Al-Masdžid al-Harám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Al-Masdžid al-Harám
المسجد الحرام
Velká Mešita
Velká Mešita
Poloha
Stát Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie
Provincie Makkah
Město Mekka
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Typ mešity chrámová
Status v provozu
Užívání poutní místo, modlitebna
Architektonický popis
Stavitel dle legendy Abrahám a Izmael
Vystavěna v předislámské době
Kapacita 900 000 věřících
Počet minaretů 9
Výška minaretů 89 m
Odkazy
Web gph.gov.sa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Al-Masdžid al-Harám (arabsky المسجد الحرام‎‎) též Velká mešita, je mešita v Mekce, na jejímž nádvoří se nachází svatyně Ka'ba. Jedná se o největší mešitu na světě a je považována za jedno z nejposvátnějších míst islámu. Při modlitbě se každý muslim obrací ke Ka'bě, která je umístěna uprostřed. Jedním z pěti pilířů islámu je Hadždž, neboli Velká pouť, kterou by měl každý muslim absolvovat alespoň jednou za život.

V době hadždže mešitou projdou miliony poutníků, což je považováno za každoročně největší shromáždění lidí na světě. V počátcích měla mešita pouze několik vstupních bran, během posledních desetiletí se však počet vchodů zvyšoval spolu s rozšiřováním mešity. Vstup do mešity je nyní možný kterýmkoliv z 95 vchodů. Mešita včetně venkovních prostor se rozkládá na ploše 356 800 m2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Svatyně Ka'ba stála na daném místě už v předislámské době. Muslimové věří, že ji zde na svém putování postavil sám Abraham, který byl pověřen Bohem, aby na své cestě vystavěl oltář. V roce 630 dobyl Mekku Muhammad a zničil pohanské modly v Ka'bě. Tím začala islámská vláda nad Ka'bou a stavění mešity okolo ní. Mešita se neustále rozšiřovala. První významnou rekonstrukci podstoupila v roce 692, další rekonstrukce proběhly např. v letech 1570, 1629, pod Saúdy v letech 1955-1973, 1982-1988 a 1988–2005.

Související informace naleznete také v článku Obsazení Velké mešity.

V roce 1979 byla obsazena islámskými radikály a dva týdny byla obléhána, než se saúdským speciálním jednotkám podařilo radikály zlikvidovat.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Poslední velká rekonstrukce začala v roce 2007 a má trvat až do roku 2020. Král Abdulláh bin Abdul-Aziz plánuje zvýšit kapacitu mešity až na 4 miliony věřících a zároveň rozšířit prostranství k modlitbě ze současných 356 800 m2 na 400 000 m2. Součástí projektu je i výstavba nového minaretu a vybavení vnitřních prostor mešity klimatizací.

11. září 2015 se na část přestavované mešity zřítil jeřáb. Nehoda si vyžádala 87 mrtvých a 184 zraněných.[1]

Architektura a stavby[editovat | editovat zdroj]

Studna Zamzam[editovat | editovat zdroj]

Tato studna, umístěná 20 metrů od Ka'by, je muslimy považována za zázračný zdroj vody přímo od Boha.

Hateem[editovat | editovat zdroj]

Hateem je nízká stěna ve tvaru půlměsíce, která je součástí základů Ka'by. Ve skutečnosti však není považována za samostatnou stavbu.

Ibrahímův kámen[editovat | editovat zdroj]

Při stavění Velké Mešity stál na tomto místě sám Prorok Abraham. Kámen, na kterém jsou otisky nohou Proroka Abrahama, je vystaven v uzavřené místnosti.

Ka'ba[editovat | editovat zdroj]

Tato stavba, která se nachází uprostřed mešity, je považována za nejposvátnější místo islámu. Muslimové věří, že ji zde na svém putování postavil sám Abraham, který byl pověřen Bohem, aby na své cestě vystavěl oltář. Už v dobách, kdy na Arabském poloostrově panoval polyteismus, byla Ka‘ba významným poutním cílem. Jedním z pilířů dnešního moderního islámu je pouť do Mekky, při které věřící obcházejí sedmkrát tuto stavbu a doufají, že budou schopni dotknout se kamene, který je umístěn v jednom z jejích rohů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu The Guardian (anglicky)