Stefan Grabiński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stefan Grabiński
Stefan Grabiński
Narození 26. února 1887
Kamionka Strumiłowa
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. listopadu 1936 (ve věku 49 let)
Lvov
PolskoPolsko Polsko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo odpočinku Yanivsky cemetery
Pseudonym Stefan Żalny
Povolání autor, spisovatel a autor sci-fi
Národnost Poláci
Alma mater Faculty of Philology of the University of Lviv
Žánr spekulativní fikce
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ18948008
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stefan Grabiński

Stefan Grabiński (26. února 1887, Kamionka Strumiłowa[p 1]12. listopadu 1936, Lvov) byl polský spisovatel fantastické literatury a hororů. Bývá nazýván polským Edgarem Allanem Poeem. V Česku zůstával do prvního českého vydání v roce 2012 nepovšimnut.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Haliči, jeho otec Dionysius Grabiński byl soudcem, matka Eugenia z Czubków byla učitelkou hudby. Spolu s ním vyrůstaly tři sestry. Rodina žila v Samboru, kde začal studovat místní gymnázium. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova a tam v roce 1905 středoškolská studia ukončil. Polskou literaturu a klasickou filologii vystudoval na Fakultě filologie na univerzitě ve Lvově v letech 1905—1911.[1]

Středoškolský učitel[editovat | editovat zdroj]

Po studiích působil jako polský učitel na středních školách ve Lvově. V letech 1914-1915 pobýval v Rakousku, v roce 1927 navštivil Itálii a Rumunsko. V letech 1917-1921 byl učitelem v Przemyslu.

V letech 1917—1921 byl ženat s učitelkou hudby Kazimierou Korwin-Gąsiorowskou, se kterou měl dvě dcery.

V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny literární prvotinu - sbírku novel Z wyjątków. W pomrokach wiary., která nebyla úspěšná. Až v roce 1918 kritika příznivě přijala jeho druhou sbírku Na wzgórzu róż. Literární úspěch ho potkal až v roce 1919, kdy vyšla jeho sbírka povídek ze železničního prostředí Demon ruchu.

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 odešel z důvodu pokročilé tuberkulózy do důchodu a léčil se v obci Brzuchowice nedaleko Lvova. Tam se o něj starala matka, jeho děti se ho z obavy před nákazou stranily. Jeho zdravotní stav mu už neumožňoval psát.

Zemřel v chudobě, zapomenutý a opuštěný téměř všemi přáteli. Byl pohřben ve Lvově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stefan Grabiński - Namiętność (obálka polského vydání, 1930)

Inspirační zdroje[editovat | editovat zdroj]

Na jeho dílo měla od studentských let vliv dědičná tuberkulóza a vroucí religiozita. Výraznou inspirací byla pro Grabinského díla E. A. Poea, R.L. Stevensona, Gustava Meyrinka či H.G. Wellse. Naopak, jak uvedl ve svém díle Wyznanie (Vyznání, 1926,) E. T .A. Hoffmanna odmítal jako "nudného, rozvleklého a chaotického německého romantika". S podobně zaměřeným dílem H. P. Lovecrafta se nejspíš neseznámil.[2][1]

Romány[editovat | editovat zdroj]

  • Salamandra (Salamandr) (1924)
  • Cień Bafometa (Bafometův stín) (1926)
  • Klasztor i morze (Klášter a moře) (1928)
  • Wyspa Itongo (Ostrov Itongo) (1936)

Sbírky povídek[editovat | editovat zdroj]

  • Na wgórzu róż (Na pahorku růží) (1918)
  • Demon ruchu (Démon hnutí) (1919)
  • Szalony pątnik (Šílený poutník) (1920)
  • Niesamowita opowieść(Podivuhodná povídka) (1958)
  • Księga ognia (Kniha ohně) (1922)
  • Namiętność (Vášeň) (1930)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Willa nad morzem (Ciemne siły) (Vila nad mořem - Temné síly)
  • Zaduszki (Dušičky)

Česká vydání a provedení[editovat | editovat zdroj]

Pro českou veřejnost byl Grabiński po celé 20. století neznámý autor.

  • V roce 2012 vyšel česky výbor povídek V domě Sáry (překlad Libor Martinek)
  • V roce 2016 uvedl Český rozhlas 2 fantastický příběh s námětem spiritismu Muzeum očistcových duší[3]
  • Český rozhlas, stanice Vltava uvedl v prosinci 2016 povídku Bludný vlak[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V dětství se zranil na ruce, kterou lékaři doporučovali amputovat. Léčiteli z jeho okolí se podařilo ruku zachránit a vyléčený Stefan pak pokládal své uzdravení za výsledek působení tajemných jevů a nejspíš proto byl fascinován posmrtným životem.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Obec se dnes nazývá Kamianka-Buzka a leží v ukrajinské Lvovské oblasti. V době narození Stefana Grabiński byla součástí rakousko-uherské Haliče, v letech 1918-1939 patřila Polsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stefan Grabiński na anglické Wikipedii a Stefan Grabiński na polské Wikipedii.

  1. a b c SLOVÁKOVÁ, Lenka. Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michala Benešová. Dostupné online.
  2. MARTINEK, Libor. IN: V domě Sáry (předmluva). Praha: Volvox Globator, 2012. 
  3. Český rozhlas 2, Stefan Grabiński: Muzeum očistcových duší
  4. ČR Vltava: Bludný vlak

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SLOVÁKOVÁ, Lenka. Komparace povídek Stefana Grabińského a Edgara Allana Poea. Praha, 2016. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michala Benešová. Dostupné online.

Související stránky[editovat | editovat zdroj]