Cork

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o irském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Cork (rozcestník).
Cork
Corcaigh
Poloha
Souřadnice
Stát Irsko Irsko
hrabství Cork
Cork
Red pog.svg
Cork
Cork, Irsko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 119 143 (2006)
Správa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cork (irsky Corcaigh) je druhé největší město Irské republiky. Podle sčítání z roku 2006 zde žije 119 143 obyvatel. Název města je odvozen od irského slova corcach, což v překladu znamená bažina[1]. Jižně od města se nachází jedno z největších letišť v zemi. Město je i administrativním centrem hrabství Cork.

Historické jádro města se rozkládá na ostrově mezi dvěma rameny řeky Lee, nedaleko jejího ústí do moře. Centrum má převážně historický charakter, najdete zde však i moderní budovy, z nichž mnohé patří k univerzitnímu kampusu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cork byl původně mnišská osada, údajně založená v 6. století sv. Finbarrem.[2] Městský charakter získalo osídlení Corku někdy mezi lety 915 a 922, kdy severští (vikinští) osadníci založili obchodní přístav.[3] Má se za to, že Cork, podobně jako Dublin, byl důležitým obchodním centrem v globální skandinávské obchodní síti.[4] Coby důležité obchodní centrum bylo osídlení obehnáno zdí. Několik bran a částí zdi se dochovalo až do dnešní doby. Na Cork několikrát zaútočili Vikingové a za svou historii byl několikrát zničen a znovu vybudován. Církevní osada existovala nadále vedle vikinského opevněného přístaviště (longphort), přičemž se mezi nimi vyvinul typ symbiotického soužití, v němž Seveřané zajišťovali pro klášter jinak nedostupné zboží a rovněž pravděpodobně i vojenskou ochranu.[5]

Městská práva udělil Corku roku 1185 pozdější anglický král Jan coby pán Irska (anglicky Lord of Ireland).[6] Město kdysi zcela obepínaly hradby, přičemž některé úseky hradeb a brány zůstaly zachovány dodnes.[7] Po většinu středověku bylo město Cork výspou staroanglické kultury uprostřed převážně nepřátelského gaelského venkova a odříznuto od anglického panství v Koloví[8] okolo Dublinu. Okolní gaelští a ironormanští lordi si vynucovali „černou rentu“ od měšťanů jako výkupné, že nenapadnou město. Současný rozsah města přesáhl středověké hranice panství města Corku a zabírá značnou část sousedního panství Cork. Dohromady jsou tato panství obklopena panstvím Barrymore na východě, panstvím Muskerry East na západě a panstvím Kerrycurrihy na jihu.

Městské radě Corku dominovalo zhruba 12 až 15 rodin obchodníků, jejichž bohatství pocházelo ze zámořského obchodu s kontinentální Evropou, zejména z exportu vlny a kůží a importu soli, železa a vína. Středověké obyvatelstvo Corku čítalo asi 2 100 lidí. Utrpělo těžkou ránu v roce 1349, kdy téměř polovina obyvatel města zemřela na mor, když jeho epidemie (Černá smrt) dorazila do města. V roce 1491 hrál Cork roli v anglické Válkách růží, když uchazeč o anglický trůn Perkin Warbeck přistál ve městě a snažil se získat podporu pro spiknutí ke svržení anglického krále Jindřicha VII. Tehdejší starosta Corku a řada významných měšťanů následovala Warbecka do Anglie, ale když se povstání zhroutilo, byli pochytání a popraveni.

Titul starosta Corku (Mayor of Cork) vznikl královskou listinou v roce 1318 a v roce 1900 se titul změnil na primátora (Lord Mayor) poté, co byl tehdejší starosta pasován na rytíře britskou královnou Viktorií během její oficiální návštěvy města.[9]

Od 19. století v Corku silně převládal irský nacionalismus s širokou podporou pro irskou samosprávu a Irskou parlamentní stranu (anglicky Irish Parliamentary Party).  Ale od roku 1910 stál Cork pevně za disidentskou Stranou vše pro Irsko (anglicky All-for-Ireland Party) irského nacionalisty a sociálního revolucionáře Williama O'Briena. O'Brien zde vydával třetí místní noviny Cork Free Press.

V irské válce za nezávislost bylo centrum Corku vypáleno britskými paramilitantními jednotkamiBlack and Tans“ (černohnědí)[10] a byl svědkem urputných bojů mezi příslušníky irské gerily a britskými jednotkami. Během irské občanské války drželi Cork načas protivníci Anglo-irské dohody, než byl znovu dobyt útokem z moře irskou národní armádou podporující Anglo-irskou dohodu.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Cork i jeho okolí nabízí návštěvníkům vše, od keltské historie a tradic (včetně oblastí, kde se domluvíte výhradně irsky), přes kulturní akce nebo golf až po úchvatné přírodní scenérie. Cork má také přezdívku povstalecké město za svou podporu Yorků v anglických Válkách růží[11] a obyvatelé Corku jej sami považují za „skutečné hlavní město“[12] v narážce na jeho roli v irské občanské válce.[13] Ringaskiddy, 20 km jižně od Corku, je největší irský přístav.

