Střelivo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o střelivu. Možná hledáte: Munice (Hluboká nad Vltavou).
Výzbroj bitevní lodě
Nábojnice S&B, zprava: 22lr, 9mm Luger, 40 S&W, .45 ACP, .38 Special, .44 Magnum

Střelivo je ve smyslu zákona o střelných zbraních a střelivu souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní. V obecném jazyce se často zaměňuje s pojmem munice, avšak zákon za munici považuje pouze některé druhy střeliva a naopak zahrnuje do její definice i věci, které střelivem nejsou (např. ruční granáty). Příloha zákona definuje následující druhy střeliva:

  • Střelivo přebíjené – střelivo, které využívá již použitých nábojnic.
  • Střelivo zkušební – střelivo, určené pro úřední přezkušování zbraní podle zvláštního právního předpisu.
  • Munice – souhrnné označení pro ruční a jiné granáty,střely do pancéřovek a tarasnic, dělostřelecké střelivo, pumy, torpéda, řízené a neřízené rakety, kazetovou (kontejnerovou) munici, náložky trhavin, miny, pyropatrony, výmetné klamné cíle, pyrotechnické imitační prostředky, signální a osvětlovací prostředky, nástražná výbušná zařízení včetně zařízení pro dálkový odpal; za munici se považují též její hlavní části, kterými jsou dělostřelecké střely a nábojky, rozněcovače, zapalovače a iniciátory.
  • Vojenská munice – munice, včetně střeliva, určená k vedení námořní, letecké nebo pozemní války, pokud není ověřena pro civilní použití.
  • Střela – předmět vystřelený ze střelné zbraně, určený k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu.
  • Jednotná střela – těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
  • Hromadná střela – těleso nebo látka ve skupenství tuhém, kapalném nebo plynném, určená k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, která se po opuštění hlavně rozdělí.
  • Průbojná střela – střela, jejíž jádro nebo celá střela je tvořena tvrdým materiálem.
  • Výbušná střela – složená plášťová střela obsahující výbušnou slož, která po nárazu exploduje.
  • Zápalná střela – složená plášťová střela obsahující zápalnou slož, která se po styku se vzduchem nebo po nárazu vznítí.
  • Šoková střela – jednotná střela, se špičkou ve tvaru komolého kužele, který je na vrcholu opatřen otevřenou válcovou dutinou, do které zasahuje část olověného jádra tvaru komolého kužele, plášť je na okrajích podélně naříznut.
  • Náboj – celek určený ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, výmetné náplně a střely.
  • Nábojka – celek určený ke vkládání (nabíjení) do expanzní zbraně, expanzního přístroje nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, může obsahovat výmetnou náplň, granule nebo chemickou dráždivou látku.
  • Cvičný náboj - náboj určený k akustické a světelné imitaci ostré střelby.

Nad to ještě příloha zákona definuje několik obecných kategorií pro veškeré střelivo a munici - znehodnocené střelivo a munice, řez střeliva a munice, delaborované střelivo a munice, maketa střeliva a munice, nevybuchlá munice.

V České republice na základě zákona o zbraních, kromě složek státní správy, smí obecně (avšak nikoli neomezeně) střelivo vlastnit a nakládat s ním pouze držitel zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Vyjímkou je střelivo do zbraní kategorie D, které je dovoleno osobám starším 18 let způsobilým k právním úkonům a právnickým osobám. Běžný občan tedy může nakládat například se šípy do luku nebo kuše, broky a diabolkami do obyčejné vzduchovky, malorážními (s energií do 7,5 J) floberty, paintballovými a airsoftovými kuličkami, ale i plnohodnotnými náboji do historických zbraní (vyrobených do r. 1890 včetně).

Související články[editovat | editovat zdroj]