Philip K. Dick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Philip Kindred Dick
Philip K. Dick
Philip K. Dick
Narození 16. prosince 1928
USA Chicago, Illinois, USA
Úmrtí 2. března 1982 (53 let)
USA Santa Ana, Kalifornie, USA
Pseudonym Richard Philips, Jack Dowland
Povolání spisovatel
Národnost americká
Žánr science fiction, fantasy, postmoderna
Významná díla Ubik,
Sní androidi o elektrických ovečkách?,
Muž z Vysokého zámku
Ocenění Cena Hugo za nejlepší román (1963)
Vlivy Martin Heidegger, James Joyce, Carl Jung, Marcel Proust, Herbert George Wells ...
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Kindred Dick (16. prosince 1928, Chicago, Illinois2. března 1982, Santa Ana, Orange County, Kalifornie) byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní upoutal nesčetné množství čtenářů po celém světě a jeho díla se stala doslova kultovními. V jeho tvorbě se často opakují témata rozdvojené osobnosti, totalitních režimů, nejednotné reality, postav závislých na různých drogách, a také otázka, co je to lidství.[1][2]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 16. prosince 1928 v Chicagu. Narodil se předčasně o šest týdnů, jeho dvojče, sestra Jane Charlotte, po šesti týdnech zemřela. To ho ovlivnilo na celý zbytek života, zvláště pak poté co se mu matka po letech svěřila s tím, že sestra umřela následkem nedostatečné mateřské péče. Dick později řekl: „Od svého dětství jsem měl pocit, že si matka myslí, že zemřelo to nepravé dítě“. Brzy poté se přestěhovali do San Franciska. Jeho rodiče se rozvedli, když mu bylo pět let, oba bojovali o svěření svého syna do péče. Nakonec žil s matkou ve Washingtonu, kam se přestěhovala za prací. Tam dva roky navštěvoval kvakerskou základní školu.

V roce 1938 se přestěhovali do Berkeley, kde vystudoval základní a střední školu. Na základní škole vydával vlastní časopis Daily Dick a v roce 1940 se stal náruživým čtenářem science fiction. Svůj první román napsal ve čtrnácti letech, jmenoval se Return to Liliput, dílo se nedochovalo. Ze stejného roku pochází i první povídka „Le Diable“, která vyšla v Berkeley Daily Gazette. Roku 1949 působil na University of California, Berkeley, kde pracoval ve školním rozhlase a pokoušel se o studium historie, filosofie a psychologie, čehož brzy zanechal, neboť se u něj projevily psychické problémy doprovázené závratěmi způsobenými střídavým strachem z uzavřených a otevřených prostor (později diagnostikované jako schizofrenie). Této nemoci se již za celý život nezbavil a vyzkoušel kvůli ní nesčetné množství drog.

Roku 1947 také režíroval pořad o klasické hudbě pro kalifornské rádio KSMO. Poté, co ho v roce 1949 nepřijali na vojenskou službu kvůli vysokému krevnímu tlaku, získal místo prodavače hudebnin, které mu vydrželo až do roku 1952. Díky této práci se stal milovníkem vážné hudby, která mu mimo jiné pomáhala přemáhat jeho nemoc.

Za svůj život se stačil pětkrát oženit, s Jeanette Marlin (1948), Kleo Apostolides (1950–59), Anne Williams Rubinstein (1959–65), Nancy Hackett (1966–72) a Leslie (Tessa) Busby (1973–77), po pátém rozvodu na svatby zanevřel. Také byl otcem tří dětí, dcer Laury Archer (narozena 1960) a Isoldy Frey (narozena 1967), a syna Christophera Kennetha (narozen 1973).

Během šedesátých let 20. století začal kritizoval válku ve Vietnamu a postoje americké vlády. Roku 1968 se účastnil protestu nazvaném "Writers and Editors War Tax Protest", ve kterém někteří spisovatelé odmítli platit daň z příjmu jako způsob protestu. Finanční úřad IRS mu poté zabavil automobil.

Dne 18. února 1982 byl hospitalizován po infarktu myokardu, přidala se mozková mrtvice a 2. března téhož roku umírá ve věku 54 let.[3] Byl pohřben ve městě Fort Morgan, stát Colorado, vedle ostatků své sestry.

