Andrej Borisovič Zubov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrej Borisovič Zubov
A-Zubov.jpg
Narození 16. ledna 1952 (65 let)
Moskva
Povolání historik a vysokoškolský učitel
Alma mater Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Témata historie
Významná díla Dějiny Ruska 20. století
Politická příslušnost People's Freedom Party "For Russia without Lawlessness and Corruption"
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Borisovič Zubov (rusky Андрей Борисович Зубов, * 16. ledna 1952 v Moskvě) je ruský historik, religionista a politolog. Je absolventem a bývalým profesorem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a vedoucím katedry dějin náboženství na Ruské pravoslavné univerzitě.

Je autorem několika monografií a zhruba 150 vědeckých článků. Převzal po Alexandru Solženicynovi úlohu hlavního redaktora přelomového díla Dějiny Ruska 20. století.[1][2]

V době Krymské krize v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti kritický článek[3], ve kterém vojenské obsazování Krymu Ruskem odsoudil a přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, připojení Sudet k Říši a obsazení litevské Klaipėdy.[4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narozen 16. ledna 1952 v Moskvě. V roce 1973 absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V roce 1978 obhájil svou disertační práci na téma Zkušenosti z parlamentní demokracie v Thajsku. V roce 1989 obhájil svou doktorskou práci Parlamentní demokracie a politické tradice Východu. Ve stejném roce na základě této práce jmenován doktorem historických věd. Od roku 1989 do roku 2001 působil v Institutu orientálních studií. Do roku 2014 pracoval ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

Kritika oficiální ruské politiky v otázce Krymské krize[editovat | editovat zdroj]

prof. Andrej Borisovič Zubov (Профессор Андрей Зубов)

V roce 2014 probíhala ve východní Evropě tzv. Krymská krize, během které se Andrej Zubov kriticky vyjádřil k postupu ruských vládních činitelů a oficiální zahraniční politice své země. V liberálně orientovaném deníku Vedomosti publikoval 1. března 2014 článek To už tady bylo[3], ve kterém přirovnal vojenskou intervenci Ruska na Krymském poloostrově k událostem z let 1938 až 1939 ve střední Evropě. Tehdy nacistické Německo připojilo Rakousko při anšlusu Rakouska, dále české pohraniční oblasti a nakonec také litevskou oblast Klaipėda (označovaná jako Memelland).

Dle jeho slov bylo cílem článku zjistit, jak bude ruská společnost, žijící v demokratickém, nesovětském a nekomunistickém Rusku, reagovat na prohlášení, které je v rozporu s oficiální politikou Ruské federace a v rozporu s politikou prezidenta Vladimíra Putina. Reakce na článek byla poměrně rychlá a profesor Zubov byl propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě do tří týdnů. Jako důvod propuštění uvedlo MGIMO na svých oficiálních stránkách „nemorální chování“.[5] Ještě před tímto krokem MGIMO byl na osobu profesora Zubova vyvíjen nátlak, aby sám odešel z Institutu. On to však zcela odmítl.[6]

Na jeho podporu se vyjádřila část kolegů z MGIMO, a to ústně nebo písemně. Nejsilněji reagovala jeho kolegyně Ella Kolesniková, která podala sama výpověď, aby tak protestovala proti propuštění profesora Zubova.[5] Mezinárodní akademická obec se většinou postavila za profesora Zubova a vyjádřila mu podporu. V České republice to byla např. Masarykova Univerzita v Brně, která nabídla profesorovi Zubovovi místo na své fakultě sociálních studií.[7][8]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrej Borisovič Zubov
  • Парламентаризм в Таиланде: Опыт исследования современного восточного общества методом анализа избирательной статистики. М., Наука: Главная ред. восточной литературы, (Parlamentarismus v Thajsku, 1982).
  • Парламентская демократия и политическая традиция Востока. М., Наука, Главная редакция восточной литературы, (Parlamentní demokracie a politické tradice Východu, 1990).
  • L’Euroasia del Nord : Il rischio del caos dopo l’impero sovetico / Ed.San Paolo.- Turin — Milano, 1994.
  • Обращение к русскому национальному правопорядку как нравственная задача и политическая цель. Москва: Группа Гросс, 1997.
  • История религии. Кн. 1. Доисторические и внеисторические религии. М., «Планета детей», 1997.
  • Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al.. 1. vyd. Praha : Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4.  

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DVOŘÁK, Libor. Dějiny Ruska 20. století je historický spis, který vyšel v Rusku. Český rozhlas [online]. 2010-5-24 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  2. Zubov: Moderní dějiny Ruska by neměly být pohádkou, ale poctivou pravdou. Česká televize [online]. 2010-3-15 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  3. a b ZUBOV, Andrej. Это уже было. Vedomosti [online]. 2014-3-1 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  (rusky) 
  4. Ruského profesora vyhodili z práce, invazi na Krym přirovnal k anšlusu. novinky.cz [online]. 2014-3-4 [cit. 2014-3-8]. Dostupné online.  
  5. a b DORAZÍN, Martin. Ruský historik Zubov pro ČRo: Cena za krymské dobrodružství bude vysoká. Český rozhlas [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  6. HIMMER, Ondřej. V Rusku je podobná nálada jako v Německu před nástupem nacistů, varuje historik Zubov. Český rozhlas [online]. 2014-4-3 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  7. PRESOVÁ, Karolína; SEDLÁČKOVÁ, Veronika. Historikovi vyhozenému kvůli Krymu nabídla místo Masarykova univerzita. Český rozhlas [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  
  8. MICHÁLEK, Tomáš. Profesorovi vyhozenému v Moskvě za kritiku vlády nabídli místo v Brně. iDnes.cz [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-4-9]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]