Prague Pride

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Průvod směřující z Národní třídy směrem na most Legií, první ročník festivalu v roce 2011

Prague Pride je festival LGBTQ hrdosti, pořádaný v Praze od roku 2011, a to každoročně vždy v polovině srpna, po dobu asi jednoho týdne. Kromě tradičního sobotního průvodu Prahou, který je vrcholem celého festivalu, pravidelně představuje množství veřejných diskusí a debat, workshopů, sportovních a kulturních akcí i duchovních setkání.[1]

Program a organizace[editovat | editovat zdroj]

V rámci festivalu se konají desítky kulturních, sportovních a společenských akcí, a to jak v symbolické Pride Village na Střeleckém ostrově, tak na mnoha jiných místech všude po Praze.[2]

Vyvrcholením celého festivalu pak je „průvod hrdosti“, jejichž tradice se datuje až do roku 1970, kdy první takový průvod prošel ulicemi New Yorku jako přímá reakce na homofobnítransfobní šikanu ze strany policie, snahu o všeobecnou liberalizaci a vznik hnutí za práva sexuálních menšin.[3][4] Průvodu se tradičně účastní desítky tisíc lidí, často nesoucí duhové vlajky a transparenty oslavující queer kulturu, a kolem desítky alegorických vozů vypravovaných nejrůznějšími LGBTQ organizacemi, korporacemi, politickými stranami nebo gay kluby.[5] Od roku 2018 též v čele průvodu stojí takzvaní „maršalové“, tedy osobnosti, které se výrazným způsobem zasloužily o rozvoj LGBTQ práv v Česku i ve světě.[6] Cílovou destinací průvodu je každoročně Letenská pláň, na níž po skončení průvodu následuje rozsáhlý kulturní program.

Festival organizuje stejnojmenná nezisková organizace Prague Pride. Ředitelem organizačního týmu prvních tří ročníků byl Czeslaw Walek, který se následně stal ředitelem neziskové organizace Prague Pride a výkonnou ředitelkou festivalu se od roku 2018 stala Hana Kulhánková.

Společenské přijetí a kritika[editovat | editovat zdroj]

Média obvykle sledují, kteří politici, diplomati, umělci, náboženští představitelé a jiné osobnosti veřejného života festival a obzvlášť průvod podpořili či nad ním dokonce převzali záštitu, a kdo se k němu naopak vyjadřuje negativně nebo proti němu protestuje.

Nad prvními třemi ročníky převzali záštitu primátoři hlavního města Prahy z pravicových stran, nad prvním ročníkem i starosta Prahy 1, nad třetím pak starostka Prahy 2. Podporu veřejně vyjádřili jednotliví politici z levicových stran. Festivalu každoročně vyjadřuje podporu i řada velvyslanectví zemí západní Evropy, USA či Kanady.

Proti festivalu a průvodu tradičně protestují křesťanští konzervativci, zastoupení zejména Akcí D.O.S.T. a Mladými křesťanskými demokraty. Ti ve stejný den jako protiakci pořádají Pochod pro rodinu, a to s podporou některých církevních představitelů, politiků KDU-ČSL ad. Proti prvnímu ročníku svolala protestní akci též krajně pravicová Dělnická strana sociální spravedlnosti. Např. protestní demonstrace proti pochodu Prague Pride v srpnu 2016 byla pražskou radnicí zakázána.[7]

První ročník Prague Pride významně zpopularizoval vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek, který akci označil za „nátlakovou akci homosexuálů“ a homosexuály za „devianty“. V mediálním prostoru se jeho postoje zastal i prezident Václav Klaus, který varoval před ideologií homosexualismu. Jeho prezidentský nástupce Miloš Zeman se v roce 2012 ještě jako kandidát zúčastnil politické debaty pořádané Prague Pride a o rok později zachoval k průvodu neutrální postoj.

Příznivci akci prezentují jako karnevalový festival tolerance a radosti. Nesouhlasné reakce z velké části vycházejí z obecné neakceptace homosexuálů a homosexuality či její veřejné prezentace, typické v některých sociálních skupinách. Nad tento rámec bývá zpochybňován – a to i ze strany některých homosexuálů či jejich sympatizantů (typicky tzv. homoconů) – zejména karnevalový aspekt průvodu. Ten se kritikům jeví být v rozporu se snahou o společenské přijetí normativity homosexuálů. Martin C. Putna takové uvažování v roce 2011 shrnul citátem Bruce Bawera: „Jediný den v roce, kdy se stydím za to, že jsem homosexuál, je den gay hrdosti.“ Spolu s ním ovšem konstatoval, že karnevalové elementy tvoří jen malou část průvodů a že se někteří účastníci nestrojí do kostýmů proto, že by tak toužili chodit v každodenním životě, ale proto, že „ke karnevalu již od středověku patří převlékání, provokování a porušování všech hranic“.[8]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VRÁNOVÁ, Andrea. Festival Prague Pride nabídne přes sto akcí na několika místech Prahy. iDNES.cz [online]. 2018-08-01. Dostupné online. 
  2. O festivalu [online]. Prague Pride. Dostupné online. 
  3. BALLOU, Elizabeth. The Origins Of Pride Month: What You Should Know About Its History. Bustle [online]. 2016-07-22. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Přesně před 50 lety začaly stonewallské nepokoje, radikální předchůdce dnešních Prides. A2larm [online]. 2019-06-28. Dostupné online. 
  5. MAGDOŇOVÁ, Jana. Lidé v maskách, 15 alegorických vozů, 3 maršálci. Centrem Prahy prošel průvod hrdosti Prague Pride. iROZHLAS.cz [online]. 2018-08-11. Dostupné online. 
  6. Maršálové v čele průvodu. Ocenili jsme LGBT aktivistky a aktivisty [online]. Prague Pride. Dostupné online. 
  7. ČTK. Praha zakázala protest proti letošnímu pochodu sexuálních menšin Prague Pride | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. 
  8. PUTNA, Martin C. PUTNA: Hrdost, stud a karneval. lidovky.cz [online]. 10. 8. 2011. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]