. Vícero obětí bylo při tom zaživa upáleno ve vlastních domech. Nacisté obec před vypálením vyrabovali, ostatní obyvatele vyhnali ze vsi a postříleli i veškerý dobytek. Jedná se o jeden z nejbrutálnějších válečných zločinů spáchaných na Slovensku, nikoli počtem obětí, ale způsobem provedení. V obci byl v roce 1952 postaven památník SNP. Jeho autorem je sochař Ladislav Majerský.[1]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci je římskokatolický kostel sv. Terezie Avilské. Byl postaven roku 1753 jako jednolodní stavba, s délkou 57 m, šířkou 27 m a toutéž výškou. Loď je po celé délce zaklenutá. Kostelní věž je 48 m vysoká a 8 m široká a jsou v ní uloženy dva zvony s hmotností 300 a 150 kg. Kostel obklopuje hřbitov.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

  • Kľak – Partizánska dolina – Ivanov salaš – Škurátka – Vtáčnik
  • Ostrý Grúň – Klenová – Kláštorné vráta – Kláštorská skala – Vtáčnik
  • Kľak – Ivanov salaš – Škurátka – Vodopád na Pokutskom potoku
  • Kľak – Škurátka – Vtáčnik – Homôlka – Gronštolne – Prochot

Turistické zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Les Škurátka – na východní straně Vtáčniku. Chráněný areál s výměrou 2 ha. Ochrana porostu ve tvaru pěticípé hvězdy o straně 50 m vysazeného na počest padlých vojáků u příležitosti 20. výročí SNP.
  • Kláštorská skala – na jižním hřebeni pohoří Vtáčnik s výškou 1279 m. n. m. Nejvýraznější skalní město v pohoří Vtáčnik. Skupina skalních pilířů vyčnívajících vysoko nad okolní terén.
  • Ostrovica – V blízkosti obce Kľak. Přírodní památka o výměře 4,44 ha. Ochrana skalních andezitových útvarů coby výrazného krajinářského prvku vulkanického reliéfu Vtáčniku. Skalní vyvýšeniny s kolmými stěnami. Geologická zajímavost – válcovitý sopečný komín.
  • Vodopád na Pokutském potoce – Přírodní památka, největší vodopád v CHKO Ponitří. Nachází se na pravostranném přítoku Pokutského potoka. Vody potoka protékají soustavou vodorovně laminovaných deskovitých andezitů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kľak (okres Žarnovica) na slovenské Wikipedii.

  1. Halaj, D. a kol. Prehľad miest a obcí na Slovensku postihnutých fašistickými represáliami [online]. Múzeum SNP, 1990 [cit. 2010-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]