LGBT práva v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Duhová mapa Česka

Česká republika patří z hlediska práv gayů, leseb, bisexuálů a trans lidí (LGBT) mezi nejliberálnější země střední Evropy. Již v 60. letech 20. století byla v Československu zrušena trestnost homosexuálního konsenzuálního styku. Od roku 1999 byl přijat zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích, později rozšířený i do dalších oblastí. V roce 2006 bylo v Česku schváleno zákonem registrované partnerství osob stejného pohlaví. Proklamované postoje veřejnosti k legislativním otázkám ve vztahu k LGBT osobám vykazují v 21. století pozitivní trend.

Zákony týkající se stejnopohlavní sexuální aktivity[editovat | editovat zdroj]

Již od konce 19. století začínaly vznikat spolky, které bojovaly za odstranění trestu za homosexualitu. Během první republiky pak vznikly například časopisy Hlas sexuální menšiny a Nový hlas. I přes tuto snahu však zůstal trestnost homosexuality platný dle znění § 129 trestního zákoníků z roku 1852.[1] Během 2. světové války byla homosexualita vyhledávaným cílem nacistů. Nacisté představovali dokonalou tradiční rodinu a homosexuály na základě § 175 vyhledávali a následně zavírali do vězení či posílali do koncentračních táborů. Po 2. světové válce se přeživší oběti nedočkaly reparace a dlouho se o násilí na homosexuálech během 2. světové války mlčelo.[2]

Změnu nepřinesl ani konec války a s ním spojený nástup komunismu, během něhož byli homosexuálové opět oběťmi útlaku a represí.[3][4][5][6] I přes to však byl v tomto období, konkrétně r. 1961, učiněn pokrok směrem dopředu, jímž byla legalizace stejnopohlavního sexuálního styku, prosazeného díky vědeckému výzkumu Kurta Freunda, který za pomocí penilní pletysmografie mozku homosexuálních mužů prokázal, že sexuální orientace není otázkou volby. K dalšímu ohromnému skoku v LGBT hnutí v Česku došlo r. 1990 po Sametové revoluci, kdy došlo ke sjednocení legálního věku způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace na 15 let (dříve byla stanovená na 15 let pro heterosexuály a 18 let pro homosexuály).[7][8] Dále bylo zrušeno ustanovení o trestu veřejného pohoršení homosexuálním chováním.[9] Armáda ČR nijak nezohledňuje sexuální orientaci svých členů, a tím pádem je zcela přístupnou pro otevřeně homosexuální osoby. Homosexuální prostituce je legální od r. 1990.[10]

Stejnopohlavní soužití[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Registrované partnerství v Česku.

Neregistrované soužití bylo zde uzákoněno od r. 2001. Česká republika garantuje osobám žijícím ve společné domácnosti možnost dědit po sobě a zaručuje jim i určité benifity jako například přechod nájmu bytu po zesnulém spolužijící osobě,[8][11] poskytování informací o jejím zdravotním stavu a možnost navštěvovat se v případě výkonu trestu odnětí svobody podobně jako to mají heterosexuální páry.

Návrh zákona o registrovaném partnerství byl do parlamentu předložen celkem čtyřikrát – v letech 1998, 1999, 2001 a 2005.[12][13][14][15] Dne 16. prosince 2005 byl návrh schválen Poslaneckou sněmovnou PČR a postoupen Senátu PČR, který jej schválil 26. ledna 2006 a dal k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi, který jej vetoval. Prezidentské veto bylo poslaneckou sněmovnou přehlasováno 15. března 2006 těsnou většinou a zákon o registrovaném partnerství nabyl účinnosti 1. června 2006.[16][17] Od tohoto data je možné uzavírat registrované partnerství, které garantuje homosexuálním párům vesměs všechna privilegia plynoucí z manželství mimo plných adopčních práv a nároku na pozůstalostní důchody.[18][19]

Dne 13. června 2018 předložila Sněmovně skupina 46 zákonodárců z řad ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, TOP 09 a KSČM návrh na změnu občanského zákoníku, která by umožnila sňatky i pro homosexuální páry a zrušila institut registrované partnerství.[20] Novela by také stejnopohlavním párům umožnila společné osvojení dítěte a společnou pěstounskou péči.[21] Návrh dostal 22. června souhlasné stanovisko vlády.[22][23]

Rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím[editovat | editovat zdroj]

