Svatý Kolumbán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o sv. Kolumbánovi z Bobbia. O sv. Kolumbovi z Iony pojednává článek svatý Kolumba.
Svatý Kolumbán maldší
San Colombano.jpg
Narození543
Leinster
Úmrtí23. listopadu 615 (ve věku 71–72 let)
Bobbio
Místo pohřbeníOpatství svatého Kolumbána
Povolánímnich, misionář, opat a spisovatel
Nábož. vyznáníCeltic Christianity
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Kolumbán také Kolumbán z Bobbia či Kolumbán mladší (cca 540? Leinster – 23. listopadu 615 Bobbio) byl iroskotským misionářem na evropské pevnině, zejména ve Francii a Itálii. Papež sv. Jan Pavel II. jej oficiálně prohlásil za patrona motocyklistů, dále je také vzýván proti záplavám a duševním onemocněním. Jeho atributy jsou holubice, kniha, medvěd, pramen, slunce.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Kolumbán mladší se narodil přibližně v roce 540 (některé prameny uvádějí dokonce data 525-530 či 543) v jihovýchodním Irsku v provincii Leinster. Nejprve obdržel domácí vzdělání a jeho učitelé jej pak poslali studovat tzv. svobodná umění, kde se stal obdivovatelem Senecy, Horatia, Ovidia nebo Vergilia. Vzdělal se v gramatice, rétorice, geometrii, studoval Bibli.

Ve 20. letech se rozhodl vzdát světských statků a vstoupil do kláštera Cluan-Inis, kde se vzdělával pod vedením opata Sinella, poté do kláštera Bаngor na východním pobřeží Severního Irska, kde byl opatem asketický mnich Comgall. V tomto klášteře byl po letech věnovaných modlitbám, askezi a studiu, vysvěcen na kněze. Od svých 50. let působil jako misionář ve Francii, Germánii a Itálii. V Itálii vystoupil proti ariánství.

Zemřel 23. listopadu 615 v Bobbiu, klášteře, který založil.[2][3]

Misijní činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 590 se Kolumbán vydal s dvanácti průvodci na misijní cestu do Evropy. Nejprve působil jako misionář v Bretani, Galii a Burgundsku, potom se přemístil do Vogéz. Zde postavil několik klášterů, vytvořil pravidla pro život v nich, zavedl zpověď a pokání. První kláštery vznikly na území Francie, v Annegray, v Luxeuil, ve Fontaine. Kolumbánův způsob života a jeho řehole do nich lákaly velké množství mladých lidí, což mělo za následek zvýšenou potřebu výstavby nových a nových klášterů. Například z Fontaine bylo později založeno na padesát nových klášterů, které se řídily Kolumbánovou řeholí.

V Luxeuil žil Kolumbán téměř 20 roků. Dostal se do konfliktu s francouzskými biskupy, protože se snažil o zavedení irské tradice. Kvůli dataci velikonočních svátků byl roku 603 předvolán před synodu. Do konfliktu se dostal také s králem Theuderichem a jeho babičkou Brunhildou, a to za kritiku nemravného života na královském dvoře. Theudorich jeho i ostatní mnichy irského původu dekretem z roku 610 vyhostil ze země, místo do Irska však Kolumbán odjel do Německa, odtud do Itálie, kde byl roku 612 přijat langobardským králem. Od něho dostal pozemky v údolí Trebbia, kde založil svůj nejvýznamnější klášter Bobbio.[2][3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Regula monachorum – řádová pravidla (o správném chování mnichů; tato pravidla byla nějakou dobu rozšířenější než pravidla Benediktova)
  • Regula coenobialis – doplněk k řádovým pravidlům (trestní zákoník, zabývající se řešením přestupků mnichů)
  • De poenitentiarum misura taxanda – Kolumbán zavedl v Evropě zpověď a pokání a tento spis je upravuje
  • latinské básně
  • příručka latinské gramatiky

Citáty[editovat | editovat zdroj]

„Nehledáme Boha, který přebývá někde daleko od nás, ale toho, kterého máme uvnitř v sobě, jestliže si to ovšem zasloužíme.“[1]

„Hledej nejvyšší vědění ne ve slovní disputaci, ale v dokonalém dobrém životě, ne jazykem, ale vírou, která vychází z prostého srdce a nezakládá se na dohadech učené bezbožnosti.“[1]

„Pravá láska se neprojevuje jen slovem, ale činem, doopravdy. Vracejme tedy Bohu, našemu Otci, jeho obraz neporušený – svou svatostí, neboť on je svatý a říká: Buďte svatí, neboť já jsem svatý. Vracejte mu ho svou láskou, neboť on je láska... Vracejte ho svou dobrotou a pravdivostí, neboť on je dobrota a pravda. Nemalujme obraz, který s ním nemá nic společného.“[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d sv. Kolumbán [online]. catolica. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BENEDIKT XVI. Velké postavy středověké církve. [s.l.]: Karmelitánské nakladatelství, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-7195-527-6. S. 54–59. 
  3. ↑ a b FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. [s.l.]: ZVON, 1995. Dostupné online. ISBN 978-80-7113-119-9. S. 100–101. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEDIKT XVI. Velké postavy středověké církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2011. 414 s. ISBN 978-80-7195-527-6. S. 54–59. 
  • FRANZEN, August; BEDŘICH, Smékal. Malé církevní dějiny. 2. opr. a dopl. vyd.. Praha: Zvon, 1995. 358 s. ISBN 80-7113-119-9. S. 100–101. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatý_Kolumbán&oldid=20446710“