Bejt Še'arim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O stejnojmenné vesnici v současném Izraeli pojednává článek Bejt Še'arim (mošav).
Zdroje k infoboxu
Bejt Še'arim
בית שערים
IUCN kategorie II (Národní park)
Jeskyně rakví (č. 20) v Bejt Še'arim
Jeskyně rakví (č. 20) v Bejt Še'arim
Základní informace
Vyhlášení 1936
Nadm. výška 74 m n. m.
Rozloha 0,1 km²
Správa Úřad pro přírodu a parky
Poloha
Stát IzraelIzrael Izrael
Distrikt Severní distrikt
Umístění Kirjat Tiv'on
Souřadnice
Bejt Še'arim
Bejt Še'arim
Další informace
Web www.parks.org.il
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bejt Še'arim (hebrejsky בֵּית שְׁעָרִים, doslova „Dům bran“, anglicky Beit She'arim) je starověké židovské město a současný národní park v Izraeli, v Severním distriktu, situovaný na pomezí Jizre'elského údolí a pahorků Dolní Galileji.

Leží cca na jižním okraji města Kirjat Tiv'on nedaleko vesnice Bejt Zaid, cca 75 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 17 kilometrů jihovýchodně od centra Haify.

Starověký Bejt Še'arim[editovat | editovat zdroj]

Interiér katakomb v Bejt Še'arim

Ve starověku se v těchto místech rozkládalo židovské město Bejt Še'arim (v řeckých pramenech nazývané Besara), založené v 1. století př. n. l. za vlády Heroda Velikého.[1]

Bejt Še'arim dosáhlo vrcholného rozmachu v době Talmudu a Mišny, ve 2. - 4. století našeho letopočtu, kdy sem nasi a rabín Jehuda ha-Nasi[2] přestěhoval své sídlo a Sanhedrin (židovskou radu) (cca roky 170207). Tím se Bejt Še'arim stalo centrem židovského života. Když Jehuda ha-Nasi asi roku 224 zemřel v nedalekém Cipori, nechal se pohřbít zde, což vedlo k tomu, že všichni bohatí Židé ze země izraelské i z okolních zemí tu chtěli být pohřbeni také.[3] Pod městem proto vyrostl ve zdejším skalnatém podloží systém katakomb s honosnými hrobkami. Ty se dochovaly do současnosti a obsahují cenné ornamenty s židovskou symbolikou a s nápisy v různých jazycích, nejvíce v řečtině.[2]

Město bylo zničeno ohněm roku 352, během revolty proti tehdejšímu římskému konzulovi Gallovi.[4] Potom město postupně upadalo a bylo opuštěno v 7. století, v době příchodu Arabů.[1]

Pozdější dějiny[editovat | editovat zdroj]

Řecký nápis v katakombách v Bejt Še'arim
Reliéf na jedné hrobce

Arabové lokalitu nazývali Šejch Abrik (שיח' אבריק) a pod tímto názvem zde v 19. století existovala arabská vesnice. Okolní pozemky ve 20. letech 20. století získal Židovský národní fond.[4] Nachází se zde hrob muslimského šejka.[2]

V roce 1926 se v této oblasti usadil Alexander Zaid - sionistický průkopník a objevil zdejší systém jeskyň a hrobů. Následoval archeologický průzkum a zpřístupnění lokality. Alexander Zaid byl roku 1938 zabit Araby a je poblíž starověkého Bejt Še'arim pohřben. Zaidův hrob je doplněn jeho sochou.[2]

Archeologie[editovat | editovat zdroj]

Proběhly tu rozsáhlé vykopávky pod vedením B. Mazara (1936-40, 1956-59) a N. Avigada (1953-55).

  • Jeskyně č. 20

Je největší místní pohřební systém. Jde o sál dlouhý 50 metrů, z něhož na obě strany vedou vchody do sarkofágů, kterých tu bylo objeveno asi 130.

  • Jeskyně rabiho Jehudy ha-Nasiho (č. 14)

Je zde pohřben mimo jiné Jehuda ha-Nasi se ženou. Na zdi jsou hebrejské nápisy se jmény jejich synů - r. Gamliela a r. Šimona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bet She'arim: The Jewish Necropolis of the Roman Period [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d בית שערים [online]. parks.org.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. BARAŠ, Martin. Ha-cafon la-metajel ha-acma'i. Jeruzalém: [s.n.], 2007. 336 s. S. 57-61. (hebrejsky) 
  4. a b בית שערים [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEGEV, Avraham (ed.) Archaelogocal Encyclopedia of the Holy Land. Jerusalem 1972. s. 53-54.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]