Pinkwashing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anarcho-queer kolektiv Mashpritzot pořádá protestní akci proti izraelskému pinkwashingu a vnímaným homo-normativním prioritám centra podpory LGBT v Tel Avivu.
Nápis na tričku odmítající pinkwashing

Pinkwashing (anglicky doslova „růžové smývání“), někdy též rainbow-washing[1] („duhové smývání“) je termín používaný k popisu marketingové strategie, kterou některé společnosti nebo organizace využívají k získání přízně a podpory LGBTQ+ komunity, přestože nemají reálné zájmy o práva a zlepšení života LGBTQ+ jedinců. Tento fenomén se často vyskytuje v korporátním světě, kde společnosti využívají symboliku duhových vlajek a propagují LGBTQ+ témata za účelem získání klientely a zvýšení zisků.

Termín „pinkwashing“ byl poprvé použit ve vztahu k politice státu Izrael vůči Palestině, kde bylo tvrzeno[kdo?], že Izrael používá podporu LGBTQ+ práv k odvedení pozornosti od svých politických a vojenských akcí vůči Palestincům.[2][3] Od té doby se tento termín rozšířil do oblasti obchodu a marketingu.[4]

Společnosti, které se zapojují do pinkwashingu, často vytvářejí reklamy, propagandu a výrobky s duhovými motivy, které se zdají podporovat LGBTQ+ komunitu. Tyto společnosti se však často vyhýbají podpoře skutečných organizací bojujících za práva LGBTQ+ a zlepšení života jednotlivců této komunity. Místo toho se zaměřují na zisk a využívají LGBTQ+ komunitu jako prostředek k dosažení svých obchodních cílů.[5]

Pinkwashing se stal kontroverzním tématem, protože někteří lidé[kdo?] tvrdí, že využití LGBTQ+ symboliky a témat je pouze povrchní a nemá žádný skutečný vliv na zlepšení práv a životních podmínek LGBTQ+ lidí. Někteří kritici tvrdí, že pinkwashing pouze přispívá ke komodifikaci a devalvaci LGBTQ+ zkušeností a boje za rovnoprávnost.[1]

Existuje však také opačný názor, že i když pinkwashing může být motivován komerčními zájmy, stále přináší viditelnost a povědomost o LGBTQ+ komunitě do širšího povědomí společnosti. Někteří lidé[kdo?] tvrdí, že i když to může být forma marketingového triku, může také vyvolat diskusi a změnu ve společnosti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b JEŽKOVÁ, Adéla. V červnu jsou obchody plné duhy. Podpora LGBTQ+ lidí by ale neměla začínat a končit s Pride Month. Refresher.cz [online]. 2022-06-21 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pinkwashing: Israel’s International Strategy and Internal Agenda. kohljournal.press [online]. 2018-12-16 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ EBRAHIM, Shaazia. How Israel uses pinkwashing to position itself as a “gay paradise” [online]. The Daily Vox, 2021-05-24 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ PYCHA, Simon. Profit From Pride – Pinkwashing as Part of Modern Marketing [online]. 2020-08-27 [cit. 2023-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ LUBITOW, Amy; DAVIS, Mia. Pastel Injustice: The Corporate Use of Pinkwashing for Profit. Environmental Justice. 2011-06, roč. 4, čís. 2, s. 139–144. Dostupné online [cit. 2023-06-23]. ISSN 1939-4071. DOI 10.1089/env.2010.0026. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu pinkwashing na Wikimedia Commons
  • NEJEDLOVÁ, Johanna. Dva líbající se muži na sítích ukazují, k čemu může vést diskriminace. iRozhlas.cz [online]. 2022-06-19. Dostupné online. 
  • RECMANOVÁ, Ivana. Pinkwashing, greenwashing a další klamy: Proč neříkat za každou cenu to, co chtějí zákazníci slyšet?. BlueGhost.cz [online]. 2021-04-16. Dostupné online. 
  • TITLBACH, Filip. Studio N: Pinkwashing. Kdo zneužívá práva LGBTQ lidí. Deník N [online]. 2021-08-09. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pinkwashing&oldid=23155205“