Literární kariéra[editovat | editovat zdroj]

Obálka magazínu Galaxy Science Fiction z roku 1953 s Dickovou povídkou The Defenders.

Jeho první vydaná sci-fi povídka byla Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!), již tam se objevuje jeho charakteristický ironický a občas i humoristický podtón. O rok později otiskl svou nejúspěšnější povídku Impostor (Podvodník).[2] Od té doby se věnoval práci spisovatele na plný úvazek. První román Solar Lottery (Sluneční loterie) vydal v roce 1955. V padesátých letech toužil psát hlavně realistické romány, ale neměl s nimi úspěch, a vydavatelé mu je vytrvale vraceli, proto se zapsal do dějin hlavně jako fenomenální spisovatel science fiction. Během jeho života byla vydána pouze jedna kniha z klasické beletrie, a to Confessions of a Crap Artist (1975, Král úletů).

V roce 1963 zavrhl naději na psaní klasické literatury a plně se oddal žánru sci-fi a fantasy. Téhož roku získal ocenění, cenu Hugo, za román Man In the High Castle (1962. Muž z Vysokého zámku). Přesto nezískal podporu velkých nakladatelů a nedokázal se protlačit k mainstreamovým čtenářům. I kvůli tomu během většiny svého života zažíval finanční problémy.

Po roce 1978 se Dickovi konečně začalo dařit a stal se slavným a uznávaným spisovatelem. Psal stále méně beletrie a stále více článků o podstatě vesmíru, byly s ním uskutečňovány rozhovory, mimo jiné pro časopis Playboy, dohlížel také na natáčení filmu Blade Runner, jehož pracovní verzi měl možnost zhlédnout roku 1981. Jeho posledním románem je kniha The Transmigration of Timothy Archer (Převtělení Timothyho Archera), která byla vydána krátce po jeho smrti v roce 1982.

Za svůj život napsal 36 románů a 121 povídek. Roku 1975 získal za román Flow My Tears, the Policeman Said (Kaňte, mé slzy, řekl policista) cenu John W. Campbell Memorial za nejlepší sci-fi román. Roku 1978 získal za román A Scanner Darkly (Temný obraz) cenu britské asociace BSFA za nejlepší sci-fi román a o rok později na festivalu v Metách vyhrál s tímto románem cenu Graouilly d'Or. Od roku 1983 je každoročně udělována cena Philipa K. Dicka.

O své životní dráze napsal: „Šel jsem na Kalifornskou univerzitu, ale nikdy jsem ji nedokončil. Hodně lidí kouřilo a četlo The Daily Cal a poslouchalo mé rady. Sci-fi jsem začal číst, když mi bylo jedenáct. Náhodou jsem si koupil výtisk Stirring Science Stories místo Popular Science. Nedokázal jsem se od toho odtrhnout, jen jsem se do toho pustil. Začal jsem se zajímat o literaturu… číst Joyce, Kafku, Steinbecka, Prousta, Dos Passose. Žil jsem v jedné místnosti bez kuchyně a psal krátké povídky. Oženil jsem se s dívkou, kterou jsem potkal v obchodě, kde jsem pracoval, koupil dům a kočku a začal prodávat SF a fantasy. Nechal jsem prodávání v hudebninách, stále ještě poslouchám Monteverdiho a Buxtehudeho, ale většinu času čtu Ibsena a píšu povídky.“

„Skutečnost je to, co nezmizí, když v to přestanete věřit.“ - z románu Valis.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Obálka magazínu Science Fiction Quarterly z roku 1953 s Dickovou povídkou The World She Wanted.