Registrované partnerství je svazek, jež mohou zavřít osoby stejného pohlaví. Mnozí se někdy mylně domnívají, že je to stejný druh svazku jako manželství, jen se nazývá jinak, protože je určen homosexuálům. Tomu tak ale není, protože se od manželství odlišuje nejen názvem, ale i právy. Osoby stejného pohlaví smějí uzavírat partnerství pouze na úřadech, a to jen v krajských městech, není ani možné, aby pár oddala církev. Přítomen je pouze matrikář a obřad je proveden bez nutné přítomnosti svědků. Příjmení jim zůstávají a pokud touží po změně, tak si o ni musí za poplatek zažádat. Dále partneři nemají společné jmění, jejich majetek tedy není sloučen, jen v případě, že si ho sami sloučí do spoluvlastnictví. Nemají nárok na vdovský a vdovecký důchod a ani adopci dětí. Dne 28. června 2016 však byl i navzdory tomu Ústavním soudem zrušen § 13 odst. 2 zákona č. 115/2006 SB. o registrovaném partnerství, který zakazoval jednomu z partnerů, aby si individuálně dítě osvojil.[19][24]

Přehled některých rozdílů mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím[25][26]
Manželství Registrované manželství
Symbolické, pocitové
Manželé Registrovaní partneři
Manželství je základním kamenem rodinného práva Registrované partnerství je administrativním úkonem
Snoubenci se mohou vzít na téměř jakékoliv matrice Registrovaní partneři jen na 14 různých úřadech
Dva svědci Bez svědků
Prohlášení činí před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva, v případně církevního sňatku před knězem či jinou pověřenou osobou Pouze před matrikářem
Manželstvím získávají manželé příbuzné, jejichž vztah je zákonem uznáván Zákon například švagry a švagrové registrovaných partnerů neuznává
Praktické
Pracovní volno dva dny na svatbu Není
Automaticky vzniká společné jmění manželů. Jeho existence zlehčuje život manželů, kteří si nemusí ke všemu udělovat plnou moc. Také znamená, že na jednoho z manželů může při dědění připadnout větší podíl, než na registrovaného partnera. Dále je společné jmění výhodnější z hlediska daní Nevzniká, partneři jsou jen podíloví spoluvlastníci. Není žádná úprava vypořádání majetku v případě rozpadu vztahu
Při uzavření sňatku si snoubenci mohou určit, jaké společné příjmení budou používat Nelze, je třeba žádat dodatečně po registraci
Mají nárok na vdovský a vdovecký důchod Nemají
Po úmrtí manžela přechází na manžela nárok na různé dávky (důchod, nemocenské atd.) Nepřechází
Děti mají nárok na sirotčí důchod po svém rodiči Děti tento nárok nemají ve vztahu k partnerovi, který není biologickým rodičem
Ve vztahu k dětem
Manžel může při-osvojit dítě druhého manžela (například z předchozího vztahu) Nelze
Mohou společně osvojit dítě z ústavu Nelze
Mohou být společnými pěstouny Nelze
Podmínkou rozvodu je úprava vztahů k dětem Není upraveno. Partner, který není biologickým rodičem, nemá automaticky možnost děti dále vídat

Adopce a plánování rodiny[editovat | editovat zdroj]

Podle českých zákonů si dítě může osvojit buď manželský pár, jímž je momentálně muž a žena, nebo jednotlivec bez ohledu na jeho sexuální orientaci. Pěstounská péče homosexuálních párů nicméně možná je, ba dokonce byl i zaznamenán případ, kdy byly dány děti do pěstounské péče homosexuálnímu páru. Problematická je ale však situace fakticky existujících homoparentálních rodin, které sice společně vychovávají děti, ale jenom jeden z nich je podle zákonů považován za právoplatného rodiče.

Na neutěšenou situaci dětí z duhových rodin žijících v „právním vakuu“[27] reagovali jako první tři poslanci návrhem novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil homosexuálnímu jednotlivci osvojit si dítě svého registrovaného partnera. Kvůli rozpuštění parlamentu však návrh nebyl nikdy projednán.

Teprve až s nastoupením nové vlády r. 2014 vypracovalo 25 poslanců ten samý návrh novely zákona,[28] který byl následně postoupen Poslanecké sněmovně v září 2014. Vláda k návrhu nezaujala žádné stanovisko.[29] Od té doby čekal na první čtení.

