Salmanassar III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Salmanassar III.
Portrét
Narození 9. století př. n. l.
Úmrtí 824 př. n. l.
Potomci Šamši-Adad V.
Otec Aššurnasirpal II.
Matka Mullissu-mukannišat-Ninua

Salmanassar III., nazývaný také Šulmánu-ašaridu, vládl asyrské říši od roku 858 př. n. l. do roku 824 př. n. l. po svém otci Aššurnasirpalovi II., který mu zanechal rozsáhlou říši na vrcholu své moci.

Během své dlouhé vlády vedl mnoho výprav do takřka všech okolních zemí - hlavně do Babylonie a Sýrie. Pyšnil se, že 25x překročil Eufrat při tažení na západ. Až na Damašek mu patřila vlastně celá Sýrie a Kanaán, kde porazil i izraelského krále Achaba. Na severozápadě, v Malé Asii, obsadil významná centra Tarsos a Kommagéné. Několik výprav směřovalo na východ do zemí Parsua a Mannea, které se mu však nepodařilo zcela podmanit. Na severu podnikal výpravy proti mocnému státu Urartu, který porazil, a na jihu uznával jeho svrchovanost většinou i Babylón, avšak tamní situace byla velmi výbušná. Jeho velkým soupeřem byl vládce Damašku Barhadad, kterého nikdy neporazil. S Babylonem uzavřel spojeneckou smlouvu a svého syna oženil s babylonskou princeznou Šammuramat (Semiramis).

Ke konci života vypuklo povstání vedené nejstarším synem Aššur-dan-aplim, které porazil až jeho syn a nástupce Šamši-Adad V. Rozsah rebelie byl do té doby nevídaný - odpadlo i Ninive a Aššur. Díky své dlouhé vládě a vojenským úspěchům patří mezi nejvýznamnější asyrské panovníky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Související články[editovat | editovat zdroj]

Asyrský král
Předchůdce:
Aššurnasirpal II.
858824 př. n. l.
Salmanassar III.
Nástupce:
Šamši-Adad V.