Povídky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Beyond Lies The Wub (1952, To je Wub, kapitáne!), povídka o přístupu lidí k cizím živým formám.
  • The Little Movement (1952, Malá vzpoura).
  • Impostor (1953, Podvodník), povídka o muži, který je obviněn, že je androidem, navrženým k sabotování obrany Země.
  • Paycheck (1953, Výplata).
  • The King of the Elves (1953, Král elfů).
  • The Defenders (1953, Obránci).
  • The World She Wanted (1953, Svět, který si vysnila), hrdina povídky potká dívku, která tvrdí, že celý svět je jen její fantazií.
  • The Impossible Planet (1953, Planeta, která neexistovala). Nejstarší žijící žena ve vesmíru chce letět na Zemi. Ale takovou planetu nikdo nezná a zdá se, že ani nikdy neexistovala.
  • Second Variety (1953, Druhá varianta).
  • The Eyes Have It (1953, Bije to do očí).
  • Colony (1953, Kolonie).
  • The Golden Man (1954, Zlatý muž). Povídka vypráví o mutantovi, který má zlatavou srst a dokáže předvídat nejbližší budoucnost. Je na útěku, protože tito mutanti jsou určeni k likvidaci.
  • Adjustment Team (1954, Opraváři).
  • Foster, You're Dead (1955, Fostere, jste mrtev!).
  • Minority Report (1956, Menšinová zpráva). Povídka z budoucnosti, ve které je prakticky nemožné spáchat zločin, protože je díky předvídání budoucnosti rozpoznán ještě předtím, než se stane.
  • War Game (1959, Válečná hra).
  • Oh, To Be A Blobel (1964, Být tak Měňavkou). Příběh muže, který byl za války lidí s Měňavkami pozemským špiónem a proto se musel zbavit lidské podoby.
  • The Little Black Box (1964, Černá krabička). Tato povídka o krabičce empatie posloužila autorovi jako základ pro jeho román Sní androidi o elektronických ovečkách?.
  • We Can Remember It for You Wholesale (1966, Zapamatujeme si to za vás se slevou), povídka známější pod názvem Total Recall. Příběh bezvýznamného úředníčka Emigrační správy západního pobřeží , který si che nechat implantovat vzpomínky na to, že byl tajným agentem na Marsu.
  • Faith of Our Fathers (1967, Víra našich otců), příběh bezvýznamného ministerského úředníčka, který najednou zjistí, že světový vládce je ve skutečnosti mimozemšťan, který všem lidem navozuje halucinace.
  • The Pre-Persons (1974, Před-lidé). V této povídce vyjadřuje Dick svůj názor na potraty. Vražda je podle něho vždy vraždou, bez ohledu na věk zavražděného.
  • Frozen Journey (1980, Ledová pouť).

Sbírky povídek[editovat | editovat zdroj]

  • A Handful of Darkness (1955).
  • The Variable Man and Other Stories (1957).
  • The Preserving Machine (1966).
  • The Book of Philip K. Dick (1973), roku 1977 byla sbírka vydána pod názvem he Turning Wheel and Other Stories!!.
  • The Best of Philip K. Dick (1977).
  • The Golden Man (1980).
  • Robots, Androids, and Mechanical Oddities (1984).
  • I Hope I Shall Arrive Soon (1985).
  • The Collected Stories of Philip K. Dick (1987), pětidílný kompletní soubor autorových povídek. Později vyšly jednotlivé díly souboru pod samostatnými jmény:
    1. Beyond Lies the Wub! (1988, To je Wub, kapitáne!)
    2. Second Variety (1989, Druhá varianta), česky jako Planeta, která neexistovala.
    3. The Father-Thing (1989, Otcova napodobenina), česky jako Podivný ráj a jiné povídky.
    4. The Days of Perky Pat (1990, Tenkrát s Parádnicí Pat), roku 1991 jako The Minority Report (Menšinová zpráva), česky jako Minority Report.
    5. The Little Black Box (1990, Černá krabička).

Vědeckofantastické romány[editovat | editovat zdroj]

