Socha svatého Jana Nepomuckého (Bělá pod Bezdězem)

Socha sv. Jana Nepomuckého (Bělá pod Bezdězem)
	Socha v parku před kostelem
Základní údaje
Rok vzniku	1722
Umělecký směr	baroko
Kód památky	30556/2-1465 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Materiál	pískovec
Umístění
Umístění	u kostela Povýšení sv. Kříže v Bělé pod Bezdězem
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′2,79″ s. š., 14°48′16,02″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Socha Jana Nepomuckého v Bělé pod Bezdězem v okrese Mladá Boleslav stojí před kostelem Povýšení sv. Kříže, původně však byla instalována v jihovýchodní části náměstí.^[1]

Popis

Socha je v mírně podživotní velikosti, světec je oděn v kanovnickém rouchu, oproti běžnému zobrazení však nemá biret na hlavě, ale drží ho v levé ruce, zatímco pravá ruka zdvihá kříž. Svatozář je doplněna obvyklou pěticí hvězd. Socha samotná stojí na malém hranolovém podstavci s volutami, ten spočívá na větším hranolovém stylobatu s nápisovými zrcadly.^[2] Nápis, který je zároveň chronogramem, zní:

HONORI
IOANNAEO
CLIENS OBTVLIT
INFIMVS VOTI RE
VS: WENCESLAVS
VITVS IGNATI
VS CIPL CVRA
TVS BIELAE!

Vznik

Podle chronogramu byla socha vytvořena roku 1722.^{[p 1]} Postavit ji dal bělský farář Václav Vít Hynek^{[p 2]} Cippl^{[p 3]}, který spravoval bělskou farnost mezi lety 1717–1724.^[1] Až do roku 1920 socha stála v jihovýchodní části náměstí, jak je patrné i z plánu města z roku 1797.

Přemístění sochy

Ze zápisu z městské rady ze dne 28. června 1919 vyplývá, že socha na náměstí je poškozená, a farní úřad po městu požaduje, aby sochu opravil a přemístil před farní kostel, k čemuž rada zaujímá nesouhlasné stanovisko. Zápis ze dne 4. srpna téhož roku oznamuje pověření K. Soviny, který má sochu sv. Jana Nepomuckého odstranit z náměstí a přesunout před farní kostel.^[3]

Dle farní kroniky byla soše v červnu 1919 neznámými pachateli uražena hlava a pravá ruka s křížem.^[4] Poškození souviselo s událostmi po vzniku Československa, kdy byly i v obcích mladoboleslavského regionu ničeny katolické památky, jako např. socha J. Nepomuckého v Dobrovici nebo socha sv. Vojtěcha v Chotětově (snad záměnou s Janem Nepomuckým).^[5] V pražské arcidiecézi došlo v této době (1918-1920) k poničení minimálně 34 soch sv. Jana Nepomuckého.^[5]

Hlava sochy byla nalezena v roce 1920 v kale na náměstí a spolu s rukou s křížem připojena zpět k soše kameníkem Pokorným.^[6]

Další fotografie

Detail sochy
Nápisové zrcadlo
Socha před kostelem Povýšení sv. Kříže

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu socha svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons

Poznámky

↑ Přestože se na stylobatu nachází nápis s chronogramem, není rok vzniku uváděný v literatuře jednoznačný. V původním evidenčním listě NPÚ zavedeném roku 1970 je vznik sochy časově určen k roku 1672, s ručně psanou poznámkou „mimořádně časný projev světcova kultu“. Evidenční list se odkazuje na Umělecké památky Čech z roku 1957, které však uvádí rok 1661 a na Soupis památek historických a uměleckých v okresu mnichovohradišťském J. V. Šimáka z roku 1930. Šimák však neuvádí žádný konkrétní rok, pouze přetiskuje nápis s chronogramem s některými zvýrazněnými literami. Šimákův přepis chronogramu při výpočtu skutečně odpovídá roku 1672. Přepracované Umělecké památky Čech z roku 1977 už uvádí explicitně rok 1672. Tato data vznikla přepočtem nesprávně přepsaného chronogramu, ve kterém byla zvýrazněna jen některá písmena, která jsou zároveň římskými čísly (plus W s hodnotou 10). Správný chronogram však zahrnuje všechna tato písmena vyskytující se v textu.
↑ Ignác
↑ Vyskytuje se i podoba Cipl nebo Cippel.

Reference

↑ ^a ^b ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 174, 236.
↑ ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 140.
↑ MÜLLER, Josef; ŠVÉDOVÁ, Jarmila. Bělské hřbitovy I.. 1. vyd. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2017. S. 14.
↑ Zápis ve farní kronice
↑ ^a ^b BEDNÁŘ, Milan. Poškozování drobných sakrálních památek po vzniku Československé republiky. Magisterská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.. Brno: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 40–41.
↑ Zápis ve farní kronice, s. 192

[3] Přestože se na stylobatu nachází nápis s chronogramem, není rok vzniku uváděný v literatuře jednoznačný. V původním evidenčním listě NPÚ zavedeném roku 1970 je vznik sochy časově určen k roku 1672, s ručně psanou poznámkou „mimořádně časný projev světcova kultu“. Evidenční list se odkazuje na Umělecké památky Čech z roku 1957, které však uvádí rok 1661 a na Soupis památek historických a uměleckých v okresu mnichovohradišťském J. V. Šimáka z roku 1930. Šimák však neuvádí žádný konkrétní rok, pouze přetiskuje nápis s chronogramem s některými zvýrazněnými literami. Šimákův přepis chronogramu při výpočtu skutečně odpovídá roku 1672. Přepracované Umělecké památky Čech z roku 1977 už uvádí explicitně rok 1672. Tato data vznikla přepočtem nesprávně přepsaného chronogramu, ve kterém byla zvýrazněna jen některá písmena, která jsou zároveň římskými čísly (plus W s hodnotou 10). Správný chronogram však zahrnuje všechna tato písmena vyskytující se v textu.

[4] Ignác

[5] Vyskytuje se i podoba Cipl nebo Cippel.

[:0-1] ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 174, 236.

[2] ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 140.

[6] MÜLLER, Josef; ŠVÉDOVÁ, Jarmila. Bělské hřbitovy I.. 1. vyd. Bělá pod Bezdězem: Městská kulturní zařízení Bělá pod Bezdězem, 2017. S. 14.

[7] Zápis ve farní kronice

[:1-8] BEDNÁŘ, Milan. Poškozování drobných sakrálních památek po vzniku Československé republiky. Magisterská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.. Brno: [s.n.], 2010. Dostupné online. S. 40–41.

[9] Zápis ve farní kronice, s. 192

[1]

[2]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[3]

[4]

[5]

[6]