Proměna (povídka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Proměna
Autor Franz Kafka
Původní název Die Verwandlung
Překladatel Zbyněk Sekal
Vladimír Kafka
Země Rakousko - Uhersko
Jazyk němčina
Žánry povídka
Vydavatel Kurt Wolff Verlag, Lipsko
Datum vydání 1915
Počet stran ca 100

Proměna (v originále německy Die Verwandlung) je povídka Franze Kafky vydaná roku 1915.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz (tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu – „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.“). Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Řehoř jako hmyz rozumí nadále lidské řeči, jemu samotnému však ostatní příliš nerozumí, nemůže tedy se svým okolím komunikovat.

Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak přijdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Otec se navrací do zaměstnání, pracuje jako sluha, Markétka prodává v obchodě a také se učí francouzštinu. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod pohovku, aby ji neděsil. Jediný z lidí, kdo se s danou situací smíří, je otrlá posluhovačka, která se s Řehořem-hmyzem jedná rázně a bez okolků. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní.

Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Ztěžuje se i atmosféra v rodině; hmotný nedostatek a vypětí ze skrývání Řehoře v bytě doléhají na jeho rodiče i Markétku, která navrhuje Řehoře odstranit. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovi nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Najemníci byt opouštějí. Téhož večera Řehoř umírá. Druhého dne jej nalezne posluhovačka („Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!“) a jeho mrtvolu vyhodí. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna.

Styl povídky[editovat | editovat zdroj]

Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“

Interpretace[editovat | editovat zdroj]

Proměna nabízí řadu rozporuplných interpretací, mezi nimiž je velmi těžké rozhodnout, co vlastně Řehořova proměna ve hmyz znamená. Zde jsou uvedeny některé možnosti významu Kafkovy povídky:

  • Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
  • Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
  • Proměna je symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
  • Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
  • Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř je nyní vůdčí jedinec rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.

Profesor německé literatury na univerzitě v Princetonu Stanley Corngold uvedl ve své knize The Commentator's Despair (česky Komentátorova beznaděj) na sto třicet různých možností.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.odaha.com/franz-kafka/proza/povidky/promena – český text povídky

Celý německý text povídky Proměna lze nalézt na internetové straně:

http://www.kafka.uni-bonn.de/cgi-bin/kafka?Rubrik=werke&Punkt=erzaehlungen&Unterpunkt=verwandlung

nové vydání Proměny ke 130. výročí narození Franze Kafky http://www.franzkafka-soc.cz/clanek/franz-kafka-promena-metamorphosis-s-ilustracemi-jiriho-slivy/

vydání Proměny s ilustracemi argentinského malíře Luise Scafatiho http://www.b4upublishing.com/M02/fBook_Detail.aspx?BokID=3&Lang=CZ&CatID=2