Obálka magazínu Satellite Science Fiction z roku 1956 s Dickovou povídkou Glass of Darkness, předlohou pro román The Cosmic Puppets.
  • Solar Lottery (1955, Sluneční loterie), první autorův vydaný román (vyšel též pod názvem World of Chance).
  • The World Jones Made (1956, Svět, který stvořil Jones). Floyd Jones je obdařen schopností vidět rok do budoucnosti. V krátké době se stane vůdcem mas, protože dává lidem, deprimovaným právě skončenou atomovou válkou to, po čem touží ze všeho nejvíce – sen. A přesto, že dovede svět na pokraj záhuby, zástupy jeho uctívačů rostou. Přes veškerou snahu a své schopnoasti nedokáže však změnit osud světa ani svůj.
  • The Man Who Japed (1956), román se odehrává roku 2114 v postapokalyptické době, kdy po nukleární válce vznikl na Zemi totalitní režim udánlivě bez válek a hladomorů.
  • The Cosmic Puppets (1957), román vznikl přepracováním povídky z roku 1956 A Glass of Darkness. Hrdina románu nepoznává své rodné město a ve starých novinách nachází dokonce zprávu o své smrti.
  • Eye in the Sky (1957, Oko na nebi). Po nehodě částicového urychlovače je osm naprosto odlišných lidí uvězněno v sérii halucinogenních světů, stvořených na míru jejich hodnotovým systémům, jejich obavám a nadějím.
  • Time Out of Joint (1959, Vykolejený čas). Hrdina dystopického románu si vydělává výhrami v prapodivné soutěži místních maloměstských novin. Netuší, že jeho život je pohou iluzí zcela odtrženou od reality. Neobvyklé skutečnosti jej přesvědčí o tom, že ve světě není něco v pořádku. Něco divného se děje s lidmi, domy a s celým okolím a především s časem. Název románu je odvozen od Hamletovy věty Vymknuta ze svých kloubů doba šílí (Time Out of Joint).
  • Vulcan's Hammer (1960), časopisecky 1956. V románu je popisován svět ovládaný počítači a vzpouru proti nim.
  • Dr. Futurity (1960), román vznikl přepracováváním povídky Time Pawn z roku 1954. Doktor Jim Parsons je přenesen do roku 2405, do světa, kde jeho schopnost zachraňovat lidské životy je považována za zločin. Počet obyvatel je totiž stabilní, bez přirozených porodů, a jen smrt někoho umožňuje vznik nové lidské bytosti.
  • The Man in the High Castle (1962, Muž z Vysokého zámku). Jde o román odehrávající se ve světě, kde státy Osy vyhrály druhou světovou válku. Román získal roku 1963 cenu Hugo.
  • The Game-Players of Titan (1963, Hráči z Titanu). Země prohrála válku se slimákoidními Titánci a na planetě pod titánským dohledem žije sotva milion lidí, z nichž někteří vlastní celá města i státy. A právě ti hrají společně mezi sebou hru původem z Titanu zvanou Blafák. Sází se pozemky a mimo nich lze ještě vyhrát novou manželku. Důvod je prostý: ve válce byla použita sterilizace a nyní se téměř nerodí děti. Ta se zkoušejí různé kombinace párů pro zvýšení porodnosti. Hry se ovšem zúčastňují tajně i titánští kolonizátoři, kteří umí měnit svou podobu nebo k tomu využívají simulakra (od lidí nerozeznatelných androidů).
  • Martian Time-Slip (1964, Marsovský skluz v čase), časopisecky roku 1963 jako All We Marsmen (Všichni jsme Marťané).
  • The Simulacra (1964), román, ve kterém se Dick poprvé zabývá otázkou lidskosti androidů (v budoucí totalitní společnsti vládne v Bílém domě již téměř sto let neuvěřitelně krásná žena).
  • Clans of the Alphane Moon (1964, Klany alfanského měsíce), román je zakložen na autorově povídce Shell Game z roku 1954.
  • The Penultimate Truth (1964, Předposlední pravda). Jde o dystopický konspirační thriller z blízké budoucnosti, kdy se zbytky lidstva skrývají v podzemí, protože jsou přesvědčeni, že na povrchu stále zuří světová válka, kterou nyní vedou roboti.
  • Dr. Bloodmoney, or How We Got Along After the Bomb (1965, Dr. Krvemsta aneb Jak se nám vedlo po bombě). Postkatastrofický román popisující osud jedné z komunit, které se po atomovém výbuchu snaží přežít na troskách civilizace mezi hordami zmutovaných zvířat. Jediným pojítkem mezi takovýmito izolovanými komunitami je astronaut Dangerfield uvězněný na orbitě, jenž přeživším lidem přeposílá vzkazy, pouští hudbu a čte romány. Název románu je narážkou na film Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu
  • The Three Stigmata of Palmer Eldritch (1965, Tři stigmata Palmera Eldritche), příběh o světě z nedaleké budoucnosti, kde se drogy vymkly kontrole.
  • The Crack in Space (1966), román vznikl rozšířením popvídky Cantata 140 z roku 1964. Země roku 2080 se potýká s vážnými potížemi plynoucí z přelidnění. Vědci objeví portál do zdánlivě neobývaného paralelního světa a doufají, že by jej pozemšťané mohli kolonizovat.
  • Now Wait for Last Year (1966, Počkej si na loňský rok). Hrdina románu je ztracen v labyrintu alternativních světů po požití drogy, která mu umožňuje cestovat časem.
  • The Unteleported Man (1966, Neteleportovaný muž), roku 1984 vyšla přepracovaná verze románu pod názvem Lies, Inc.
  • The Ganymede Takeover (1967), společně s Rayem Nelsonem. Román popisuje, jak se zbraně vytvářející různorodé iluze, vymknou po použití proti dobyvačným červům z Ganymedu kontrole.
  • The Zap Gun (1967), časopisecky roku 1965 jako Project Plowshare. Román se odehrává roku 2004 a popisuje, jak se závody ve zbrojení mezi USA a Sovětským svazem změnily v podvod, díky kterému není Země schopna se bránit mimozemské invazi.
  • Counter-Clock World (1967, česky jako Když mrtví mládnou). Groteskně humorný příběh odehrávající se ve světě, kde se obrátil čas (lidé vstávají z hrobů, mládnou a vracejí se do lůn, ve kterých umírají).
  • Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968, Sní androidi o elektrických ovečkách?, česky jako Blade Runner). Příběh policisty Ricka Deckarda, jenž v San Francisku v době po nukleární válce pronásleduje a vyřazuje z provozu androidy, kteří jsou k nerozeznání od lidí a kteří mají zákaz vstupu na Zem.
  • Ubik (1969), jeden z neuznávanějších autorových románů, hluboce zneklidňující existenciální příběh, ve kterém si nikdo nemůže být jist, co je skutečné a co pouhá iluze.[4]
  • Galactic Pot-Healer (1969). Román vypráví o bezvýznamném opraváři keramiky žijícím v totalitní pozemské společnosti, který byl vyzván Bohu podobným cizincem známým pod jménem Glimmung , aby se stal členem odborného týmu, který má na Plowmanově planetě v systému hvězdy Sirius vyzvednout ze dna oceánu starobylou tajemnou katedrálu.
