Česká biblická společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Česká biblická společnost
Dům Bible (prosinec 2015)
Dům Bible (prosinec 2015)
Vznik 8. října 1990
Typ Spolek
Právní forma spolek
Sídlo Náhorní 1816/12, Praha, 182 00, Česko
Oficiální web www.dumbible.cz
IČO 00570214 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká biblická společnost (ve zkratce ČBS) je organizace, která vydává české překlady Bible a literaturu s náboženskou tematikou určenou jak odborníkům, tak veřejnosti.[1] Je též vlastníkem autorských práv k ekumenickému překladu Písem svatých, jenž například lze dle dohody mezi Ekumenickou radou církví (ERC) a Českou biblickou společností používat při duchovní službě v armádě.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznikla roku 1990, kdy ji založila většina křesťanských církví v Čechách a na Moravě (Slovensko mělo svou vlastní společnost). Její ustavující zasedání se uskutečnilo 12. listopadu 1990.[3] Protože do mezinárodní Spojené biblické společnosti (UBS) mohla z každého státu vstoupit pouze jedna organizace, vznikla roku 1991 „Biblická společnost v ČSFR“, která se stala členkou této mezinárodní organizace.[4] Po zániku Československa však toto členství zaniklo a jak česká, tak slovenská společnost musely žádat znovu. Česká byla přijata 1. srpna 1996.[3]

Česká společnost vydává bible jak v tištěné formě, tak také ve zvukové podobě, kdy ekumenický překlad Bible načetli čeští umělci a jejich nahrávky vyšly buď na jednom DVD nebo souboru sedmnácti kompaktních disků (CD). Pro cizince distribuuje Písmo svaté také ve světových jazycích.[1] Vedle toho též společnost vydala tištěné komentáře k jednotlivým biblickým knihám.[5] A na podzim roku 2010 vyšlo nové vydání Bible kralické.[6] V roce 2014 připravila společnost pro vojáky české armády sloužící na zahraničních misích výtisky bible ve speciální odolném obalu, aby nedošlo k jeho poškození.[7]

Dům Bible[editovat | editovat zdroj]

Společnost hledala pro svou činnost zázemí. Nejdříve se stěhovala po Praze, ale od začátku února 2001 si začala stavět vlastní objekt na severu města, v Kobylisích, u stanice metra Kobylisy.[8] Základní kámen pocházel z Jeruzaléma.[9] K otevření objektu došlo ke konci září roku 2002. Při té příležitosti se také v blízkém kostele U Jákobova žebříku konala slavnostní bohoslužba.[10] Hlavní adresa budovy je Náhorní 1816/12, do Střelničné ulice má budova orientační číslo 6.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MACHÁNĚ, Jiří. Když se řekne Česká biblická společnost…. Katolický týdeník [online]. 2008-01-23 [cit. 2015-12-09]. Čís. 4. Dostupné online. 
  2. ČTK. Vojáci nasazují životy, potřebují odolnější Bible, hájí nákup kaplan. iDNES.cz [online]. 2014-01-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  3. a b Historie České biblické společnosti. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2002. 8 s. Dostupné online. Kapitola Česká biblická společnost, s. 6. 
  4. Historie ČBS v kostce [online]. Praha: Česká biblická společnost [cit. 2015-12-09]. Kapitola Česká biblická společnost. Dostupné online. 
  5. VAŇÁČ, Martin. Český ekumenický komentář. Getsemany [online]. Červen 2005 [cit. 2015-12-09]. Čís. 162. Dostupné online. 
  6. SEDLÁČEK, Kamil. Česká biblická společnost připravila nové vydání Bible kralické. Křesťan Dnes [online]. 2010-10-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  7. WIRNITZER, Jan. Armáda koupila čtyři tisíce kapesních Biblí v „pískovém“ provedení. iDNES.cz [online]. 2014-01-15 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  8. Historie České biblické společnosti. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2002. 8 s. Dostupné online. Kapitola Od roku 1985 po současnost – vzpomínky Jiřího Lukla, s. 8. 
  9. GURYČA, Richard. Domů Bible již pár existuje. iDNES.cz [online]. 2001-02-01 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 
  10. Otevření Domu Bible [online]. Praha: Česká biskupská konference, 2002-09-20 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Historie České biblické společnosti. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2002. 8 s. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]