Helena Dvořáková (spisovatelka)
| Helena Dvořáková | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Helena Čubová |
| Narození | 6. srpna 1895 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 22. června 1970 (ve věku 74 let) Praha  Československo |
| Povolání | redaktorka a spisovatelka |
| Národnost | česká |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helena Dvořáková, rozená Čubová (6. srpna 1895 Praha[1] – 22. června 1970 Praha) byla česká redaktorka a spisovatelka příběhů ze života žen, historických próz a prací pro mládež.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z učitelské rodiny[1], roku 1912 maturovala na gymnáziu na pražských Vinohradech, roku 1913 absolvovala obchodní abiturientský kurz v Chrudimi a roku 1915 složila státní zkoušku z francouzštiny. V letech 1924–1929 navštěvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako mimořádná posluchačka přednášky z dějin literatury u F. X. Šaldy a také přednášky z psychologie. Roku 1931 podnikla studijní cestu do Itálie a pak působila jako redaktorka nejprve v Melantrichu, od roku 1951 v Osvětě a od roku 1953 v Orbisu, se kterým Osvěta splynula. Roku 1959 odešla do důchodu.[2]
Jako spisovatelka navazovala na naturalismus Karla Matěje Čapka-Choda. Věnovala se především ženské problematice a své hrdinky stavěla do mezních situací. Orientovala se i na osudy lidé sociálně vykořeněných a individuální příběhy zasazovala do sociálních souvislostí. V některých dílech využívala i prvky dobrodružné nebo detektivní literatury. V padesátých letech se snažila vyhovět tehdejším ideologickým požadavkům a později se věnoval historické próze. Psala i knihy pro mládež a přispívala do novin a časopisů (Host, Lidové noviny, Lumír, Národní osvobození, Právo lidu, Literární noviny a další).[3]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Golemova milá (1925), novela, označená autorkou jako románová studie, zobrazuje životní obtíže chudé dělnické ženy z pražské periferie a její citový vztah k silnému, avšak rozumově málo vyvinutému a mravně nevyhraněnému tesaři.
- Barvy úsvitu (1926), sentimentálně laděný román s konvenčním milostným příběhem.
- Dětství a jiné povídky (1926), sbírka šesti povídek.
- Mámení (1928), detektivní příběh, situovaný do podkrkonošské vsi, o maďarské vyzvědačce.
- Mary z jedenačtyřicítky (1929), sbírka povídek z hornické kolonie.
- Veliký proud (1932), román s postavou vědce bakteriologa a jeho krásné ženy.
- Pepan Jehně (1933), román konfrontující hrdinovo šťastné dětství v Chrudimi s přitažlivým, ale nepřátelským prostředím Prahy.
- Marian v tajemném podzemí (1935), povídka.
- Nepatrné děvče, Golemova milá (1940), dvě novely označené autorkou za románové studie. Hlavní hrdinkou novely Nepatrné děvče je nevzhledná čtyřiadvacetiletá Markéta, sirotek vychovaný svou tetou, ze které se nakonec stane bohatá žena.
- Doktorka Diana Holcová (1941), román o problémech emancipované, samostatně vědecky pracující ženy.
- Pád rodiny Bryknarů, románová trilogie, generační kronika odehrávající se v pražské Libni a zobrazující její přerod v průmyslovou oblast velkoměsta od padesátých do osmdesátých let 19. století. Trilogie se skládala z těchto knih:
- Růžová perla (1943), sbírka sociálně laděných povídek pro mládež.
- Byli jsme tři (1946), dobrodružný válečný příběh pro mládež.
- Ruku v ruce (1952), budovatelský román z českého pohraničí, zachycující politické a třídní uvědomění české ženy a prvních českých osídlenců v době od května 1945 do konce roku 1949.
- Pražská lípa (1957), sbírka historických povídek z časného údobí našich dějin s podtitulem Obrazy z dějin českých.
- Pod růžovými prapory (1957), historický román pro mládež z doby krále Vladislava II. a jeho tažení proti Milánu.
- Praha před osmdesáti lety (1960), literární zpracování vzpomínek pražského knihkupce Leoše Karla Žižky.
- Na ostří (1961), historický román o konfliktu mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem.
- U básníka (1961), scénické pásmo.
- Lidé, bděte (1961), scénické pásmo.
- Dopis prokurátorovi (1968), sbírka obsahuje tři novely (kromě titulní také dříve vydané novely Golemova milá a Nepatrné děvče). Titulní novela je psychologickou studií rozvráceného manželství a vypráví o ženě, která se stává antihrdinkou při pokusu o emancipaci, který selhává. Pod tíhou neřešitelných životních těžkostí se pokusí otrávit sebe a své dítě a když je zachráněna, píše ve vězeňské nemocnici dopis, v němž vysvětluje příčiny svého jednání.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském
- ↑ a b Lexikon české literatury 1., Praha: Academia 1985. ISBN 80-200-0797-0. S. 641-632.
- ↑ Slovník českých spisovatelů od roku 1945 1., Praha: Brána a Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR 1995. ISBN 80-85946-16-5. S. 157.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Dvořáková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Dvořáková (spisovatelka)
- Helena Dvořáková – Slovník české literatury po roce 1945
- Helena Dvořáková – Biografický slovník českých zemí
- Helena Dvořáková – Knihovnička.net
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Čuba, Josef *1861, otec Heleny Čubové