  • A Maze of Death (1970). Jde o příběh čtrnácti kolonistů na planetě Delmak-O, kteří se postupně navzájem zabíjejí nebo umírají za podivných okolností. Nakonec zjistí, že jsou vlastně posádkou kosmické lodi Perseus 9 uvízlé na oběžné dráze kolem mrtvé hvězdy s nemožností zavolat si nějakou pomoc. Jsou ve vegetačním klidu a prožívají virtuální realitu generovanou počítačem.
  • Our Friends from Frolix 8 (1970). Hrdina románu nalezne ve vesmíru pomoc proti nebezpečnému tajnému spolku.
  • We Can Build You (1972, Dokážeme vás stvořit), román napsaný již roku 1962 pod pracovním názvem The First in Our Family, prvně vydáno časopisecky v letech 1969-197% jako A. Lincoln, Simulacrum. Román o Louisi Rosenovi, který prodává věrné repliky slavných lidí, simulakra tak dokonalá, že jsou k nerozeznání od své předlohy. Jedním z nejpovedenějších je Abraham Lincoln, o kterého má zájem miliardář, jenž s ním má nekalé úmysly. Rosen se zároveň zamiluje do schizofrenické designérky, která je méně lidská neý výtvory, které Rosen prodává.
  • Flow My Tears, the Policeman Said (1974, Kaňte, mé slzy, řekl policista). Příběh se odehrává roku 1988 v paralelním světě, kde druhá občanská válka vedla v USA ke kolapsu demokratických institucí. Jedenáctého října je Jason Taverner televizní hvězdou a jeho šou sleduje třicet miliónů diváků. Když se dvanáctého října probudí, je bez dokladů, není o něm záznam v matrice a o něm a o jeho pořadu nikdo neslyšel. Začíná bojovat o své přežití ve společnosti, kde součástí osobního průkazu je mikročip určující polohu svého nositele, a kde se život bez dokladů trestá pobytem v táboře nucených prací.
  • Deus Irae (1976), napsáno již roku 1964 společně s Rogerem Zelaznym. Po třetí světové válce vznikl na spálené a zamořené Zemi nový mocný kult zformovaný kolem vynálezce bomby, která znamenala konec civilizovaného světa, Carletona Lufteufela. Služebníci hněvu, jak si jeho uctívači říkají, dali svému bohu nové jméno: Deus irae.
  • A Scanner Darkly (1977, česky jako Temný obraz), v románu je s mrazivou autenticitou posána prohlubující se paranoická psychóza.
  • VALIS (1981), první díl Dickovy gnostické „božské" trilogie. Název románu je akronym pro Vast Active Living Intelligence System, což je jméno prastarého mimozemského satelitu, který z oběžné dráhy komunikuje s vybranými pozemšťany. Román vypráví příběh vůdce nové náboženské sekty Horselovera Fata, který mluví s bohem a který došel k názoru, že se blíží doba příchodu nového Mesiáše, jehož identitu je třeba odhalit. Zároveň se ale pokouší odpovědět si na mnohé důležité otázky: Zda Bůh opravdu existuje, a pokud ano, odkud vlastně přišel (z budoucnosti nebo z vesmíru)? Jaký je vztah Boha k člověku, a naopak? V čem spočívá smysl víry? Je také možné, že Fat je pouhý blázen trpící drogovými halucinacemi, protože jeho značně vyšinuté učení je prapodivnou směsicí věrouk ze všech možných lidských epoch (Bible, Zarathuštra, kniha proměn I-ťing). Sekta po dlouhém hledání nalezne svého Mesiáše ve dvouletém dítěti jménem Sofie, které jim potvrdí, že celá pozemská civilizace je odpradávna řízena inteligencí z vesmíru. Román je často označován za teologickou detektivku, protože používá mnohé formální postupy tohoto žánru.
  • The Divine Invasion (1981, Božská invaze), druhý díl autorovy „božské" trilogie. Román se odehrává dvě stě let po událostech z románu Valis. Bůh prohraje souboj se zlem, duch temnoty Beliál ovládne svět a vypudí Boha na nehostinnou planetu v soustavě CY30 – CY30B. Jednou nadějí je jeho návrat v podobě předčasně narozeného chlapce Emmanuela, trpícího poruchou paměti. Protihráčem nebo průvodcem mu je dívenka Zina, která napomáhá nejen k Emmanuelově postupnému uvědomování si, kdo je, ale také k definování toho, jaký vztah by měl Bůh zaujmout k člověku. Realita, kterou v románu žijí obyčejní lidé (především Emmnuelovi rodiče) je pouhá iluze, kterou mohou božské entity libovolně ovlivňovat a měnit. Proto přecházejí z jednoho světa do druhého a jejich život je neodvratně řízen tím, která entita (Bůh, Beliál) je zrovna u moci.
  • The Transmigration of Timothy Archer (1982, Převtělení Timothyho Archera). Román je považován za třetí díl autorovy „božské" trilogie, protože autorem připravovaný díl The Owl in Daylight (Sova za denního světla) zůstal pouze v nárysech. Jde o poslední autorův román, který se zamýšlí nad možnostmi poznání a nad cenou, která se za poznání platí. Příběh je vyprávěn snachou proslulého episkopálního biskupa Tima Archera. Ta mu představí svou kamarádku Kirsten, se kterou má Archer poměr. Archerův syn Jeff spáchá kvůli své posedlost Kirsten sebevraždu. Rovněž Kirste ukončí svůj život předávkováním barbituráty, prože má rakovinu. Archer postupně ztrácí víru. Hlavním důvodem jsou tzv. sádochovské svitky, objevené v Izraeli, jež nezvratně dokazují, že věty přisuzované Ježíši Kristu byl vysloveny minimálně dvě stě let před tím, než se narodil. A že samotný Ježíš byl učitel a ne inkarnace Boha. Protože Archer víru nutně potřebuje, postupně propadá okultnímu bludu, že jeho mrtvý syn Jeff se vrací ze záhrobí, aby mu předal důležitou zprávu. Archerova touha objevit pravdu ho pak postupně dožene až za práh smrti. Odjede do Izraele, aby zjistil pravdu a zde zahyne v poušti. Klíčovou myšlenkou románu je, že každý člověk nutně potřebuje v něco věřit – a že pokud víru ztratí, stane se z něj pouhý přežívající stroj.
  • Lies, Inc. (1984), autorem přepracovaná verze románu Neteleportovaný muž vydaná po jeho smrti.
  • Radio Free Albemuth (1985, Rádio Svobodný Albemut). Román vznikl již roku 1976 a jde o jakousi první verzi knihy VALIS. Hrdina románu se chce vyhnout světové válce, rozpoutané vyšinutým prezidentem Spojených států amerických, jehož jméno je Ferris F. Fremont (tedy FFF, tedy 666, tedy číslo ďáblovo). Jeho přítel právě začal chytat rádiové signály z jakési umělé družice, či, jak neochvějně tvrdí, hlas samotného VALISu. Signály mohou pocházet jednak od příslušníků neznámé civilizace, ale taky od samotného Boha. Vláda však tuší nebezpečí a připravuje plán, jak mimozemskou družici a všechny, k nimž promlouvá, zlikvidovat.
  • Nick and the Glimmung (1988), román pro děti napsaný roku 1966, který se odehrává na Plowmanově planetě jako román Galactic Pot-Healer.

