Svatý Kolumbán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o sv. Kolumbánovi z Bobbia. O sv. Kolumbovi z Iony pojednává článek svatý Kolumba.
Svatý
Kolumbán
Saint Columbanus window at Abbey of Bobbio.jpg
kněz
Datum narození543
Místo narozeníLeinster
Datum úmrtí23. listopadu 615 (ve věku 71–72 let)
Místo úmrtíBobbio
Svátek21. listopadu
Místo pohřbeníOpatství svatého Kolumbána
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev
Atributyholubice, medvěd, kniha, slunce, pramen, kněžská roucha
Patronemmotocyklistů

Svatý Kolumbán také Kolumbán z Bobbia či Kolumbán mladší (cca 540? Leinster – 23. listopadu 615 Bobbio) byl iroskotským misionářem na evropské pevnině, zejména ve Francii a Itálii. Papež sv. Jan Pavel II. jej oficiálně prohlásil za patrona motocyklistů, dále je také vzýván proti záplavám a duševním onemocněním. Jeho atributy jsou holubice, kniha, medvěd, pramen, slunce.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Freska zobrazující sv. Kolumbiána

Kolumbán mladší se narodil přibližně v roce 540 (některé prameny uvádějí dokonce data 525-530 či 543) v jihovýchodním Irsku v provincii Leinster. Nejprve obdržel domácí vzdělání a jeho učitelé jej pak poslali studovat tzv. svobodná umění, kde se stal obdivovatelem Senecy, Horatia, Ovidia nebo Vergilia. Vzdělal se v gramatice, rétorice, geometrii, studoval Bibli.

Ve 20. letech se rozhodl vzdát světských statků a vstoupil do kláštera Cluan-Inis, kde se vzdělával pod vedením opata Sinella, poté do kláštera Bаngor na východním pobřeží Severního Irska, kde byl opatem asketický mnich Comgall. V tomto klášteře byl po letech věnovaných modlitbám, askezi a studiu, vysvěcen na kněze. Od svých 50. let působil jako misionář ve Francii, Germánii a Itálii. V Itálii vystoupil proti ariánství.

Zemřel 23. listopadu 615 v Bobbiu, klášteře, který založil.[2][3]

Misijní činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 590 se Kolumbán vydal s dvanácti průvodci na misijní cestu do Evropy. Nejprve působil jako misionář v Bretani, Galii a Burgundsku, potom se přemístil do Vogéz. Zde postavil několik klášterů, vytvořil pravidla pro život v nich, zavedl zpověď a pokání. První kláštery vznikly na území Francie, v Annegray, v Luxeuil, ve Fontaine. Kolumbánův způsob života a jeho řehole do nich lákaly velké množství mladých lidí, což mělo za následek zvýšenou potřebu výstavby nových a nových klášterů. Například z Fontaine bylo později založeno na padesát nových klášterů, které se řídily Kolumbánovou řeholí.

V Luxeuil žil Kolumbán téměř 20 roků. Dostal se do konfliktu s francouzskými biskupy, protože se snažil o zavedení irské tradice. Kvůli dataci velikonočních svátků byl roku 603 předvolán před synodu. Do konfliktu se dostal také s králem Theuderichem a jeho babičkou Brunhildou, a to za kritiku nemravného života na královském dvoře. Theudorich jeho i ostatní mnichy irského původu dekretem z roku 610 vyhostil ze země, místo do Irska však Kolumbán odjel do Německa, odtud do Itálie, kde byl roku 612 přijat langobardským králem. Od něho dostal pozemky v údolí Trebbia, kde založil svůj nejvýznamnější klášter Bobbio.[2][3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Regula monachorum – řádová pravidla (o správném chování mnichů; tato pravidla byla nějakou dobu rozšířenější než pravidla Benediktova)
  • Regula coenobialis – doplněk k řádovým pravidlům (trestní zákoník, zabývající se řešením přestupků mnichů)
  • De poenitentiarum misura taxanda – Kolumbán zavedl v Evropě zpověď a pokání a tento spis je upravuje
  • latinské básně
  • příručka latinské gramatiky

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Kolumbiánova hrobka v Bobbiu

„Nehledáme Boha, který přebývá někde daleko od nás, ale toho, kterého máme uvnitř v sobě, jestliže si to ovšem zasloužíme.“[1]

„Hledej nejvyšší vědění ne ve slovní disputaci, ale v dokonalém dobrém životě, ne jazykem, ale vírou, která vychází z prostého srdce a nezakládá se na dohadech učené bezbožnosti.“[1]

„Pravá láska se neprojevuje jen slovem, ale činem, doopravdy. Vracejme tedy Bohu, našemu Otci, jeho obraz neporušený – svou svatostí, neboť on je svatý a říká: Buďte svatí, neboť já jsem svatý. Vracejte mu ho svou láskou, neboť on je láska... Vracejte ho svou dobrotou a pravdivostí, neboť on je dobrota a pravda. Nemalujme obraz, který s ním nemá nic společného.“[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d sv. Kolumbán [online]. catolica. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BENEDIKT XVI. Velké postavy středověké církve. [s.l.]: Karmelitánské nakladatelství, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-7195-527-6. S. 54–59. 
  3. ↑ a b FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. [s.l.]: ZVON, 1995. Dostupné online. ISBN 978-80-7113-119-9. S. 100–101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEDIKT XVI. Velké postavy středověké církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2011. 414 s. ISBN 978-80-7195-527-6. S. 54–59. 
  • FRANZEN, August; BEDŘICH, Smékal. Malé církevní dějiny. 2. opr. a dopl. vyd.. Praha: Zvon, 1995. 358 s. ISBN 80-7113-119-9. S. 100–101. 3

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatý_Kolumbán&oldid=20922156“