Klášter Bělá pod Bezdězem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter Bělá pod Bezdězem
Portál kostela sv. Václava a konvent
Portál kostela sv. Václava a konvent
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Místo Bělá pod Bezdězem
Ulice Tyršova
Souřadnice
Základní informace
Řád augustiniáni
Založení 1345
Zrušení 1426
Obnovení 1633-1950
Odkazy
Kód památky 46319/2-1459 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter augustiniánů v Bělé pod Bezdězem byl založen roku 1345, jako nejstarší augustiniánský konvent v severních Čechách. Areál kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Dějiny kláštera[editovat | editovat zdroj]

Od založení po první zánik kláštera[editovat | editovat zdroj]

Část kláštera
Kostel svatého Václava v Bělé

S dějinami kláštera je úzce spojeno město Bělá pod Bezdězem, které vzniklo tak, že veškeré městské právo původně určené založenému městu Starému Bezdězi roku 1264 bylo přeneseno na nové místo, a to právě do Bělé (1337). Brzy potom byl roku 1345 založen v severozápadním rohu města augustiniánský konvent. Komunita zde začala fungovat o pět let později po založení. Zakladatel, pan Hynek Berka z Dubé, ho určil pro dvanáct řeholníků a obdařil hojným nadáním Konventkostelem sv. Václava byl však dostavěn až po smrti zakladatele. Dílo dokončil pak pan Zajíc z Házmburka na Zbirohu, držitel hradu Bezdězu, za nějž byla dokončena stavba klášterního komplexu. Podle augustiniánské memorabilie byl prý klášter založen již roku 1340 královnou Alžbětou. Vzkvétající klášter byl však v říjnu roku 1421 husity spolu s celým městem dobyt a spálen. Podle některých pramenů byli všichni řeholníci vyvražděni. Obnova řeholního života zde proběhla v roce 1442, avšak klášter zůstal až do roku 1445 v troskách. Tehdy přišlo do Bělé několik augustiniánů z Prahy od sv. Tomáše a za pomoci Chvala Berky z Dubé částečně upravili kapli a konvent, aby mohly být konány bohoslužby a konvent mohl být obydlen. Ve druhé polovině 16. století však nebyl klášter obsazován, začal pustnout až opět zanikl.

Obnovení kláštera v 17. století a další dějiny[editovat | editovat zdroj]

Albrecht z Valdštejna uvedl roku 1627 augustiniány na hrad Bezděz, ale tamní komunita se na hradě udržela za tehdejších válečných událostí jen do roku 1633. Potom císař Ferdinand III. uvedl na Bezděz benediktiny a augustiniáni se vrátili ještě roku 1633 do Bělé pod Bezdězem ke svému bývalému kostelu sv. Václava. Do opravy konventu bydleli nejdříve na faře a pak v domku u městské fortny. V letech 1650-1659 byl postaven v Bělé nový konvent (Binago), který byl postupně rozšiřován a zvětšován (1696-1697, 1715). Bylo zde čtrnáct bratří. Nový barokní kostel sv. Václava postavil v letech 1708-1712 G. Abondio (k benedikci stavby došlo však, podle některých údajů, již v roce 1707). V Bělé vypomáhali augustiniáni v duchovní správě a vyučovali od roku 1787 na tamní hlavní škole, která byla přípravkou pro augustiniánské gymnázium v České Lípě. Měla čtyři třídy. Roku 1777 byla škola zrušena a změněna na německou školu. Od roku 1865 měl konvent povinnost vydržovat čtyři třídy chlapecké školy a škola se stala českou. Když roku 1894 vznikla v Bělé veřejná pětitřídní škola, zaniklo augustiniánské školství definitivně. Pak byl augustiniánský konvent v Bělé obsazen již jen dvěma řeholníky a jedním konvršem a měl jen místní význam. V roce 1930 (za převora Hroznaty Junka) byla část kláštera adaptována pro místní muzeum.

Zrušení kláštera ve 20. století[editovat | editovat zdroj]

V roce 1948 zemřel poslední místní převor, P. Rudolf Löw a administrátorem kláštera se stal P. Václav Josef Holas, OSA, tehdy působící v klášteře v České Lípě. V té době již v Bělé nebyl v klášteře žádný řeholník, administrátor pouze dojížděl o nedělích a svátcích sloužit bohoslužby v klášterním kostele. P. Holas byl po roce přeložen do Domažlic, a administraci bělského kláštera převzal P. Vít Václav Mareček, OSA, opět z České Lípy. V roce 1950 byl P. Mareček v rámci Akce K internován, a tím zanikl i bělský konvent.

Související informace naleznete také v článku Seznam převorů augustiniánského kláštera v Bělé pod Bezdězem.

Současnost kláštera[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsou v budovách konventu sociální byty. Po roce 1989 se ujala díky P. Marečkovi praxe občasných návštěv augustiniánů v Bělé, při kterých byly také v klášterním kostele slouženy příležitostné bohoslužby. Tato tradice pokračuje dodnes. Počátkem 21. století byla opravena kostelní fasáda. Za bělského faráře Jana Nepomuka Jiřiště (v Bělé působil v letech 2000-2013) bývaly v klášterním kostele jednou měsíčně pravidelné bohoslužby.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-13]. Identifikátor záznamu 158819 : Klášter augustiniánský s kostelem sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]