Ústřední tibetská správa
| Ústřední tibetská správa བོད་མིའི་སྒྲིག་འཛུགས་ | |
|---|---|
 Budova Ústřední tibetské správy v Dharamsale | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Dharamsala (Himáčalpradéš, Indie) |
| Status | exilová vláda a nestátní nezisková organizace |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | tibetština (úřední) |
| Národnostní složení | Tibeťané |
| Náboženství | tibetský buddhismus |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Indie |
| Dalajláma | Tändzin Gjamccho |
| Premiér | Penpa Cchering |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ústřední tibetská správa (zkratka CTA z anglického Central Tibetan Administration) je exilová vláda země. Považuje se za oprávněnou a legitimní vládu Tibetu. Často je proto nazývána „tibetská exilová vláda“.
Status[editovat | editovat zdroj]
CTA není jako vláda uznána žádným státem. Od vlád některých zemí i od mezinárodních organizací však dostává finanční pomoc pro tibetskou exilovou komunitu v Indii.
Území Tibetu je v současné době kontrolováno vládou Čínské lidové republiky, což Ústřední tibetská správa pokládá za nelegitimní vojenskou okupaci. Dle CTA je Tibet svrchovaným státem s dlouhou tradicí nezávislosti. Současná politika CTA však nežádá plnou nezávislost Tibetu, jako spíše autonomní statut, podobný jako má Hongkong nebo Macao.
CTA má své sídlo v indickém městě Dharamsala, kde se 14. dalajláma usadil po svém útěku z Tibetu v roce 1959. „Historické území Tibetu“, jež tato vláda nárokuje, zahrnuje Tibetskou autonomní oblast, provincii Čching-chaj a velké části provincií Kan-su, S’-čchuan a Jün-nan.
Činnost[editovat | editovat zdroj]
CTA vykonává mnoho vládních funkcí v rámci tibetské exilové komunity, která čítá zhruba 128 000 členů, z nichž drtivá většina (cca 94 000) žije v Indii.[1] Provozuje řadu škol, zdravotnických zařízení, kulturních aktivit a projektů podporující ekonomický rozvoj. Mimo to finančně podporuje stovky Tibeťanů, kteří utekli z Tibetu, a přišli do Indie, obvykle přes Nepál. Indická vláda svolila tomu, že CTA vykonává v severní Indii dohled nad záležitostmi tibetské komunity.
Od roku 1971 vydává CTA Tibeťanům žijícím mimo Tibet dokument, známy jako Zelená kniha. Více než 90 procent tibetských emigrantů je držitelem tohoto dokumentu. Slouží jako potvrzení o platbě dobrovolné daně a je představiteli CTA označována jako „pas vyhnaných Tibeťanů, kteří požadují svá práva od tibetské exilové vlády“. Je požadována například pro přijetí do školy nebo zaměstnání v exilové komunitě. Platba dobrovolného příspěvku je podmínkou pro získání hlasovacích práv ve volbách. Platnost dokumentu je 5 let.[2]
Organizace[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní struktura exilové vlády vyplývá z ústavy, schválené v roce 1991, která zřizuje základní demokratické instituce CTA. Významná ústavní novela byla přijata v roce 2011 (Jan Fingerland to popsal jako přechod "od teokratické monarchie k demokratické republice"[3]).
Zákonodárná moc[editovat | editovat zdroj]
Exilový parlament je tvořen 45 členy:[4]
- po deseti zástupcích mají tři tradiční regiony Tibetu: Ü-Cang, Kham a Amdo,
- pět tradičních škol tibetského buddhismu má po dvou zástupcích,
- pět zastupuje Tibeťany v zahraničí - dva zástupci Evropy, dva zastupují Severní a Jižní Ameriku, a jeden zástupce "Australasie" (Austrálie a Asie s výjimkou Indie, Nepálu a Bhútánu)
Právo volit mají tibetští občané starší 18 let, kandidovat mohou občané starší 25 let. Volební období je 5 let a současně s parlamentními volbami se koná první kolo přímé volby předsedy vlády.[5]
Výkonná moc[editovat | editovat zdroj]
Vláda (tibetsky: བཀའ་ཤག, Kašag) je nejvyšším výkonným orgánem a tvoří ji přímo volený předseda (tibetsky: སྲིད་སྐྱོང༌, Sikjong) a sedm ministrů (náboženství a kultury, domácích věcí, financí, školství, bezpečnosti, informací a mezinárodních vztahů, zdravotnictví).[6]Předseda vlády je nejvyšším představitelem a politickým lídrem tibetské exilové komunity, jelikož od srpna 2011 si 14. dalajlama – do té doby hlava exilové vlády – ponechal jen roli duchovního vůdce a svých politických funkcí se vzdal.[7] Současným předsedou vlády je Penpa Chcering z Národní demokratické strany Tibetu, který v roce 2021 po dvou pětiletých volebních obdobích vystřídal Lozanga Sanggjäe.[8]
Soudní moc[editovat | editovat zdroj]
Soustavu soudních komisí tvoří Nejvyšší soudní komise, jejíž členy volí exilový parlament, a jí pořízené komise. Soustava soudních komisí rozhoduje občanské spory tibetské exilové komunity, nemá však žádnou pravomoc projednávat trestní případy ani jiné sporné případy týkající se zákonů hostitelské země.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Central Tibetan Administration na anglické Wikipedii a Green Book (Tibetan document) na anglické Wikipedii.
- ↑ CTA - Tibet in exile [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
- ↑ CTA - Green book (Chatrel) [online]. [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
- ↑ FINGERLAND, Jan. Jan Fingerland: Stal se Tibet demokratickou republikou? [online]. Český rozhlas, 2011-08-10 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ CTA - Legislature [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ ŠEBOK, Filip. Tibeťané v exilu si volí novou reprezentaci. Deník Referendum [online]. Vydavatelství Referendum s.r.o., 2021-01-13 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ CTA - Executive [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Tibet má nového exilového premiéra. Dalajlamu nahradí právník z Harvardu. iDNES.cz [online]. 2011-4-27. Dostupné online.
- ↑ BHATIA, Ashwini. Penpa Tsering elected president of Tibetan exile government. AP News [online]. 2021-05-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CTA - Judiciary [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústřední tibetská správa na Wikimedia Commons - Oficiální stránky CTA
- Článek o Ústřední vládě Tibetu
- Charta Tibeťanů v exilu - Ústava CTA
