Miloš Urban

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o českém spisovateli. O fotbalistovi pojednává článek Miloš Urban (fotbalista).
Miloš Urban
Narození 4. října 1967 (49 let)
Sokolov
Povolání spisovatel
Významná díla Sedmikostelí
Lord Mord
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloš Urban (* 4. října 1967 Sokolov, vlastním jménem (do osmi let věku[1]) Miloš Svačina[2]) je český spisovatel, překladatel a redaktor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pochází z dvojčat.

Vystudoval moderní filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na Filosofické fakultě UK v Praze (19861992), v letech 19922000 pracoval jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta, od roku 2001 v nakladatelství Argo, kde rok zastával funkci šéfredaktora.

Vydal šest románů, několik novel a sbírku povídek; jeho knihy byly přeloženy do němčiny, španělštiny, holandštiny, maďarštiny, ruštiny a italštiny. Napsal také divadelní hry (Trochu lásky a Nože a růže) a několik povídek otištěných v různých časopisech (např. Host) a v povídkových knihách nakladatelství Listen.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vlastní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Povídková tvorba[editovat | editovat zdroj]

V rozmezí let 20022006 napsal 10 povídek. Polovina z nich byla publikována v knihách z edice Česká povídka nakladatelství Listen. Běloruska, ve které vystupují i postavy z Urbanových románů Stín katedrály a Santiniho jazyk, vyšla ve výboru Schůzky s tajemstvím (2003), povídka Pražské Jezulátko, která byla napsána anglicky a do češtiny ji převedla Lenka Urbanová, vyšla v knize Panna nebo netvor (2004), Rozhovor se ženou středního věku v Možná mi porozumíš (2004), Smrtečka v Už tě nemiluju (2005) a Štědrá noc baronky z Erbannu (Variace pro temnou strunu) ve knize Zabij mě líp (2005). Povídka Občina vyšla v 8. čísle časopisu Host v roce 2002, povídka Faun 24. května 2002 v Magazínu Hospodářských novin a o dva roky později také knižně v Antologii nové české literatury 1995-2004 (eds.: Radim Kopáč a Karolína Jirkalová, Fra, 2004). Rozhlasová stanice Český rozhlas Plzeň a Český rozhlas 3 - Vltava vysílala povídku Vlasy. Jmenovaných osm povídek bylo doplněno dalšími dvěma (Žádný něžnosti a To strašný kouzlo podzimu) a po autorských úpravách dohromady vydáno v souboru Mrtvý holky (Argo, 2007), který vyšel ve třech různých podobách (neilustrované a ilustrované vydání a 100 kusů speciálních bibliofilských výtisků).

O Vánocích 2009 vyšla v Magazínu Hospodářských novin jeho nová povídka Proces jedné proměny, která je mj. inspirována díly Franze Kafky Proces a Proměna či plagiátorskou aférou kolem Milana Kindla.[3] V Revue Labyrint 27–28/2010 vyšla povídka Ve hře. Je zastoupen také ve sbírce povídek Praha noir (2016).

Překlady z angličtiny[editovat | editovat zdroj]

Překlady děl Miloše Urbana[editovat | editovat zdroj]

Román Sedmikostelí vyšel v německém (2 vydání), holandském, maďarském, ruském, slovinském, bulharském a španělském překladu, maďarsky vyšly též romány Hastrman a Stín katedrály. Lord Mord vyšel anglicky v Londýně. Povídka Faun byla přeložena do holandštiny, povídka Občina do ruštiny.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heslo ve Slovníku české literatury
  2. HRUŠKA, Petr a kol.: V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha, Academia, 2008: s. 713
  3. Proces jedné proměny – text povídky dostupný online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]