Zdětín (okres Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdětín
Místní zástavba u kostela

Místní zástavba u kostela

znak obce Zdětínvlajka obce Zdětínznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0207 571814
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mladá Boleslav (CZ0207)
obec s rozšířenou působností: Mladá Boleslav
pověřená obec: Benátky nad Jizerou
historická země: Čechy
katastrální území: Zdětín u Benátek nad Jizerou
katastrální výměra: 7,94 km²
počet obyvatel: 558 (1. 1. 2015)
nadmořská výška: 252 m n. m.
PSČ: 294 71
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Zdětín 158
294 71
Benátky nad Jizerou 1
starosta / starostka: František Němeček
Oficiální web: http://www.zdetin.net
E-mail: nemecek.zdetin@seznam.cz

Zdětín
Red pog.png
Zdětín
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Zdětín (německy: Zdietin) se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Ke dni 11.3.2011 zde žilo 504 obyvatel.

Nadmořská výška 252 m, katastrální obec v okrese Mladá Boleslav. Na mírném návrší, se rozprostírá v počátku středočeské roviny, která se na pravém břehu řeky Jizery směrem od Mladé Boleslavi, za vesnicemi Hrušov a Chotětov začíná šířit k nížině Polabské. Jizera je vzdálena směrem východním zhruba 2 km. Zdětín je vzdálen směrem severozápadním 2 km od města Benátky nad Jizerou a směrem jihozápadním 16 km od okresního města Mladé Boleslavi. Mírné návrší, na kterém je ves rozložena, se svažuje směrem jižním a jihozápadním do údolí, takže z této strany se zdá, že Zdětín je položen na kopci. Směrem severním je úplná rovina a na východě se mírně svažuje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z archeologických nálezů se zjistilo, že osada Zdětín zde byla již na rozhraní III. a II. tisíciletí př.n.l., tedy v mladší době kamenné. První písemný doklad máme o Zdětíně z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od Johanitů, Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltezanů. Roku 1437 se dovídáme, že Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu, když císař Zikmund tak nařídil. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benátskému a jen malá část vsi patřila v letech 1505 – 1533 k Brodcům. Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín). Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátské dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

O původu jména Zdětín[editovat | editovat zdroj]

Jméno vsi pochází snad od staročeského slova bzděti, bzdíti t. j. slabě kouřiti nebo dýmati a znamenalo by ves, kde strážní měli dýmem ohně znamení dávati. Zdá se však, že i tato ves má jméno po zakladateli, neboť jsou známa staročeská osobní jména Zdata, Zdech, Zdeš, Zděn apod. Jména vsí s Koncovkou – ín odvozena jsou z osobních jmen, původně adjektiv, k nimž nutno přimysliti si slovo hrad, dvůr, statek , jako: Teta – Tetin hrad, později Tetín. Zdech nebo Zdět – Zdětín, t. j. Zdětův dvůr.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nymburk, soudní okres Nové Benátky;[1]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky;[1]
  • 1868 země česká, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Nové Benátky;[1]
  • 1937 země česká, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky;[2]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Mladá Boleslav expozitura Nové Benátky, soudní okres Nové Benátky;[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Brandýs nad Labem, soudní okres Nové Benátky;[4]
  • 1945 země česká, správní okres Mladá Boleslav, expozitura a soudní okres Benátky nad Jizerou;[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav;[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav.[7]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Zdětín (přísl. Chrástecký Dvůr, 856 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, konsum Svépomoc, 2 kováři, 2 krejčí, Dodávkové družstvo mistrů krejčovských, obuvník, 2 paliva, pekař, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

gotický kostel

Kostel „Všech svatých" je gotický, ze 14. století. Kolem byl hřbitov, který byl zrušen v letech 1903 – 1904 a zřízen nový za vsí při levé straně silnice vedoucí do Benátek nad Jizerou. Podíváme-li se na kostel, poznáváme na první pohled, že nebyl stavěn najednou. Původně to byla gotická kaple – dnes kněžiště. Později byla přistavěná obdélná loď, která je však již z části zbarokizována a naposled byla postavena věž podoby komolého jehlanu, která je již v čistém slohu barokním. Věž měla být původně ukončena bání. To jsou nesporné důkazy o několika obdobích stavby. Věž má dvě patra (v druhém jsou hodiny). U kostela na straně východní stála zděná, osmistěnná barokní kostnice, která byla rozbořena v roce 1926. Kostel se hřbitovem byl obehnán zdí. Hlavní oltář je z roku 1682. Po stranách oltáře jsou jednoduché brány s dveřmi. Oltářní obraz na plátně představuje svaté v nebi a pochází z 18. století. Po stranách jsou obrazy Sv. Václava a Sv. Zikmunda. Druhý je oltář Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, s obrazem Sv. Jana almužníka. Dále jsou zde obrazy Sv. Antonína a uzdravení Lazara na plátně z počátku 18. století. Zajímavý je obraz z roku 1763, který představuje sv. Mikuláše s měšcem. Na zadní straně je poznamenáno: „Tento obraz na svug naklad dal postaviti pan Frantissek Swaczina soused Zdietinske na wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. Deozemb“. Do roku 1916 byly na hlavní věži 3 velké zvony a na věžičce malý zvonek sanktusový. 30. října 1916, když byly prováděny rekvisice zvonů pro válečné účely, dostavili se do Zdětína maďarští vojíni a sebrali tři zvony: 1. Zvon o průměru 80 cm z roku 1687 - „poledník.“ 2. Zvon o průměru 47 cm pocházející z 15. – 16. století, který byl bez srdce a neužívalo se jej. 3. Zvonek o průměru 23 cm z roku 1702 v sanktusníku - „umíráček.“

  • Památník obětem 1.a 2. světové války

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava
Obcí prochází silnice II/272 Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou - Zdětín - Bezno - Bělá pod Bezdězem.
  • Železniční doprava
Severně od zastavěného území obce prochází železniční trať 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1865. Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.
Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, v pracovních dnech roku 2011 je to mezi Všetaty a Mladou Boleslaví obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků.[9]
Na území obce leží železniční zastávka (dřívější železniční stanice) Zdětín u Chotětova (původním názvem Chrastecký Dvůr), rychlíky i spěšné vlaky jí projíždějí. Do stanice byla v minulosti zapojena vlečka cukrovaru Benátky nad Jizerou a tamní továrny Karborundum (výrobny brusiv - karborunda), vedená údolím západně od zastavěné části obce; po zrušení vlečky je po jejím tělese od 15.4.2009 vedena stezka pro cyklisty 3 m široká a 4,2 km dlouhá.
  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly v pracovních dnech června 2011 autobusové linky Bělá pod Bezdězem-Bezno-Praha (5 spojů tam i zpět), Mladá Boleslav-Benátky nad Jizerou-Kropáčova Vrutice,Kojovice (7 spojů tam, 6 spojů zpět), Mladá Boleslav-Mečeříž-Benátky nad Jizerou (2 spoje tam) (dopravce TRANSCENTRUM bus, s.r.o.) [10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Vyhláška ministra vnitra č. 187/1937 Sb.
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Zákon č. 36/1960 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 1915. (česky a německy)
  9. Knižní jízdní řády
  10. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]