Philip K. Dick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Philip Kindred Dick
Philip K. Dick
Philip K. Dick
Narození 16. prosince 1928
USA Chicago, Illinois, USA
Úmrtí 2. března 1982 (53 let)
USA Santa Ana, Kalifornie, USA
Pseudonym Richard Philips, Jack Dowland
Povolání spisovatel
Národnost americká
Žánr science fiction, fantasy, postmoderna
Významná díla Ubik,
Sní androidi o elektrických ovečkách?,
Muž z Vysokého zámku,
VALIS,
Tři stigmata Palmera Eldritche
Ocenění Cena Hugo za nejlepší román (1963)
Vlivy Martin Heidegger, James Joyce, Carl Jung, Marcel Proust, Herbert George Wells
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Kindred Dick (16. prosince 1928, Chicago, Illinois2. března 1982, Santa Ana, Orange County, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní upoutal nesčetné množství čtenářů po celém světě a jeho díla se stala doslova kultovními. V jeho tvorbě se často opakují témata rozdvojené osobnosti, totalitních režimů, nejednotné reality, postav závislých na různých drogách, a také otázka, co je to lidství.[1][2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 16. prosince 1928 v Chicagu. Narodil se předčasně o šest týdnů, jeho dvojče, sestra Jane Charlotte, po šesti týdnech zemřela. To ho ovlivnilo na celý zbytek života, zvláště pak poté co se mu matka po letech svěřila s tím, že sestra umřela následkem nedostatečné mateřské péče. Dick později řekl: „Od svého dětství jsem měl pocit, že si matka myslí, že zemřelo to nepravé dítě“. Brzy poté se přestěhovali do San Franciska. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pět let, oba bojovali o svěření svého syna do péče. Nakonec žil s matkou ve Washingtonu, kam se přestěhovala za prací. Tam dva roky navštěvoval kvakerskou základní školu.

V roce 1938 se přestěhovali do Berkeley, kde vystudoval základní a střední školu. Na základní škole vydával vlastní časopis Daily Dick a v roce 1940 se stal náruživým čtenářem science fiction. Svůj první román napsal ve čtrnácti letech, jmenoval se Return to Liliput, dílo se nedochovalo. Ze stejného roku pochází i první povídka „Le Diable“, která vyšla v Berkeley Daily Gazette. Roku 1949 působil na University of California, Berkeley, kde pracoval ve školním rozhlase a pokoušel se o studium historie, filosofie a psychologie, čehož brzy zanechal, neboť se u něj projevily psychické problémy doprovázené závratěmi způsobenými střídavým strachem z uzavřených a otevřených prostor (později diagnostikované jako schizofrenie). Této nemoci se již za celý život nezbavil a vyzkoušel kvůli ní nesčetné množství drog.

Roku 1947 také režíroval pořad o klasické hudbě pro kalifornské rádio KSMO. Poté, co ho v roce 1949 nepřijali na vojenskou službu kvůli vysokému krevnímu tlaku, získal místo prodavače hudebnin, které mu vydrželo až do roku 1952. Díky této práci se stal milovníkem vážné hudby, která mu mimo jiné pomáhala přemáhat jeho nemoc.

Za svůj život se stačil pětkrát oženit, s Jeanette Marlin (1948), Kleo Apostolides (1950–59), Anne Williams Rubinstein (1959–65), Nancy Hackett (1966–72) a Leslie (Tessa) Busby (1973–77), po pátém rozvodu na svatby zanevřel. Také byl otcem tří dětí, dcer Laury Archer (narozena 1960) a Isoldy Frey (narozena 1967), a syna Christophera Kennetha (narozen 1973).

Během šedesátých let 20. století začal kritizoval válku ve Vietnamu a postoje americké vlády. Roku 1968 se účastnil protestu nazvaném "Writers and Editors War Tax Protest", ve kterém někteří spisovatelé odmítli platit daň z příjmu jako způsob protestu. Finanční úřad IRS mu poté zabavil automobil.

Dne 18. února 1982 byl hospitalizován po infarktu myokardu, přidala se mozková mrtvice a 2. března téhož roku umírá ve věku 54 let.[3] Byl pohřben ve městě Fort Morgan, stát Colorado, vedle ostatků své sestry.

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Obálka magazínu Galaxy Science Fiction z roku 1953 s Dickovou povídkou The Defenders.

