Luterská evangelická církev a. v. v České republice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lutherova růže - emblém luterských církví

Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice (LECAV) je luterskou církví v ČR působící na Těšínsku v Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praze. Vznikla roku 1995 odštěpením od Slezské církve evangelické augsburského vyznání (SCEAV). Nová církev se seskupila kolem lidí, kteří odmítali jak příklon SCEAV k evangelikalismu, tak i radikální snahy o očistu SCEAV od kolaborantů s komunistickým režimem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

LECAV se hlásí k dějinnému odkazu luterství na Těšínském Slezsku, kde evangelická církev existuje v různých organizačních formách nepřetržitě od první poloviny 16. století až dodnes.

Související informace naleznete také v článku Slezská církev evangelická augsburského vyznání.

LECAV vznikla v důsledku rozdělení Slezské církve evangelické a. v. na dvě církve. Po sametové revoluci byl biskup Wilhelm Stonawski a další členové vedení SCEAV kritizováni početnou skupinou členů církve, která své požadavky otevřeně vyjádřila v lednu roku 1991 ve „Výzvě k očistě ve vedení SCEAV“, v níž požadovala odstoupení biskupa a jeho náměstka. Vytýkala jim spolupráci s komunistickým režimem (biskup Stonawski byl spolupracovníkem StB[1]), záporný postoj k událostem v listopadu 1989, liknavost v přístupu k rehabilitaci v minulosti postižených členů církve a nesrovnalosti v hospodářských záležitostech. Vedení církve tuto kritiku odmítalo, takže konflikt se vyostřil tak, že se dne 16. března 1991 sešel v Třanovicích mimořádný synod, který na návrh předsedy právně-disciplinární komise odvolal z funkcí biskupa a jeho náměstka a do čela církve zvolil dalšího spolupracovníka StB Vladislava Volného. Usnesení třanovického synodu potvrdil další mimořádný synod konaný 15. listopadu 1991 v Českém Těšíně. Odvolaný biskup a část členů církve mimořádné synody neuznávala, takže v církvi přetrvávaly konflikty. Tyto konflikty měly kromě příčiny personální též zdroj ve střetu probuzenecké (evangelikální) spirituality[2] se spiritualitou tradiční.

Rozkol ve SCEAV byl nakonec vyřešen tak, že bývalé vedení církve a jeho stoupenci založili novou církev, která byla Ministerstvem kultury ČR zaregistrována dne 19. ledna 1995 pod názvem Luterská církev evangelická a. v. v České republice. Oficiální stanovisko LECAV k této záležitosti zní následovně: Pro neshody a nelegitimní řešení závažných náboženských, personálních a dalších problémů ve Slezské církvi evangelické a. v. po roce 1989 zhruba 12 tisíc dospělých členů této církve bylo nuceno ve smyslu zákona 161/1992 Sb. požádat státní orgány v roce 1994 o registraci, ke které pak došlo na Ministerstvu kultury dne 19. ledna 1995. Tímto vznikla LECAV.

Nová církev měla zpočátku 4 sbory na Těšínsku, později k nim přibyl nově založený sbor v Praze. Církev zůstávala zpočátku stranou ekumenických aktivit. V roce 2008 otevřela své centrum v Bytřici nad Olší.

Učení[editovat | editovat zdroj]

Základem zvěsti LECAV je v Ježíši Kristu zjevené Boží Slovo, jak o něm svědčí biblické knihy /inspiracia verbalna/ Starého i Nového zákona vykládané v souladu s Knihou svorností: Augsburské vyznání, Obrana Augsburského vyznání, kterou napsal Filip Melanchton, Melanchtonův traktát O moci a primátu papežově, Lutherovy Šmalkaldské články, Lutherův Malý katechismus, Lutherův Velký katechismus a Formule svornosti. LECAV má i svou Ústavu. LECAV podporuje ekumenické vztahy na místní i republikové úrovni. Základní vyznání LECAV jsou Apoštolské, Nicejsko-Cařihradské a Athanasiovo vyznání víry.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Kromě nedělních bohoslužeb ve sborech probíhají též nedělní školy a během týdne biblické hodiny, výuka konfirmandů, setkání mládeže, setkání žen, zkoušky pěveckého sboru, varhanní koncerty a další akce. Faráři a katechetky vyučují na školách náboženství.

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Církevní zřízení LECAV je založeno na episkopálně-synodním zřízení. Základní organizační jednotkou církve je farní sbor, který tvoří členové církve bydlící v obvodu sboru. Nejvyšším sborovým orgánem je sborové shromáždění, které rozhoduje o záležitostech sboru, pokud nejsou vnitřními církevními předpisy vyhrazeny presbyterstvu (kolektivní vedení sboru - min. pastor (probošč) + 10 laiků) nebo (faráři, vikáři či pomocnému duchovnímu (diakon)). Střední článek církevní struktury představuje seniorát, jakožto sdružení několika farních sborů. (V současnosti není v LECAV zřízen.) Celá církev tvoří tzv. povšechný sbor, jehož vrcholným shromážděním je synod. Tvoří jej všichni duchovní církve, kurátoři a další zástupci sborů. V období mezi synody řídí církev Církevní rada (biskup, jeho tajemník, jeden duchovní, jeden kurátor a další tři laičtí členové. Vedoucím představitelem církve je biskup. Je volen synodem na šestileté období.

LECAV má v současné době podle vlastních statistik asi 18 500 členů (při sčítání lidu v roce 2011 se k ní však přihlásilo pouze 5412 osob), 5 sborů (v Českém Těšíně, v Třinci, v Bystřici, v Hrádku a v Praze), 4 kazatelské stanice (na Slezsku) a 8 duchovních.

Biskupové LECAV[editovat | editovat zdroj]

Věřící[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Evidenční záznamy StB, registr. číslo: 11543.
  2. Nikoli však letniční spirituality, jak je někdy mylně uváděno.