Nicméně ani po více než ročním čekání se nový zákon nedostal k prvnímu čtení, proto se jej rozhodli ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a ministr spravedlnosti Robert Pelikán přepracovat na vládní návrh, jehož projednání by Poslanecká sněmovna již nemohla nadále odkládat.[30][31] Ten byl projednán v úvodním kole, do konce volebního období se však již o něm nestihlo rozhodnout.[20]

Od 19. dubna 2017 byla v Česku spuštěna kampaň Jsme fér, jejíž organizátoři z Koalice pro manželství si vzali za cíl legalizaci manželství i pro páry stejného pohlaví, a to včetně adopcí.[32][33] V parlamentních volbách v říjnu 2017 byla jedinou politickou stranou, která ve svém volebním programu zrovnoprávnění přímo navrhovala, Strana zelených.[34][35] Z jednotlivých kandidátů a kandidátek však na dotaz organizátorů kampaně vyjádřilo podporu takovému záměru několik desítek oslovených.[34] Česká pirátská strana od svého vstupu do Poslanecké sněmovny v roce 2017 avizovala přípravu návrhu zákona o stejnopohlavním manželství a záměr předložit jej k hlasování. Strana zároveň ve svém programu uvedla úsilí o zrušení povinnosti uvádět pohlaví v úředních dokladech.[36]

Ochrana proti diskriminaci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1999 vstoupil v platnost zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace v armádě a na pracovišti.[37]

Od roku 2009 zakazuje rozsáhlý antidiskriminační zákon diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání, vzdělávání, bydlení a v přístupu ke zboží a službám.[37][38]

Diskriminační zákon je obsažen v čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Článek vychází z čl. 14 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která je pro Českou republiku, jakožto člena Evropské unie, závazná. Diskriminace na základě sexuální orientace je také zakázaná v právu Evropské unie v čl. 13 Smlouvy o založení ES ve znění Amsterodamské smlouvy z roku 1997.[39]

Postoje veřejnosti[editovat | editovat zdroj]

Průvod hrdosti pořádaný v rámci čtvrtého ročníku festivalu Prague Pride

Rozsáhlý průzkum v roce 2004 ukázal většinovou podporu registrovanému partnerství – se zákonem jako takovým souhlasilo 60 % lidí. Výsledky celoevropského průzkumu společnosti Eurobarometr z roku 2006 ukázaly, že 52 % Čechů podporuje stejnopohlavní manželství (průměr Evropské unie byl 44 %) a 39 % podporuje stejnopohlavní adopci.[40]

Průzkum společnosti CVVM provedený v březnu 2018 ukázal, že 19 % Čechů by nechtělo mít za sousedy homosexuální osoby. Pro srovnání, v roce 2003 tento podíl činil 42 % dotázaných, v roce 2005 pak 34 % a k roku 2007 29 %.[41]

Dle dat, vycházejících z průzkumu společnosti Pew Research Center z let 2015 až 2016, podporuje právo na manželství osob stejného pohlaví 65 % dotázaných Čechů. Toto číslo výrazně převyšuje další ze zemí střední a východní Evropy, které byly do tohoto průzkumu zahrnuty.[42]

Vývoj názorů české veřejnosti na práva homosexuálů (průzkumy CVVM):

Češi podporují (v %) právo homosexuálů:[43] 2005 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
ANO NE ANO NE ANO NE ANO ANO ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE ANO NE
uzavřít registrované partnerství 61 30 69 24 75 19 73 23 72 23 72 23 75 21 72 23 73 23 74 22 74 21 76 19 74 22
uzavřít manželství 38 51 36 57 38 55 47 46 49 45 45 48 51 44 51 44 45 48 49 44 51 43 52 41 50 45
osvojit si společně dítě 19 70 22 67 23 65 27 63 29 60 33 59 37 55 34 57 45 48 44 49 48 43 51 40 48 45
osvojit si dítě svého partnera 58 32 59 33 62 29 68 24 64 29

Průzkumy společnosti Median:

Češi podporují (v %) právo homosexuálů: 2016[44] 2018[45]
ANO NE ANO NE
uzavřít registrované partnerství 68 26
uzavřít manželství 67 29 75 18
osvojit si společně dítě 48 48 61 31
osvojit si dítě svého partnera 71 21

Životní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní zahájení 17. ročníku Mezipater, filmového festivalu zaměřeného na queer tematiku

Po Sametové revoluci roku 1989 se Česká republika stala velice liberální a dnes patří k nejvíce gay friendly státům na celém světě.[46][47] Tento trend rostoucí tolerance vychází zřejmě z nízké míry zbožnosti, zejména ve srovnání s okolními státy, Polskem, Slovenskem a Rakouskem.

