Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem
Bělá pod Bezdězem - kostel sv. Václava od jihovýchodu.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Mladá Boleslav
Obec Bělá pod Bezdězem
Souřadnice
Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem
Kostel sv. Václava
v Bělé pod Bezdězem
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát mladoboleslavský
Farnost Bělá pod Bezdězem
Status klášterní kostel
Datum posvěcení 28. září 1712
Světitel Jan Adam Vratislav z Mitrovic
Architektonický popis
Architekt Giuseppe Abondio
Stavební sloh baroko
Výstavba 1708-1712
Specifikace
Umístění oltáře východ
Odkazy
Adresa Tyršova ulice, Bělá p. Bezdězem
Kód památky 46319/2-1459 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter Bělá pod Bezdězem)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem je v dnešní podobě barokní orientovaná stavba z počátku 18. století. Areál kláštera spolu s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl vybudován jako součást areálu místního augustiniánského kláštera ve 14. století. Za husitských válek byl klášter vypálen a řeholníci dle některých pramenů vyvražděni. K částečné obnově řeholního života došlo ve 40. letech 15. století, ve století 16. však konvent zcela zanikl. Obnoven byl až Albrechtem z Valdštejna ve 30. letech 17. století.

Konventní kostel byl vybudován jako úplná novostavba v letech 17081712 Giuseppe Abondiem. Slavnost položení základního kamene se konala 8. května 1709. Dokončený kostel byl vysvěcen 28. září 1712 královéhradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen.

Související informace naleznete také v článku Klášter Bělá pod Bezdězem.
Související informace naleznete také v článku Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Václava od západu

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Klášterní kostel je obdélná stavba se zúženým, půlkruhově uzavřeným presbytářem. V průčelí kostela jsou v nikách sochy augustiniánských řádových světců – Mikuláše Tolentinského a Jana Sahagunského. Ve štítě je umístěna socha sv. Augustina a po stranách sochy sv. Gelasia a sv. Tomáše z Villanovy.

Interier kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami. Na klenutí jsou symbolické malby, odkryté v roce 1949 péčí tehdejšího administrátora kláštera, P. Víta Marečka.

Zařízení kostela[editovat | editovat zdroj]

Antonín Stevens, Mučednictví sv. Václava z roku 1666

Inventář kostela pochází z velké části ze 40. let 18. století. Výjimku tvoří monumentální obraz Mučednická smrt sv. Václava od Antonína Stevense z roku 1665, umístěný na hlavním oltáři vytvořeném až v 18. století.[2] Dale se zde nacházejí dva boční oltáře Panny Marie Potěšující a sv. Augustina. V tzv. sakristii stojí raně barokní oltář (datovaný 1666) se Stevensovým obrazem Zvěstování Panně Marii, namalovaným podle proslulého obrazu rudolfínského malíře Hanse von Aachen z jezuitského kostela Nejsv. Salvátora na Starém Městě pražském (dnes v Národní galerii v Praze).[3] V roce 1781 byl doplněn ještě oltář Kristova Ukřižování, který zhotovil augustiniánský bratr laik Felix Hörle ve spolupráci s Janem Hájkem z Mnichova Hradiště. Na oltáři se rovněž nachází kopie sošky Pražského Jezulátka.

Na kruchtě se nacházejí dvoumanuálové varhany z roku 1763, pořízené na náklady tehdejšího převora bělského konventu, P. Isidora Vejricha. Varhany zhotovil cvikovský varhanář Jan Rusch,[4] varhanní skříně jsou dílem již zmíněného Jana Hájka. Opravovány byly pražským varhanářem Josefem Hubičkou v roce 1905. Při západní zdi kruchty za varhanami se nacházejí chórové lavice, používané kdysi místními augustiniány při modlitbě breviáře.

Věž kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostelní věž se nachází v jihozápadním nároží stavby. Původně v ní byly čtyři zvony, z nichž se dodnes dochoval jen jediný, datovaný rokem 1548.

Kaple při kostele[editovat | editovat zdroj]

V podvěží se nachází malá plochostropá kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.

Z podkruchtí kostela je přístupná kaple sv. Mikuláše Tolentinského (tzv. Černá kaple). Na jejích stěnách je unikátní malířská výzdoba s eschatologickou tematikou. Tyto malby byly v pozdějších letech zabíleny. Opětovného odkrytí se dočkaly až při již zmíněné renovaci v roce 1949.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-13]. Identifikátor záznamu 158819 : Klášter augustiniánský s kostelem sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 383–383.
  3. VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.  s. 406–407.
  4. Varhany a varhanáři v České republice (dostupné online)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]