Samaritánský Pentateuch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
muž se samaritánskou Tórou

Samaritánský Pentateuch (hebrejsky: תורה שומרונית ), je text pěti knih Mojžíšových tradovaný Samaritány v podobě starohebrejského písma. Vznik je datován do roku 100 př. n. l. Samaritánskému Pentateuchu jsou velmi blízké nálezy z Kumránu a je možné, že pro něj byly vzorem. Samaritánský Pentateuch zdůrazňuje roli hory Gerizím a Šekemu, čímž ukazuje na specifika samaritánského náboženství[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERLEJUNG, Angelika. Náboženské dějiny starověkého Izraele. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2017. ISBN 978-80-7429-281-1.