Achab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o izraelském králi. O literární postavě kapitána Achaba pojednává článek Bílá velryba.
Achab
Ahab rex.jpg
Úmrtí 852 př. n. l.
Ramoth-Gilead
Místo odpočinku Samaří
Manžel(ka) Jezábel
Děti Atalja
Achazjáš
Jóram
Rodiče Omrí
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Achabova smrt od G. Dorého

Achab (hebrejsky: אַחְאָב‎‎ Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království. Byl druhým králem z Omríovy dynastie a celkově v pořadí sedmým králem tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Bratr (je) otcem“.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 873 až 852 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3021–3041 od stvoření světa neboli do rozmezí let 741–720 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.[4]

Politická a hospodářská činnost[editovat | editovat zdroj]

Regionální pozici izraelského království upevnil sňatkem s fénickou princeznou Jezábel. Uzavřel spojenectví s judským králem Jóšafatem – Jóšafatův syn Jóram si vzal za manželku Achabovu dceru Atalju. Mezitím opevňoval izraelská města a uskutečnil rozsáhlé stavební práce v hlavním městě Samaří. Úspěšně bojoval se Sýrií a Asýrií. V bitvě u Afeku připravil Achab zdrcující porážku aramejskému králi Ben-hadadovi.[5] Později ale Ben-hadadovi pomohl ve střetu s asyrským vojskem v bitvě u Karkaru na řece Orontu a tím zastavil případný postup Salmanassara III. blíž k izraelskému území.[6] Jednalo se ale pouze o dočasné spojenectví. Po asi tříletém období míru s aramejským králem totiž došlo k vojenské potyčce, při níž byl Achab smrtelně raněn náhodně vystřeleným šípem[7] a místo něj na izraelský trůn v Samaří usedl jeho syn Achazjáš.

Náboženská orientace[editovat | editovat zdroj]

Období Achabovy vlády se vyznačovalo ostrými náboženskými konflikty mezi ctiteli Baalovými, podporovanými dvorem a zejména jeho fénickou manželkou, a ctiteli Hospodinovými. Proti králi vystupovali proroci Elijáš a Míkajáš. V Bibli jsou Achab a jeho manželka vylíčeni jako bezbožní, tyranští a zločinní vladaři, což se projevilo zejména zosnováním vraždy Nábota, jehož vinice se oba manželé chtěli zmocnit.[8]

Achabovy zločiny se později staly záminkou pro vyvraždění Omríovců Jehúem.

Králové Izraelského království
Předchůdce:
Omrí
873–852 př. n. l.
Achab
Nástupce:
Achazjáš

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 46. 
  2. Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle FinkelsteinSilberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
  3. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67-68. 
  4. 1Kr 16, 29 (Kral, ČEP)
  5. 1Kr 20, 26–30 (Kral, ČEP)
  6. JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1987. S. 149. 
  7. 1Kr 22, 34–37 (Kral, ČEP)
  8. 1Kr 21, 1–16 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]