Samaří

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě. O oblasti pojednává článek Samařsko.
Sloupořadí v ruinách Samaří
Zbytky hradeb
Zříceniny fora
Římské divadlo

Samaří (hebrejsky שומרון Šomron, řecky Σεβαστη Sebasté) bylo město v Samařsku v dnešním Izraeli, v oblasti palestinské autonomie na západním břehu Jordánu, asi 10 km severozápadně od moderního města Náblus (ve starověku Sichem). Podle tohoto města a kraje se také nazývá židovská sekta Samaritánů, kteří zde vznikli.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založil izraelský král Omri (886 - 875 př. n. l.) a učinil z něj hlavní město "severního" Izraelského království, místo dřívějšího města Tirza. Bylo dobyto a zničeno v roce 722 př. n. l. asyrským králem Salmanassarem V a král Sargon II. odvedl bohatší obyvatele do Babylonu a nahradil je mezopotámskými přistěhovalci. Ti sice časem patrně přijali izraelské náboženství a Tóru, ovšem s jistými odlišnostmi. Samaritánský Pentateuch je psán zvláštním písmem a text se často shoduje s odchylkami řeckého překladu (Septuaginta). Centrem samařské bohoslužby se stala blízká hora Garizim, kde podle izraelských pověstí měl Abrahám obětovat syna Izáka. Tím patrně začalo napětí až nepřátelství mezi Samařany a judskými Židy. Město se stalo centrem babylonské a pak asyrské provincie Samerina. Za perské vlády (od konce 6. do konce 4. století př. n. l.) bylo Samaří sídlem rodu Sanballatovců, správců na území bývalého Judska a Izraele. Když se Izraelci ve 4. století př. n. l. začali vracet z babylonského zajetí, Samařané také nabízeli pomoc při obnově jeruzalémského chrámu, byli však odmítnuti.Ezd 4, 1 (Kral, ČEP) Město dobyl Alexandr Veliký a roku 107 př. n. l. je zbořil Hasmoneovec Jan Hyrkán. Císař Augustus je věnoval králi Herodovi, který je obnovil a rozšířil a k poctě Augustově nazval Sebasté. Když však roku 72 založil císař Vespasián v sousedství město Flavia Neapolis, ztratila Samarie-Sebasté význam a v byzantské době byla definitivně opuštěna.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Z dávné izraelské minulosti se zachovaly zbytky hradeb, které zbudoval syn a nástupce krále Omriho Achab a palác o rozměrech 24 x 27 m. Z helenistické a římské doby se zachovaly impozantní zbytky divadla a baziliky, sloupořadí na foru a našly se i zajímavé plastiky ze slonoviny. Křižácký chrám svatého Jana ze 12. století slouží jako mešita a uctívá se v něm hrob svatého Jana Křtitele.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samaria (antike Stadt) na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Samaria. Sv. 22, str. 572
  • A. Novotný, Biblický slovník. Praha: Kalich 1950. Heslo Samaří.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 32°16′35″ s. š., 35°11′42″ v. d.