František Zapletal z Luběnova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Zapletal z Luběnova

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867

Moravskoslezský vrchní státní zastupce
Ve funkci:
1882 – 1892
Předchůdce Albert Jantsch
Nástupce Edmund Temnitschka
Stranická příslušnost
Členství Moravská národní str. (staročeši)

Narození 12. července 1826
Hukvaldy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. března 1898
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní Jan Zapletal (bratr)
Karel Zapletal (???)
Božena Benešová (praneteř)
Alma mater Františkova univ. Olomouc
Ocenění Císařský rakouský řád Leopoldův
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František rytíř Zapletal z Luběnova, též Franz Zapletal von Lubienow (12. července[1] 1826[2][1] Hukvaldy[2][1]22. března 1898 Brno[3][2]), byl rakouský právník a politik české národnosti; poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Měl titul dvorního rady. Působil jako vrchní státní zástupce.[3] Narodil se v Hukvaldech (Hochwald in Mähren).[1] V matrice je uváděn jako Franz Heinrich Zapletal.[2] Vystudoval gymnázium v Kroměříži, pak práva na Františkově univerzitě v Olomouci. V roce 1848 nastoupil na praxi k brněnskému magistrátu. Od roku 1850 byl činný ve státní službě, nejprve při okresním soudu v Starém Brně, pak u generální prokuratury. V roce 1852 byl jmenován soudním adjunktem. Po třech letech přešel na brněnské státní zastupitelství. Později byl substitutem státního návladního v Olomouci, státním návladním ve Znojmě a od 8. května 1876 prezidentem krajského soudu ve Znojmě. 5. ledna 1880 byl jmenován prezidentem senátu a vedoucím zemského trestního soudu v Brně. V prosinci 1882 nahradil zemřelého Alberta Jantsche na postu vrchního moravskoslezského státního zástupce. Roku 1884 mu byl udělen titul dvorního rady. Roku 1887 získal Císařský rakouský řád Leopoldův. Roku 1890 byl povýšen do rytířského stavu.[2] Koncem roku 1892 odešel na vlastní žádost na odpočinek.[4] Ve funkci ho vystřídal Edmund Temnitschka.[5]

Už jako mladý právník se zapojil do počátků národního hnutí na Moravě. Mezi jeho přátele patřil František Alois Šrom. I poté, co získal vysoké správní posty, zůstal přesvědčeným Čechem.[3] V 60. letech se Zapletal krátce zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Prostějov, Plumlov. V krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867 se už mezi zvolenými poslanci neuvádí.[6] V lednu 1867 se uvádí jako oficiální kandidát slovanského volebního výboru (Moravská národní strana, staročeská).[7] Poslanecký slib skládal v únoru 1867 v češtině.[8]

Zemřel v březnu 1898 ve věku 72 let.[3] Zemřel po dlouhé nemoci.[2]

Jeho praneteří byla spisovatelka Božena Benešová, rozená Zapletalová.[9] Jeho bratrem byl politik Jan Zapletal, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.[10] Mezi Janovy příbuzné pak patřil i Karel Zapletal (1841–1894), poslanec Moravského zemského sněmu a statkář v Radvanicích.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Kniha narozených Hukvaldy 1792–1891, f. 57.
  2. a b c d e f Hofrath Ritter von Zapletal. Mährisches Tagblatt. Březen 1898, čís. 67, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c d Dvorní rada František Zapletal mrtev. Národní listy. Březen 1898, roč. 38, čís. 82, s. 3. Dostupné online. 
  4. Mährisches Tagblatt, 28. 11. 1892, s. 4.
  5. Znaimer Wochenblatt, 5. 12. 1896, s. 7.
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  7. Morawské Nowiny, 29. 1. 1867, s. 1.
  8. Moravská orlice, 21. 2. 1867, s. 2.
  9. NOVOTNÝ, Jan - VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla. Biografický slovník českých zemí - Svazek 4. [s.l.]: Historický ústav AV ČR, 2006. Dostupné online. ISBN 9788072772995. S. 400. (česky) 
  10. Úmrtí. Opavský Týdenník. Únor 1884, roč. 15, čís. 16, s. 2. Dostupné online. 
  11. KALIŠ, Emil; KODL, Cyril. Dunaj: revue rakouských Čechoslováků - Svazek 4. [s.l.]: Vyd. Školský spolek "Komenský", 1927. Dostupné online. S. 127. (česky)