Tel Chacor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o archeologické lokalitě v severním Izraeli. Další významy jsou uvedeny v článku Chacor.
Biblické tely – Megido, Chacor, Tel Be'er Ševa
Světové dědictví UNESCO
Tel hatzor.JPG
Smluvní stát IzraelIzrael Izrael
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iii, iv, vi
Odkaz 1108 (anglicky)
Oblast Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení 2005 (29. zasedání)

Tel Chacor je izraelský národní park a největší archeologická lokalita v Izraeli. Nachází se v Horní GalilejiChulském údolí, asi 15 km severně od Galilejského jezera. Jižně od něj probíhá občasný vodní tok Nachal Chacor. Na tomto telu (pahorku) leželo ve starověku město Chacor[1], kanaánské město, které dosáhlo svého vrcholu a důležitosti na počátku 2. tisíciletí př. n. l..

V srpnu 1955 byly v lokalitě Chacor učiněny významné archeologické objevy, během výzkumu prováděného pod vedením Jiga'ela Jadina. Další série nálezů přišla v září roku 1957.[2] Roku 2005 byl Tel Chacor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Historické zmínky[editovat | editovat zdroj]

Chacor je zmiňován v el-amarnské korespondenci (14. stol. př. n. l.), nalezené v El Amarně v Egyptě. Ta obsahuje mj. dopisy chacorského panovníka Avdi Tišriho, který v nich sliboval věrnost faraonovi. Avdi Tišri byl jediným kanaánským panovníkem v celém tomto diplomatickém archivu, jenž se tituloval jako „král“, což svědčí o velikosti a rozkvětu města v tomto období. Chacor je zmiňován také v textech z Mari, které se nachází blízko Tigridu.

Zprávy o Chacoru se nacházejí také v Bibli. Město bylo zničeno ohněm ve 12. století na konci doby bronzové. O dobývání města Izraelity mluví Joz 11, 10 (Kral, ČEP). Znovu bylo vybudováno králem Šalomounem[3] v 10. století, spolu s výstavbou Megida a Gezeru. V době vlády krále Achaba, na konci 9. století př. n. l. se město stalo jedním z hlavních měst severního království a byla v něm vybudována nová pevnost. Roku 732 př. n. l. bylo město dobyto asyrským králem Tiglatpilesarem III.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku תל חצור‎‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. Někdy přepisováno také jako Chasór (dle biblické hebrejštiny, takto ČEP), či Azor (z řečtiny, Bible kralická)
  2. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 322, 337. (anglicky)  
  3. 1Kr 9, 15 (Kral, ČEP)
  4. 2Kr 15, 29 (Kral, ČEP)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]