V Corku jsou dvě katedrály, a sice katolická katedrála sv. Marie a sv. Anny, nazývaná Severní katedrálou, postavená v letech 1799–1808, a anglikánská katedrála sv. Finbarra, postavená v letech 1865–1879 na základech předchozích církevních staveb a zasvěcená městskému patronu.

St. Patrick's Street kolem roku 1900

Hlavní obchodní ulicí Corku je St Patrick´s Street (irsky: Sráid Naomh Pádraig). Ulice vznikla na konci 18. století při rozšiřování města za starobylé hradby. V letech 1898 až 1931 po ní jezdily dvoupodlažní tramvaje s rozchodem 900 mm.[14] V roce 2004 byla ulice kompletně rekonstruována.

Ve čtvrti Shandon, na sever od nejstaršího iroseveřanského osídlení, stojí od roku 1722 anglikánský kostel sv. Anny proslavený básní irského humoristy a novináře Francise Sylvestera Mahonyho, Shandonské zvony („The Bells of Shandon“). Kostel má dvě barvy fasády, a sice z červeného pískovce ze shandonského hradu, který stával opodál, a z bílého vápence vzatého z opuštěného františkánského opatství na břehu řeky Lee. Na kostelní věži jsou hodiny se čtyřmi ciferníky, jež místní překřtili na „lháře čtyř tváří“, neboť v závislosti na úhlu pohledu a vlivem větru se zdálo, že neukazovaly stejný čas.[15]

Za městskými hradbami na jihozápad od centra Corku byla postavena roce 1601 pevnost Elizabeth Fort. Zatímco obrana města od anglonormanské invaze po roce 1170 spoléhala na hrad Shandon a městské hradby, rozvoj dělostřelectva a možnost jeho rozmístění v okolních kopcích snížila potenciální účinnost tohoto způsobu obrany, [16] a proto byla postavena pevnost Elizabeth Fort . Byla vybudována sirem Georgem Carewem a pojmenována po královně Alžbětě I. [17] Pevnost prošla různými etapami využití od kasáren, vězení až po policejní stanici. [17] Od roku 2014 pevnost slouží jako turistická atrakce.

Zhruba dva kilometry východně od městského centra se na březích řeky Lee nachází hrad Blackrock. Původně byl postaven jako opevnění pobřežní obrany v 16. století, aby chránil horní přístav a město Cork. V současné době je v hradu observatoř. [18]

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Corcach – Library Ireland
  2. Ó Riain, Pádraig(1994). Beatha Bharra (Saint Finbarr of Cork: the Complete Life). Irish Texts Society. ISBN 1-870166-57-4. 
  3. Moody, TW(1976). A New History of Ireland. Oxford University Press. ISBN 0-19-821737-4. 
  4. Irish Civilization: An Introduction, Arthur Aughey and John Oakland, Routledge, 2013, s. 69
  5.  (1998) Early Medieval Munster: Archaeology, History and Society. Cork University Press, 172. 
  6. Your Council " Charters [online]. Cork City Council, [cit. 2012-08-19]. [1]. (anglicky) 
  7. Cork City Council website – History – Walls of Cork [online]. Corkcity.ie, [cit. 2010-08-12]. [2]. (anglicky) 
  8. MOODY, Theodore William; MARTIN, Francis Xavier, a kol. Dějiny Irska. Překlad Pellarová Milena, Korbelík Miloslav. 3. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 499 s. ISBN 978-80-7422-179-8. Kapitola Historie Irska z pohledu zeměpisce, s. 9, 11. (čeština) Dále jen Moody. Dějiny Irska. 
  9. Charters issued to Cork city [online]. Cork City Council, [cit. 2010-10-19]. [3]. (anglicky) 
  10. Cork City Library – History of Cork – The Burning of Cork [online]. Corkpastandpresent.ie, 11 December 1920, [cit. 2010-08-12]. [4]. (anglicky) 
  11. John Paxton(2000),(3 ed.), Penguin, ISBN 978-0-14-051275-5 
  12. "Cork's small problem: the real issue for the real capital is its size", Irishtimes.com, 7 April 2015. Ověřeno k 17 November 2015. 
  13. The battle for Cork City, August 1922 – Interview with John Borgonovo [online]. [cit. 2016-05-22]. [5]. (anglicky) 
  14. The Golden Age of Tramways. Published by Taylor and Francis.
  15. Eoin English."Shandon clock ticks again after expert spends time with "liar"", Irish Examiner, 3 September 2014. Ověřeno k 14 September 2014. 
  16. Michael Cronin. British Military Barracks of Co. Cork [online]. Margaret Grogan's Ireland Page, 13 November 2001, [cit. 2009-08-30]. [6]. (anglicky) 
  17. a b The Buildings / Military Buildings / Elizabeth Fort [online]. Heritage Office, Cork City Council, 2009, [cit. 2009-08-30]. [7]. (anglicky) 
  18. The Castle Restaurant, Blackrock Castle [online]. Castlecafe.ie. [8]. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]