V České republice existuje několik programů, akcí a projektů na podporu LGBT komunity. Jedním z nich je každoroční festival Prague Pride, pořádaný stejnojmenným spolkem od roku 2011, konaný vždy jeden týden zhruba v polovině srpna. Dalším projektem na podporu LGBT komunity je filmový festival Mezipatra, jehož první ročník se uskutečnil v roce 2004. Smyslem festivalu je nabídnout prostor pro setkávání, sebevyjádření a přiblížení queer témat většinové společnosti. Vedle těchto výrazných akcí fungují v České republice i spolky, které sdružují a podporují lidi z této komunity. Jsou jimi například LGBT spolek Univerzity Karlovy nazývaný Charlie nebo také spolek ČVUT Galibi. Mezi dalšími českými LGBT spolky a organizacemi lze dále zmínit například Platformu pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD), Stud Brno, křesťanský spolek Logos Česká republika nebo organizaci Trans*parent, zaměřenou na práva translidí. LGBT problematice se věnují nebo věnovala i některá veřejnoprávní zpravodajství, a to například v týdeníku Českého rozhlasu Bona Dea nebo magazínech České televize LeGaTo a Q

Poměrně rozsáhlá gay komunita žije v hlavním městě Praze, která je magnetem pro homosexuální mládež.[48] Město má rozsáhlou a dobře vyvinutou síť nočních gay-friendly podniků soustředěnou zejména kolem Vinohrad – více než 20 barů a 4 sauny.[49][50] V jiných městech však tolik gay podniků není.[51][52][53]

V roce 2015 provedl server PlanetRomeo rozsáhlý průzkum se 115 000 respondenty, v němž zkoumal spokojenost gayů se životy v jednotlivých zemích, kde přebývají. Průzkum zohledňoval tři základní aspekty – názor veřejnosti na gaye, chování veřejnosti k homosexuálům a životní spokojenost dotazovaných mužů. Ze 127 zkoumaných zemí se Česká republika umístila na 18. místě žebříčku za Belgií a před sousedním Rakouskem.[54]

Přehled situace LGBT práv v Česku[editovat | editovat zdroj]

Legální stejnopohlavní styk AnoAno (1962)
Stejný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku pro obě orientace Yes (1990)
Anti-diskriminační zákony v zaměstnání Yes (2001)
Anti-diskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám Yes (2009)
Anti-diskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti) Yes (2009)
Stejnopohlavní manželství No (v jednání)[55][56]
Jiná forma stejnopohlavního soužití Yes (2006)
Adopce dítěte partnera No
Společná adopce stejnopohlavními páry No (v jednání)[57]
Adopce nesezdaným homosexuálním jednotlivcem Yes
Adopce registrovaným homosexuálním jednotlivcem Yes (Po nálezu Ústavního soudu k 28. červnu 2016 ohledně ústavnosti § 13 odstavce 2 zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství ve znění pozdějších předpisů)[58]
Gayové a lesby můžou otevřeně sloužit v armádě Yes
Možnost změny pohlaví Yes (Jednou z podmínek úřední změny pohlaví je proces zahrnující povinnou sterilizaci)[59][60]
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy No (V českém právním řádu je přístup k umělému oplodnění vyhrazen pouze heterosexuálním párům, potřebný je vždy souhlas muže, nemohou jej tak využít ani lesbické páry ani ženy bez partnera)[61][62]
MSM smějí darovat krev Yes (Podmínkou pro darování krve je roční absence pohlavního styku s jiným mužem)[63][64][65]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in the Czech Republic na anglické Wikipedii.

