Herodium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Herodium
Herodium from above 2.jpg
Základní informace
Výstavba15 př. n. l.
Poloha
AdresaBetlém, Západní břeh JordánuZápadní břeh Jordánu Západní břeh Jordánu
Nadmořská výška758 m
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Herodium z jihu
Pohled na Herodium (ve spodní části obrázku) a Dolní Herodium

Herodium, někdy také Herodion (hebrejsky הרודיון), či Hora Herodova (hebrejsky הר הורדוס‎) je archeologickou lokalitou v Judské poušti asi 12 kilometrů jižně od Jeruzaléma. V lokalitě se nachází pevnost vybudovaná na uměle navršeném kopci, kterou nechal zbudovat král Herodes Veliký (74–4 př. n. l.) a pod kterou se nachází zbytky města Dolní Herodium.

Stavba Herodia[editovat | editovat zdroj]

Palác byl vystavěn jako pevnost králem Herodem mezi lety 22 a 15 př. n. l. na místě, kde Herodes porazil hrstku protiřímských povstalců.[1] Kopcovitou formu pevnost dostala navršením obrovského množství zeminy z okolí. Uvnitř valu se nachází zdvojené hradby, které dosahují výšky 20 metrů. Uvnitř hradeb pak nechal Herodes vybudovat velkolepý palác s četnými pokoji, halou a lázněmi.

V oblasti severně od Herodia velké asi 150 km² byla vybudována převážná část paláce jako malé město, které se nazývalo Dolní Herodium, a dnes se v něm nachází zbytky vodních nádrží a mnohých budov. Dolní Herodium se střídavě rozvíjelo až do byzantského období a pak bylo opuštěno.

Starověký židovský historik Flavius Iosephus ve svém díle Válka židovská píše:

Když zvěčnil své příbuzné a přátele, nezapomněl ani na sebe. Vystavěl hrad v horách proti Arábii a nazval jej po sobě Héródeion. Uměle nasypaný kuželovitý pahorek, vzdálený šedesát stadií od Jeruzaléma, nazval stejným jménem a vyzdobil jej velice nádherně. Obklopil výšinu kulatými věžemi a nádvoří vyplnil nejnádhernějšími paláci. Nejen vnitřek budov byl skvělý. I vnější stěny, římsy a střechy byly přeplněny nesmírným bohatstvím. Ohromným nákladem přivedl zdálky množství vody a přístup rozdělil dvěma sty schodů z nejbělejšího mramoru. Pahorek byl totiž značně vysoký a zcela vytvořen lidskou rukou. Na úpatí zřídil také další královský palác, který mohl poskytnout přístřeší jeho zavazadlům a jeho družině, takže se hrad zdál městem, protože v něm bylo všechno, svým určením však byl královským sídlem.
— Flavius Iosephus, Válka židovská I, 419-421

K přívodu životně důležité vody z Šalomounových nádrží sloužil akvadukt. Dnes se nachází v těchto místech jen několik pramenů. V okolí pevnosti bylo vybudováno také množství nechráněných cisteren na shromažďování dešťové vody, ze kterých čerpali zejména obyvatelé Dolního Herodia.

Proměny Herodia[editovat | editovat zdroj]

Herodium sloužilo Herodovi zřejmě jako letní sídlo a jako útočiště před ruchem, který vládl v Jeruzalémě v čase poutních svátků. Zde byl nakonec Herodes také pohřben.[2] Během bojů mezi Herodovými příbuznými se pevnost stala na více než 60 let sídlem římských správců v Judeji, dokud nevypukla první židovská válka a pevnost roku 66 nepadla do rukou židovských povstalců. Povstalci se v Herodiu opevnili proti římskému vojsku a vybudovali zde synagogu a mikve. Po několika letech však vzbouřenci pevnost bez boje předali Římanům.

Římané, v jejichž očích důležitost Judeje po potlačení židovského povstání klesla, pevnost opustili a ta zůstala opuštěná, dokud nebyla zabrána zelóty, kteří uvnitř vybudovali skrytý podzemní systém a připravili si pevnost pro chystané druhé židovské povstání. Po potlačení tohoto povstání bylo místo roku 135 opět opuštěno.

V 5. století začali byzantští mniši postupně obývat sever Dolního Herodia a pokoje zdejšího paláce přeměnili v kostely. Při vykopávkách byly objeveny celkem čtyři kostely, jejichž podlahy byly vyzdobeny mozaikami. S islámskou expanzí v 7. století však bylo místo opět opuštěno.

Dnes stojí na severu původního Dolního Herodia palestinská vesnice.

Archeologický výzkum[editovat | editovat zdroj]

V průběhu 18. a 19. století probíhal výzkum obnažených památek v této oblasti. V letech 19621967 byly provedeny první archeologické vykopávky, při kterých byla odkryta většina známých nálezů v samotné pevnosti. Po získání této oblasti Izraelem v šestidenní válce byla na toto místo vyslána další expedice, tentokrát z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě pod vedením Ehuda Necera, která zahájila vykopávky v Dolním Herodiu roku 1972 a dosud pokračují. Jeden z nejvýznamnějších objevů této expedice byl učiněn roku 2007, kdy byl odkryt hrob, patřící zřejmě samotnému králi Herodovi.[3]

Celá lokalita byla vyhlášena za národní park.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku הרודיון na hebrejské Wikipedii.

  1. Flavius Iosephus, Válka židovská I, 265. Použito vydání FLAVIUS IOSEPHUS. Válka židovská I. Překlad Jaroslav Havelka a Jaroslav Šonka. 3. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1172-2. 
  2. Flavius Iosephus, Válka židovská I, 673.
  3. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě. Tomb of King Herod discovered at Herodium by Hebrew University archaeologist [online]. 2007-05-08 [cit. 2008-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]