Dína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dína
Dinah tissot.jpg
Narození1700 př. n. l.
Úmrtí1590 př. n. l. (ve věku 109–110 let)
NárodnostHebrejci
DětiThiago[1][2]
Jakin[3]
RodičeJákob[4] a Lea[4]
PříbuzníJosef, Naftalí, Šimeon, Lévi, Juda, Benjamín, Dan, Zabulón, Rúben, Isachar, Gád a Ašer (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obraz Znásilnění Díny od Guiliana Bugiardiniho z 16. století v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni

Dína (hebrejsky: דִּינָה, Dina, doslova „Souzená“ ve smyslu „Pomstěná“)[5] byla podle Tóry, konkrétně podle knihy Genesis (Berešit), dcerou Jákoba a Ley.[6]

Znásilnění Díny[editovat | editovat zdroj]

Když Jákob doputoval k městu Šekem (dnešní Nábulus), šla se Dína projít, aby si prohlédla místní ženy. Při tom ji spatřil syn chivejského vládce Chamóra – Šekem, kterému se Dina zalíbila. Šekem Dínu znásilnil, čímž ji poskvrnil a ponížil. Chámor i Šekem požádali Jákoba a jeho syny o Díninu ruku, přičemž navrhli: „Spřízněte se s námi, dávejte své dcery nám a berte si dcery naše. Můžete sídlit s námi, je před vámi celá země. Usaďte se, volně v ní obchodujte a mějte ji jako vlastní.“[7]

Jákobovi synové však na žádost odpověděli lstivě a odvětili, že by se každý chivejský muž musel nechat obřezat. Chámor a Šekem pak promluvili k mužům svého města a ti souhlasili. Všichni muži se nechali obřezat, avšak třetí den, když byli chivejští muži v bolestech po obřízce, vtrhli do města s mečem v ruce Jákobovi synové a Dínini bratři Šimeón a Lévi a všechny mužského pohlaví povraždili a za poskvrnění sestry město vyloupili. Když se Jákob dozvěděl, co jeho synové provedli, řekl jim, že jej přivedou do zkázy, načež oni odvětili: „Což směl s naší sestrou zacházet jako s děvkou?“[8]

Židovská tradice[editovat | editovat zdroj]

Podle židovské tradice pojal Dínu za manželku její bratr Šimeón a porodila mu pět synů.[9] Při znásilnění v Šekemu Dína počala a porodila holčičku, která byla následně předána do pěstounské péče egyptskému manželskému páru, který nemohl mít děti. Před předáním do pěstounské péče vyrobil dědeček Jákob pro svou vnučku z kovového plíšku ozdobný závěšek na krk, na nějž vyryl informaci o jejím původu. Egyptští pěstouni dali děvčeti jméno Asenat.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Targum Pseudo-Jonathan on Genesis.
  2. Eliezer ben Hurcanus: Pirke De-Rabbi Eliezer.
  3. Sefer haYashar. 1552.
  4. a b Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ22054840. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Xa. 1893.
  5. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/ Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 149. 
  6. Gn 30, 21 (Kral, ČEP)
  7. Gn 34, 9–10 (Kral, ČEP)
  8. Gn 34, 30–31 (Kral, ČEP)
  9. 1Pa 4, 24 (Kral, ČEP)
  10. BIN GORION, Micha Josef. Żydowskie legendy biblijne. Katowice: KOS, 2009. ISBN 978-83-7649-003-8. S. 239-240. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]