Křesťanství v Irsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Keltský kříž blízko vesničky Knock, Irsko

Irský ostrov byl nedotčen římskou kolonizací v prvních stoletích našeho letopočtu, takže se zde křesťanství objevilo zřejmě až při útěku křesťanů z Británie po pádu Římské říše a následným nájezdům Sasů a Jutů. Nejznámějším misionářem, jenž se v pátém století zasloužil o christianizaci, je svatý Patrik, který se stal patronem ostrova. Protože irská církev neměla příliš živé spojení s pevninskou, vyvinula se u ní některá specifika, která v západní části Evropy neměla obdoby.

Základní odlišnosti od římské církve[editovat | editovat zdroj]

Na vrcholu správní hierarchie nebyla diecéze, jako tomu bylo v pevninské Evropě, nýbrž monastýry. Funkci biskupa většinou vykonával buď sám představený kláštera, nebo některý z mnichů, který byl však podřízen opatovi.[1][2]

Duchovní keltské církve sloužili liturgie v národním jazyce a datum Velikonoc stanovovali podle sv. apoštola a evangelisty Jana, tedy podobně jako východní pravoslavná církev. Naprostou raritou pak byla soukromá zpověď, kterou provozovali mniši v klášterech. Jinde v Evropě se praktikovalo pouze veřejné vyznání hříchů. Tuto praxi však později římská církev převzala a udržuje ji dodnes. [3] [4]

Zvláštností křesťanské církve v Irsku byla absence soch a obrazů. Tyto prvky nahrazovaly obrovské kamenné kříže, které se stavěly poblíž kostelů zhruba mezi sedmým a desátým stoletím.[5]

U některých klášterů se stavěly vysoké okrouhlé věže, o jejichž účelu dodnes nic přesně nevíme.[6]

Irské mnišství[editovat | editovat zdroj]

Svatý Patrik, apoštol Irska

Pevnou součástí mnišství v Irsku byl odchod do pusté krajiny, kde se mniši stávali poustevníky. K tomuto účelu si nejčastěji vybírali ostrovy, jichž je zvláště kolem skotského pobřeží velké množství. Tento způsob byl převzat z Egypta, kde mniši odcházeli do pouště. V Irsku k tomuto způsobu života patřily i misie a zakládání klášterů. Nejznámějším misionářem pocházejícím z Irska byl svatý Kolumba. [7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stručně z historie křesťanství na území Británie v prvním tisíciletí n.l., Orthodoxia.cz
  2. FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: ZVON, 1995. s.98
  3. FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: ZVON, 1995. s.98
  4. VOPATRNÝ, Gorazd Josef. Keltské křesťanství. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010.
  5. VOPATRNÝ, Gorazd Josef. Keltské křesťanství. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. s. 124.
  6. VOPATRNÝ, Gorazd Josef. Keltské křesťanství. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. s. 120.
  7. Getsemany

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vopatrný, Gorazd Josef, Keltské křesťanství, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010.
  • Marcus Losack, "Keltské křesťanství", Getsemany, 045-11/1994 [1]
  • Franzen, August, Malé církevní dějiny. Praha: ZVON, 1995.

Související články[editovat | editovat zdroj]