Společenské romány[editovat | editovat zdroj]

  • Confessions of a Crap Artist (1975, česky jako Král úletů). Román napsaný již roku 1959 je psychologickým dramatem o napjatých vztazích několika vyšinutých jedinců. Odehrává se v padesátých letech v Marin County v Kalifornii a popisuje hořký a hluboký manželský rozvrat. Jde o jediný nefantastický román, který vyšel za autorova života.
  • The Man Whose Teeth Were All Exactly Alike (1984). Román byl napsán roku 1960 a odmítnut potenciálními vydavateli. Vypráví o sporu židovského obchodníka a výtvarnice a zamýšlí se nad tématy nenasytnosti, hořkosti, pomsty a rasismu.
  • Puttering About in a Small Land (1985), Román napsaný kolem roku 1957 vypráví o setkání dvou manželských párů v Los Angeles počátkem padesátých let.
  • In Milton Lumky Territory (1985), román byl napsán již roku 1958.
  • Mary and the Giant (1987). V románu, napsaném mezi lety 1953 a 1955, se mladá ustrašená dívka snaží uniknout z neuspokojivého života, který vede.
  • Humpty Dumpty in Oakland (1987), román byl napsán již roku 1960.
  • The Broken Bubble (1988). Román napsaný kolem roku 1956 líčí příběh stárnoucího a již několik let rozvedeného páru, který znovu obnoví svůj vztah po setkání s dvojicí mlqdých novomanželů.
  • Gather Yourselves Together (1994), román byl napsán v letech 1948-1950.
  • Voices from the Street (2007). V románu napsaném na počátku roku 1950 propadá jeho mladý hrdina zoufalství poté, co jej vedle neuspokojivé práce a manželství zradí i jeho náboženské a politické ideály.