  1. FANE, J. Gay historie. Praha: Dauphin, 2000. 
  2. PECHOVÁ, Olga. Lidé s růžovým trojúhlelníkem [online]. translidé.cz, 2005-02-03. Dostupné online. 
  3. ERBAN, Ondřej. Život gayů za komunismu v Československu. Vice [online]. 2015-03-30. Dostupné online. 
  4. JANSOVÁ, Petra. Historik: Léčba homosexuality byla československá specialita. Aktuálně.cz [online]. 2014-08-11. Dostupné online. 
  5. JANSOVÁ, Petra. Homosexuální láska za časů komunismu. Jak se žilo lesbičkám?. Aktuálně.cz [online]. 2014-12-17. Dostupné online. 
  6. SEIDL, Jan et al. Teplá Praha: průvodce po queer historii hlavního města 1380–2000. Brno: Černé pole, 2014. 295 s. ISBN 978-80-260-6547-0.
  7. ITABORAHY, Lucas Paoli; ZHU, Jingshu. State-sponsored Homophobia A world survey of laws criminalising same-sex sexual acts between consenting adults [online]. International Lesbian Gay Bisexual Trans and Intersex Association (ILGA), 2013 [cit. 2015-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-19. (anglicky) 
  8. a b Czech Republic Laws [online]. Age of Consent. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PROCHÁZKOVÁ, Ivo; GRAUPNER, Helmut. Historie právních postojů k homosexualitě. Logos Česká republika [online]. Dostupné online. 
  10. Gay Guide: Czech Republic [online]. Gay Times. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Prague [online]. glbtq. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BLUHL, Michael. Czech Republic: No Marriages For Gays And Lesbians. ILGA Euroletter [online]. 1998. Dostupné online. (anglicky) 
  13. KOTISOVÁ, Miluška. No To Registered Partnership In Czech Republic. ILGA Euroletter [online]. 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  14. KLEMENT, Nicole. Gay marriage not likely in Czech Republic. Český rozhlas [online]. 2001-10-26. Dostupné online. (anglicky) 
  15. MIKULE, Martin. Czech Gay and Lesbian League upset about repeated rejection of same sex partnerships. Český rozhlas [online]. 2005-02-14. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Czech MPs approve gay rights law. BBC News [online]. 2006-03-15. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ALDA, Kristina. Nearly weds: Country's first same-sex unions. The Prague Post [online]. 2006-07-12. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ASIEDU, Dita; JARRETT, Chris. Same-sex registered partnerships to be introduced after deputies override presidential veto. Český rozhlas [online]. 2006-03-16. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b Zákon č. 115/2006 Sb.: Zákon o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů [online]. Zákony pro lidi. Dostupné online. 
  20. a b ČTK. ‚Důstojnost pro všechny.‘ Poslanci navrhli, aby manželství mohli uzavírat i lidé stejného pohlaví. Lidovky.cz [online]. 2018-06-13. Dostupné online. 
  21. HLAVINKA, Tadeáš. Manželství místo partnerství. Skupina poslanců navrhuje sňatky pro osoby stejného pohlaví. ČT24 [online]. 2018-06-13. Dostupné online. 
  22. ČTK. Vláda podpořila manželství homosexuálních párů. Seznam Zprávy [online]. 2018-06-22. Dostupné online. 
  23. Sněmovní tisk č. 201 v archivu 8. volebního období Poslanecké sněmovny PČR
  24. Víte, jaké jsou rozdíly registrovaného partnerství a manželství? [online]. freshgaymag.cz. Dostupné online. 
  25. Základní rozdíly mezi instituty – registrované partnerství a manželství. Můj-právník.cz [online]. 2014-06-18. Dostupné online. 
  26. Manželství vs. registrované partnerství. Llukynkův blog [online]. 2017-10-05. Dostupné online. 
  27. ČTK. Homosexuálové v ČR nemají rovné podmínky s ostatními. Deník.cz [online]. 2012-06-04. Dostupné online. 
  28. Sněmovní tisk 320: Novela z. o registrovaném partnerství [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Dostupné online. 
  29. DAŇKOVÁ, Magdaléna. Vláda se neshodla na novele o adopci registrovanými partnery. Aktuálně.cz [online]. 2014-10-08. Dostupné online. 
  30. Homosexuálové by si mohli adoptovat dítě partnera, ministři připravili nový návrh. Aktuálně.cz [online]. 2016-03-15. Dostupné online. 
  31. KRÁLOVÁ, Lenka. Právo na dva rodiče. Dočkají se 
ho děti homosexuálů?. Deník.cz [online]. 2016-10-24. Dostupné online. 
  32. ČTK. Homosexuálové by měli mít možnost uzavřít manželství, tvrdí organizace. iDNES.cz [online]. 2017-04-18. Dostupné online. 
  33. Manželství pro všechny bez rozdílu – je to fér?. Amnesty International [online]. 2017-04-19. Dostupné online. 
  34. a b Politické strany se brání manželství gayů a leseb, bojí se ztráty voličů. Výjimkou jsou zelení | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz. 2017-10-08. Dostupné online [cit. 2017-12-17]. (česky) 