Jeho první vydaná sci-fi povídka byla Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!), již tam se objevuje jeho charakteristický ironický a občas i humoristický podtón. O rok později otiskl svou nejúspěšnější povídku Impostor (Podvodník).[2] Od té doby se věnoval práci spisovatele na plný úvazek. První román Solar Lottery (Sluneční loterie) vydal v roce 1955. V padesátých letech toužil psát hlavně realistické romány, ale neměl s nimi úspěch, a vydavatelé mu je vytrvale vraceli, proto se zapsal do dějin hlavně jako fenomenální spisovatel science fiction. Během jeho života byla vydána pouze jedna kniha z klasické beletrie, a to Confessions of a Crap Artist (1975, Král úletů).

V roce 1963 zavrhl naději na psaní klasické literatury a plně se oddal žánru sci-fi a fantasy. Téhož roku získal ocenění, cenu Hugo, za román Man In the High Castle (1962. Muž z Vysokého zámku). Přesto nezískal podporu velkých nakladatelů a nedokázal se protlačit k mainstreamovým čtenářům. I kvůli tomu během většiny svého života zažíval finanční problémy.

Po roce 1978 se Dickovi konečně začalo dařit a stal se slavným a uznávaným spisovatelem. Psal stále méně beletrie a stále více článků o podstatě vesmíru, byly s ním uskutečňovány rozhovory, mimo jiné pro časopis Playboy, dohlížel také na natáčení filmu Blade Runner, jehož pracovní verzi měl možnost zhlédnout roku 1981. Jeho posledním románem je kniha The Transmigration of Timothy Archer (Převtělení Timothyho Archera), která byla vydána krátce po jeho smrti v roce 1982.

Za svůj život napsal 36 románů a 121 povídek. Roku 1975 získal za román Flow My Tears, the Policeman Said (Kaňte, mé slzy, řekl policista) cenu John W. Campbell Memorial za nejlepší sci-fi román. Roku 1978 získal za román A Scanner Darkly (Temný obraz) cenu britské asociace BSFA za nejlepší sci-fi román a o rok později na festivalu v Metách vyhrál s tímto románem cenu Graouilly d'Or. Od roku 1983 je každoročně udělována cena Philipa K. Dicka.

O své životní dráze napsal: „Šel jsem na Kalifornskou univerzitu, ale nikdy jsem ji nedokončil. Hodně lidí kouřilo a četlo The Daily Cal a poslouchalo mé rady. Sci-fi jsem začal číst, když mi bylo jedenáct. Náhodou jsem si koupil výtisk Stirring Science Stories místo Popular Science. Nedokázal jsem se od toho odtrhnout, jen jsem se do toho pustil. Začal jsem se zajímat o literaturu… číst Joyce, Kafku, Steinbecka, Prousta, Dos Passose. Žil jsem v jedné místnosti bez kuchyně a psal krátké povídky. Oženil jsem se s dívkou, kterou jsem potkal v obchodě, kde jsem pracoval, koupil dům a kočku a začal prodávat SF a fantasy. Nechal jsem prodávání v hudebninách, stále ještě poslouchám Monteverdiho a Buxtehudeho, ale většinu času čtu Ibsena a píšu povídky.“

„Skutečnost je to, co nezmizí, když v to přestanete věřit.“ - z románu VALIS.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Obálka magazínu Science Fiction Quarterly z roku 1953 s Dickovou povídkou The World She Wanted.
Ilustrace k povídce Zlatý muž z roku 1954.
Časopis Orbit Science Fiction z roku 1954 s povídkou Adjustment Team-
Obálka magazínu Fantastic Uuniverse z roku 1956 s Dickovou povídkou The Minority Report.
Obálka magazínu Satellite Science Fiction z roku 1956 s Dickovou povídkou Glass of Darkness, předlohou pro román The Cosmic Puppets.
Obálka magazínu Worlds of Tomorrow z roku 1963 s Dickovým románem All We Marsmen (Martian Time-Slip).