Korespondence[editovat | editovat zdroj]

  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1974 (1991)
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1975–1976 (1993).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1977–1979 (1993).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1972–1973 (1994).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1938–1971 (1996).
  • The Selected Letters of Philip K. Dick, 1980–1982 (2010).

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

  • The Dark Haired Girl (1989), posmrtně vydaná sbírka esejů, básní a dopisů.
  • The Shifting Realities of Philip K. Dick (1995), výbor z filozofických prací a prací o literatuře.
  • The Exegesis of Philip K. Dick (2011), výbor z autorových textů o science fiction.

Filmová zpracování[editovat | editovat zdroj]

Dickova tvorba je poměrně často námětem filmařů, většinou se však jedná o volné adaptace povídek.

Filmy inspirované jeho tvorbou[editovat | editovat zdroj]

Filmy inspirované jeho myšlenkami[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Šust: Slovník autorů anglo-americké fantastiky 1., Laser, Plzeň 2003, str. 165-170.
  2. a b Ondřej Neff a Jaroslav Olša, jr.: Encyklopedie literatury science fiction, AFSF a H&H, Praha a Jinočany 1995, str. 230-232.
  3. SUTIN, Lawrence. Biography. Philip K. Dick [online]. Philip K. Dick Trust, 2003, [cit. 2011-02-06]. Kapitola On the Edge of Eternity. Dostupné online. (anglicky) 
  4. All-TIME 100 Novels
  5. a b How Hollywood woke up to a dark genius
  6. The Matrix: Fair Cop
  7. The Second Coming of Philip K. Dick
  8. On Writers and Writing; It's Philip Dick's World, We Only Live in It
  9. Eternal Sunshine of the Spotless Mind
  10. Could Inception trigger a new wave of sci-fi cinema?

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]