Dína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dína
Dinah tissot.jpg
Děti Asenat
Jakin
Rodiče Jákob a Lea
Příbuzní Josef, Naftalí, Šimeon, Lévi, Juda, Benjamín, Dan, Zabulón, Rúben, Isachar a Gád (sourozenci)
Manases[1] a Efraim[2] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obraz Znásilnění Díny od Guiliana Bugiardiniho z 16. století v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni

Dína (hebrejsky: דִּינָה, Dina, doslova „Souzená“ ve smyslu „Pomstěná“)[3] byla podle Tóry, konkrétně podle knihy Genesis (Berešit), dcerou Jákoba a Ley.[4]

Znásilnění Díny[editovat | editovat zdroj]

Když Jákob doputoval k městu Šekem (dnešní Nábulus), šla se Dína projít, aby si prohlédla místní ženy. Při tom ji spatřil syn chivejského vládce Chamóra – Šekem, kterému se Dina zalíbila. Šekem Dínu znásilnil, čímž ji poskvrnil a ponížil. Chámor i Šekem požádali Jákoba a jeho syny o Díninu ruku, přičemž navrhli: „Spřízněte se s námi, dávejte své dcery nám a berte si dcery naše. Můžete sídlit s námi, je před vámi celá země. Usaďte se, volně v ní obchodujte a mějte ji jako vlastní.“[5]

Jákobovi synové však na žádost odpověděli lstivě a odvětili, že by se každý chivejský muž musel nechat obřezat. Chámor a Šekem pak promluvili k mužům svého města a ti souhlasili. Všichni muži se nechali obřezat, avšak třetí den, když byli chivejští muži v bolestech po obřízce, vtrhli do města s mečem v ruce Jákobovi synové a Dínini bratři Šimeón a Lévi a všechny mužského pohlaví povraždili a za poskvrnění sestry město vyloupili. Když se Jákob dozvěděl, co jeho synové provedli, řekl jim, že jej přivedou do zkázy, načež oni odvětili: „Což směl s naší sestrou zacházet jako s děvkou?“[6]

Židovská tradice[editovat | editovat zdroj]

Podle židovské tradice pojal Dínu za manželku její bratr Šimeón a porodila mu pět synů.[7] Při znásilnění v Šekemu Dína počala a porodila holčičku, která byla následně předána do pěstounské péče egyptskému manželskému páru, který nemohl mít děti. Před předáním do pěstounské péče vyrobil dědeček Jákob pro svou vnučku z kovového plíšku ozdobný závěšek na krk, na nějž vyryl informaci o jejím původu. Egyptští pěstouni dali děvčeti jméno Asenat.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Genesis.
  2. Genesis.
  3. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 149. 
  4. Gn 30, 21 (Kral, ČEP)
  5. Gn 34, 9–10 (Kral, ČEP)
  6. Gn 34, 30–31 (Kral, ČEP)
  7. 1Pa 4, 24 (Kral, ČEP)
  8. BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 239-240. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]