Andrej Borisovič Zubov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrej Borisovič Zubov
A-Zubov.jpg
Narození 16. ledna 1952 (65 let)
Moskva
Povolání historik a vysokoškolský pedagog
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Témata historie
Významná díla Dějiny Ruska 20. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Borisovič Zubov (rusky Андрей Борисович Зубов, * 16. ledna 1952 v Moskvě) je ruský historik, religionista a politolog. Je absolventem a bývalým profesorem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a vedoucím katedry dějin náboženství na Ruské pravoslavné univerzitě.

Je autorem několika monografií a zhruba 150 vědeckých článků. Převzal po Alexandru Solženicynovi úlohu hlavního redaktora přelomového díla Dějiny Ruska 20. století.[1][2]

V době Krymské krize v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti kritický článek[3], ve kterém vojenské obsazování Krymu Ruskem odsoudil a přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, připojení Sudet k Říši a obsazení litevské Klaipėdy.[4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narozen 16. ledna 1952 v Moskvě. V roce 1973 absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V roce 1978 obhájil svou disertační práci na téma Zkušenosti z parlamentní demokracie v Thajsku. V roce 1989 obhájil svou doktorskou práci Parlamentní demokracie a politické tradice Východu. Ve stejném roce na základě této práce jmenován doktorem historických věd. Od roku 1989 do roku 2001 působil v Institutu orientálních studií. Do roku 2014 pracoval ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Kritika oficiální ruské politiky v otázce Krymské krize[editovat | editovat zdroj]

prof. Andrej Borisovič Zubov (Профессор Андрей Зубов)

V roce 2014 probíhala ve východní Evropě tzv. Krymská krize, během které se Andrej Zubov kriticky vyjádřil k postupu ruských vládních činitelů a oficiální zahraniční politice své země. V liberálně orientovaném deníku Vedomosti publikoval 1. března 2014 článek To už tady bylo[3], ve kterém přirovnal vojenskou intervenci Ruska na Krymském poloostrově k událostem z let 1938 až 1939 ve střední Evropě. Tehdy nacistické Německo připojilo Rakousko při anšlusu Rakouska, dále české pohraniční oblasti a nakonec také litevskou oblast Klaipėda (označovaná jako Memelland).

Dle jeho slov bylo cílem článku zjistit, jak bude ruská společnost, žijící v demokratickém, nesovětském a nekomunistickém Rusku, reagovat na prohlášení, které je v rozporu s oficiální politikou Ruské federace a v rozporu s politikou prezidenta Vladimíra Putina. Reakce na článek byla poměrně rychlá a profesor Zubov byl propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě do tří týdnů. Jako důvod propuštění uvedlo MGIMO na svých oficiálních stránkách „nemorální chování“.[5] Ještě před tímto krokem MGIMO byl na osobu profesora Zubova vyvíjen nátlak, aby sám odešel z Institutu. On to však zcela odmítl.[6]

Na jeho podporu se vyjádřila část kolegů z MGIMO, a to ústně nebo písemně. Nejsilněji reagovala jeho kolegyně Ella Kolesniková, která podala sama výpověď, aby tak protestovala proti propuštění profesora Zubova.[5] Mezinárodní akademická obec se většinou postavila za profesora Zubova a vyjádřila mu podporu. V České republice to byla např. Masarykova Univerzita v Brně, která nabídla profesorovi Zubovovi místo na své fakultě sociálních studií.[7][8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Borisovič Zubov
  • Парламентаризм в Таиланде: Опыт исследования современного восточного общества методом анализа избирательной статистики. М., Наука: Главная ред. восточной литературы, (Parlamentarismus v Thajsku, 1982).
  • Парламентская демократия и политическая традиция Востока. М., Наука, Главная редакция восточной литературы, (Parlamentní demokracie a politické tradice Východu, 1990).
  • L’Euroasia del Nord : Il rischio del caos dopo l’impero sovetico / Ed.San Paolo.- Turin — Milano, 1994.
  • Обращение к русскому национальному правопорядку как нравственная задача и политическая цель. Москва: Группа Гросс, 1997.
  • История религии. Кн. 1. Доисторические и внеисторические религии. М., «Планета детей», 1997.
  • Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al.. 1. vyd. Praha : Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVOŘÁK, Libor. Dějiny Ruska 20. století je historický spis, který vyšel v Rusku. Český rozhlas [online]. 2010-5-24 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  2. Zubov: Moderní dějiny Ruska by neměly být pohádkou, ale poctivou pravdou. Česká televize [online]. 2010-3-15 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  3. a b ZUBOV, Andrej. Это уже было. Vedomosti [online]. 2014-3-1 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  (rusky) 
  4. Ruského profesora vyhodili z práce, invazi na Krym přirovnal k anšlusu. novinky.cz [online]. 2014-3-4 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  5. a b DORAZÍN, Martin. Ruský historik Zubov pro ČRo: Cena za krymské dobrodružství bude vysoká. Český rozhlas [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  6. HIMMER, Ondřej. V Rusku je podobná nálada jako v Německu před nástupem nacistů, varuje historik Zubov. Český rozhlas [online]. 2014-4-3 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  7. PRESOVÁ, Karolína; SEDLÁČKOVÁ, Veronika. Historikovi vyhozenému kvůli Krymu nabídla místo Masarykova univerzita. Český rozhlas [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  8. MICHÁLEK, Tomáš. Profesorovi vyhozenému v Moskvě za kritiku vlády nabídli místo v Brně. iDnes.cz [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]