Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem - kostel sv. Václava od jihovýchodu.jpg
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
okresMladá Boleslav
ObecBělá pod Bezdězem
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostBělá pod Bezdězem
Statusklášterní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o programu při NOCI KOSTELŮ
Současný majitelČeská provincie Řádu sv. Augustina
Datum posvěcení28. září 1712
SvětitelJan Adam Vratislav z Mitrovic
Architektonický popis
ArchitektGiuseppe Abondio
Stavební slohbaroko
Výstavba1708-1712
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaTyršova ulice, Bělá p. Bezdězem
Kód památky46319/2-1459 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter Bělá pod Bezdězem)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem je v dnešní podobě barokní orientovaná stavba z počátku 18. století. Areál kláštera spolu s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl vybudován jako součást areálu místního augustiniánského kláštera ve 14. století. Za husitských válek byl klášter vypálen a řeholníci dle některých pramenů vyvražděni. K částečné obnově řeholního života došlo ve 40. letech 15. století, ve století 16. však konvent zcela zanikl. Obnoven byl až Albrechtem z Valdštejna ve 30. letech 17. století.

Konventní kostel byl vybudován jako úplná novostavba v letech 17081712 Giuseppe Abondiem. Slavnost položení základního kamene se konala 8. května 1709. Dokončený kostel byl vysvěcen 28. září 1712 královéhradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen.

Související informace naleznete také v článku Klášter Bělá pod Bezdězem.
Související informace naleznete také v článku Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava od západu

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel je obdélná stavba se zúženým, půlkruhově uzavřeným presbytářem. V průčelí kostela jsou v nikách sochy augustiniánských řádových světců – Mikuláše Tolentinského a Jana Sahagunského. Ve štítě je umístěna socha sv. Augustina a po stranách sochy sv. Gelasia a sv. Tomáše z Villanovy.

Interier kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami. Na klenutí jsou symbolické malby, odkryté v roce 1949 péčí tehdejšího administrátora kláštera, P. Víta Marečka.

Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]

Antonín Stevens, Mučednictví sv. Václava z roku 1666

Inventář kostela pochází z velké části ze 40. let 18. století. Výjimku tvoří monumentální obraz Mučednická smrt sv. Václava od Antonína Stevense z roku 1665, umístěný na hlavním oltáři vytvořeném až v 18. století.[2] Dale se zde nacházejí dva boční oltáře Panny Marie Potěšující a sv. Augustina. V tzv. sakristii stojí raně barokní oltář (datovaný 1666) se Stevensovým obrazem Zvěstování Panně Marii, namalovaným podle proslulého obrazu rudolfínského malíře Hanse von Aachen z jezuitského kostela Nejsv. Salvátora na Starém Městě pražském (dnes v Národní galerii v Praze).[3] V roce 1781 byl doplněn ještě oltář Kristova Ukřižování, který zhotovil augustiniánský bratr laik Felix Hörle ve spolupráci s Janem Hájkem z Mnichova Hradiště. Na oltáři se rovněž nachází kopie sošky Pražského Jezulátka.

Na kruchtě se nacházejí dvoumanuálové varhany z roku 1763, pořízené na náklady tehdejšího převora bělského konventu, P. Isidora Vejricha. Varhany zhotovil cvikovský varhanář Jan Rusch,[4] varhanní skříně jsou dílem již zmíněného Jana Hájka. Opravovány byly pražským varhanářem Josefem Hubičkou v roce 1905. Při západní zdi kruchty za varhanami se nacházejí chórové lavice, používané kdysi místními augustiniány při modlitbě breviáře.

Věž kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostelní věž se nachází v jihozápadním nároží stavby. Původně v ní byly čtyři zvony, z nichž se dodnes dochoval jen jediný, datovaný rokem 1548 s reliéfem Panny Marie a erbem Berků z Dubé.[5]

Kaple při kostele[editovat | editovat zdroj]

V podvěží se nachází malá plochostropá kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.

Z podkruchtí kostela je přístupná kaple sv. Mikuláše Tolentinského (tzv. Černá kaple). Na jejích stěnách je unikátní malířská výzdoba s eschatologickou tematikou. Tyto malby byly v pozdějších letech zabíleny. Opětovného odkrytí se dočkaly až při již zmíněné renovaci v roce 1949.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-13]. Identifikátor záznamu 158819 : Klášter augustiniánský s kostelem sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 383–383.
  3. VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 406–407.
  4. Varhany a varhanáři v České republice (dostupné online)
  5. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 120–121. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]