Povídky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!).
  • The Little Movement (1952, Malá vzpoura).
  • Impostor (1953, Podvodník).
  • Paycheck (1953, Výplata).
  • The King of the Elves (1953, Král elfů).
  • The Defenders (1953, Obránci).
  • The World She Wanted (1953, Svět, který si vysnila).
  • The Impossible Planet (1953, Planeta, která neexistovala).
  • Second Variety (1953, Druhá varianta), česky jako Druhá série nebo jako Typ číslo dva.
  • The Eyes Have It (1953, Bije to do očí).
  • Colony (1953, Kolonie).
  • The Golden Man (1954, Zlatý muž).
  • Adjustment Team (1954, Úpraváři).
  • The Crystal Crypt (1954, Křišťálová krypta).
  • Foster, You're Dead (1955, Fostere, jste mrtev!).
  • Minority Report (1956, Menšinová zpráva).
  • War Game (1959, Válečná hra).
  • Oh, To Be A Blobel (1964, Být tak Měňavkou), česky též jako Život s blobem.
  • The Little Black Box (1964, Černá krabička).
  • We Can Remember It for You Wholesale (1966, Zapamatujeme si to za vás se slevou), povídka známější pod názvem Total Recall.
  • Faith of Our Fathers (1967, Víra našich otců), příběh bezvýznamného ministerského úředníčka, který najednou zjistí, že světový vládce je ve skutečnosti mimozemšťan, který všem lidem navozuje halucinace.
  • The Pre-Persons (1974, Před-lidé).
  • Frozen Journey (1980, Ledová pouť).

Sbírky povídek[editovat | editovat zdroj]

Vědeckofantastické romány[editovat | editovat zdroj]

Společenské romány[editovat | editovat zdroj]

  • Confessions of a Crap Artist (1975, česky jako Král úletů), jediný nefantastický román, který vyšel za autorova života.
  • The Man Whose Teeth Were All Exactly Alike (1984). Román byl napsán roku 1960 a odmítnut potenciálními vydavateli. Vypráví o sporu židovského obchodníka a výtvarnice a zamýšlí se nad tématy nenasytnosti, hořkosti, pomsty a rasismu.
  • Puttering About in a Small Land (1985), Román napsaný kolem roku 1957 vypráví o setkání dvou manželských párů v Los Angeles počátkem padesátých let.
  • In Milton Lumky Territory (1985), román byl napsán již roku 1958.
  • Mary and the Giant (1987). V románu, napsaném mezi lety 1953 a 1955, se mladá ustrašená dívka snaží uniknout z neuspokojivého života, který vede.
  • Humpty Dumpty in Oakland (1987), román byl napsán již roku 1960.
  • The Broken Bubble (1988). Román napsaný kolem roku 1956 líčí příběh stárnoucího a již několik let rozvedeného páru, který znovu obnoví svůj vztah po setkání s dvojicí mlqdých novomanželů.
  • Gather Yourselves Together (1994), román byl napsán v letech 1948-1950.
  • Voices from the Street (2007). V románu napsaném na počátku roku 1950 propadá jeho mladý hrdina zoufalství poté, co jej vedle neuspokojivé práce a manželství zradí i jeho náboženské a politické ideály.

Korespondence[editovat | editovat zdroj]

  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1974 (1991)
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1975–1976 (1993).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1977–1979 (1993).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1972–1973 (1994).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1938–1971 (1996).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1980–1982 (2010).

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • The Dark Haired Girl (1989), posmrtně vydaná sbírka esejů, básní a dopisů.
  • The Shifting Realities of Philip K. Dick (1995), výbor z filozofických prací a prací o literatuře.
  • The Exegesis of Philip K. Dick (2011), výbor z autorových textů o science fiction.

Filmová zpracování[editovat | editovat zdroj]

Dickova tvorba je poměrně často námětem filmařů, většinou se však jedná o volné adaptace povídek.

Filmy inspirované jeho tvorbou[editovat | editovat zdroj]

Filmy inspirované jeho myšlenkami[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1., Laser, Plzeň 2003, str. 165-170.
  2. a b Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 230-232.
  3. SUTIN, Lawrence. Biography. Philip K. Dick [online]. Philip K. Dick Trust, 2003, [cit. 2011-02-06]. Kapitola On the Edge of Eternity. Dostupné online. (anglicky) 
  4. All-TIME 100 Novels
  5. a b How Hollywood woke up to a dark genius
  6. The Matrix: Fair Cop
  7. The Second Coming of Philip K. Dick
  8. On Writers and Writing; It's Philip Dick's World, We Only Live in It
  9. Eternal Sunshine of the Spotless Mind
  10. Could Inception trigger a new wave of sci-fi cinema?
  11. Kniha Povídky na webu LEGIE
  12. Výplata na webu LEGIE

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]