  35. Zelení - Strana zelených pro LGBT+. Zelení. Dostupné online [cit. 2017-12-17]. (česky) 
  36. BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Piráti vrátí do hry sňatky i adopce gayů. Novinky.cz [online]. 2017-12-16. Dostupné online. 
  37. a b BOUČKOVÁ, Pavla. REPORT ON MEASURES TO COMBAT DISCRIMINATION: Directives 2000/43/EC and 2000/78/EC – COUNTRY REPORT 2010: CZECH REPUBLIC [online]. European network of legal experts in the non-discrimination field, 2011-01-01. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Czech Republic becomes last EU state to adopt anti-discrimination law. Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe [online]. 2009-06-25. Dostupné online. (anglicky) 
  39. BOUČKOVÁ, P. Diskriminace z důvodu sexuální orientace. Praha: C. H. Beck, 2006. 
  40. TAKÁCS, Judit; SZALMA, Ivett. Gays in the Neighborhood? European Attitudes about Homosexuality a Quarter Century after the Fall of the Soviet Union. Council for European Studies [online]. 2014-05-08. Dostupné online. (anglicky) 
  41. Tolerance k vybraným skupinám obyvatel – březen 2018 [PDF]. Centrum pro výzkum veřejného mínění [cit. 2018-08-12]. Dostupné online. 
  42. Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern Europe: Social views and morality [online]. Pew Research Center, 2017-05-10. Dostupné online. 
  43. ČERNÁ, Lucie. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – květen 2018 [online]. Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2017-06-14. Dostupné online. 
  44. RAJLICHOVÁ, Eva; KOTTOVÁ, Anna. Manželství gayů a leseb podporují téměř dvě třetiny Čechů, ukázal průzkum. iROZHLAS.cz [online]. 2016-07-06. Dostupné online. 
  45. ČTK. Férovější Česko? Tři čtvrtiny lidí fandí manželství bez ohledu na sexuální orientaci, ukazuje výzkum. iROZHLAS.cz [online]. 2018-04-19. Dostupné online. 
  46. The Global Divide on Homosexuality: Greater Acceptance in More Secular and Affluent Countries [online]. Pew Research Center, 2013-06-04 [cit. 2016-09-17]. Dostupné online. 
  47. Global Views on Morality: Homosexuality [online]. Pew Research Center [cit. 2016-09-17]. Dostupné online. 
  48. WILDER, Charly. Prague’s Vital Gay Scene. The New York Times [online]. 2014-04-14. Dostupné online. (anglicky) 
  49. The Prague Gay Scene [online]. Prague Saints. Dostupné online. (anglicky) 
  50. MARITESCU, Corina. Going Gay: A Queer Guide to Prague. Aktuálně.cz [online]. 2009-10-29. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Brno, Czech Republic [online]. GayGuide.Net. Dostupné online. (anglicky) 
  52. Queer Friendly Ostrava [online]. OSTRAVA!!!. Dostupné online. 
  53. KAŠPÁREK, Michal. Gay guide to Brno: GLBT friendly venues. Brno Now [online]. 2010-05-03. Dostupné online. (anglicky) 
  54. Gay Happiness Index [online]. PlanetRomeo, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ČTK. ‚Důstojnost a ochrana rodinného života.‘ 46 poslanců navrhuje manželství pro páry stejného pohlaví. iROZHLAS.cz [online]. 2018-06-13. Dostupné online. 
  56. ČTK. Část poslanců chce možnost manželství i pro lidi stejného pohlaví. ČeskéNoviny.cz [online]. 2018-06-13 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 
  57. Vláda podpořila manželství pro homosexuály, registrované partnerství by tím zaniklo. ČT24 [online]. 2018-06-22 [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. 
  58. Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 7/15 [online]. Ústavní soud České republiky, 2016. Dostupné online. 
  59. § 29 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  60. 'Proč mít penis, když se cítí jako žena?' Změna pohlaví je v Česku nemilosrdná, píše Politico. iROZHLAS.cz [online]. 2017-02-20. Dostupné online. 
  61. Umělé oplodnění? V ČR jen se souhlasem muže. Ženská-neplodnost.cz [online]. Dostupné online. 
  62. ŠTĚPÁNKOVÁ, Martina. Gay a lesbické rodičovství. Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva [online]. 2009. Dostupné online. 
  63. Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP č. STL2007_03 ze dne 12. 4. 2007 verze 5 (2012_01) [online]. Společnost pro transfuzní lékařství. S. 8. Dostupné online. 
  64. ČERNÁ, Aneta. Gayové mohou darovat krev, jen pokud žijí v celibátu. Na odběry ale chodí a o své orientaci musí lhát. Info.cz [online]. 2017-08-01. Dostupné online. 
  65. JANÁKOVÁ, Barbora. Homosexuálové mohou dát krev, jen když nemají jeden rok sex. Novinky.cz [online]. 2015-09-29. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]