Veľká Lehota
| Veľká Lehota | |
|---|---|
 Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°27′44″ s. š., 18°33′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 650 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Žarnovica |
| Tradiční region | Tekov |
  Veľká Lehota | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,36 km²[1] |
| Počet obyvatel | 996 (2025)[2] |
| Hustota zalidnění | 54,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Marta Šmondrková (SMER-SD) |
| Vznik | 1355 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Veľká Lehota |
| Telefonní předvolba | +421-45 |
| PSČ | 966 41 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ZC |
| NUTS | 517330 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká Lehota (maďarsky Nagyülés, německy Großhau, Großhay, Großlehota, do roku 1927 Veľká Lehôta) je obec na Slovensku v okrese Žarnovica. Žije v ní 996[2] obyvatel.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Střed obce se nachází v nadmořské výšce 650 m. Nejvyšším bodem je Veľký Inovec, který je s výškou 901 m nejvyšším vrchem Pohronského Inovce. Celková plocha katastru je 1834 ha. Je tvořen šestnácti roztroušenými sídly jako například Búrovci, Garajovci, Gabrišovci, Vaškovci a dvě osady Čigág a Inovec.
Obec Velká Lehota se nachází v pohoří Pohronský Inovec, administrativně je začleněna do okresu Žarnovica v Banskobystrickém kraji. Velká Lehota sousedí s pěti obcemi, konkrétně Malou Lehotou a Novou Baňou (okres Žarnovica), Jedľovými Kostoľany, Obycemi, a částečně i Tekovskými Nemci (okres Zlaté Moravce). Část katastrálního území obce tvoří hranici mezi okresy Žarnovica a Zlaté Moravce, respektive mezi Banskobystrickým a Nitranským krajem.
Území obce se nachází v pohoří Pohronský Inovec, konkrétně v podcelku Veľký Inovec a Vojšín. Reliéf zde plynule přechází od planinového až po hornatý. Geologickou stavbu vytvářejí zejména neovulkanitů (zejména propylitizované, pyroxenické a anfibolicko-pyroxenické Andezity) z nichž vznikly i lávové proudy a efuzívne komplexy stratovulkánů.
Z hlediska klimatických předpokladů patří obec do mírně teplé oblasti do mírně teplého, mírně vlhkého pahorkatinného až pahorkatinného okrsku. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují kolem 8 °C s průměrnými červencovými teplotami 18 °C a lednovými −4 °C. Roční úhrn srážek dosahuje hodnoty kolem 770 mm.
V obci se vyskytuje několik půdních typů. Nejčastější jsou kambizemě. Ve vyšších nadmořských výškách v okolí Velkého Inovce se vyskytují i andozemě. Z půdních druhů se zde nacházejí štěrkovité hlinité půdy.
V obci se nachází pramen řeky Žitava, která patří do povodí Váhu. Obcí protéká i Veľkolehotský potok a nachází se zde několik málo významných pramenů podzemní vody.
Území obce patří do oblasti bukových a podhorských bukových lesů s typickými zástupci například buk lesní, habr obecný, javor mléč. Oblast kolem Velkého Inovce patří do společenství javorově-lipových lesů v nižších polohách se zástupci javor mléč, javor horský, lípa malolistá a jiné.
V katastrálním území obce Veľká Lehota se nachází část přírodní rezervace Bujakov vrch.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec se poprvé vzpomíná v roce 1345. V 18. století patřila pod panství Topoľčianky a ležela v severozápadní části Tekovské župy. Byla to oblast, kterou tvořili většinou chudší horské obce s rozlehlými méně úrodnými katastry, pokrytými hlavně lesy a loukami. Vedle skromnějším obilnářství se lépe dařilo chovu dobytka a lesy v okolí dávaly možnost výdělku dřevorubcem.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí vede cesta II. třídy mezi Novou Baňou a Malou Lehotou a místní komunikace. Železnice obcí neprochází, nejbližší možnost železniční dopravy je v Nové Bani vzdálené 11 km. V obci se nachází oficiální pramen řeky Žitava ve výši 657 m.
Služby
[editovat | editovat zdroj]Slouží jim zdravotní středisko, pošta, farní úřad, kulturní dům, který se využívá na různé akce a vystoupení, základní škola a mateřská škola, která byla postavena v 80. letech v rámci akce Z. V ní se nachází i školní jídelna, v které se stravují nejen žáci základní školy, ale i někteří obyvatelé obce. Svépomocí byla také postavena budova obecního úřadu, v níž má sídlo matrika i pro sousední obec Malou Lehotu. V rámci akce Z byl postaven i nový dům smutku. V obci je rozvinuté soukromé podnikání v obchodní činnosti, službách a strojírenské výrobě. V roce 1991 byla postavena a dána do provozu obecní pekárna, zaměstnávající 11 občanů obce. Výstavbou obecní pekárny se zčásti řešila i nezaměstnanost občanů. Výrobky, které vyrábějí v pekárně se prodávají nejen v obci, ale i v blízkém okolí.
V dolní části obce je vybudována čistírna odpadních vod a kanalizace obce. V obci je také zřízena obecní tržnice, která slouží občanům hlavně v letních měsících. Dále byla provedena regulace potoka a výstavby nových rodinných domů.
Veľká Lehota má vytvořeny velmi dobré podmínky pro zimní sporty, zejména pro lyžování. K dispozici jsou dva lyžařské vleky – na Vojšíne (380 m) a na Drozdovo (600 m). Sněhová pokrývka zde v zimních měsících dosahuje průměrné tloušťku 80–100 cm. Lyžařská sezóna trvá od listopadu až do poloviny března. V létě je atraktivní turistika. Zajímavé jsou turistické trasy na Sedlovou skálu, odkud je krásný výhled na novobanskou kotlinu, stejně hezké jsou i túry na Inovec, Starohutský vodopád a Kamenný vrch.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci stojí římskokatolický kostel svatého Martina z roku 1809 a kaple Panny Marie Lurdské z roku 1968.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľká Lehota na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hustota obyvateľstva - obce [om7014rr] : Rozloha (Štvorcový meter). Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2025. Dostupné online. [cit. 2025-04-24].
- 1 2 Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [om7101rr]. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. 31. března 2026. Dostupné online. [cit. 2026-04-01].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Veľká Lehota na Wikimedia Commons - Oficiální stránky