Jan Nepomuk Jiřiště

Mgr. Jan Nepomuk Jiřiště
Jeho Milost; Mgr. Jan Nepomuk Jiřiště
	děkan litoměřické kapituly; prelát
	Jan Nepomuk Jiřiště při vikariátní konferenci; v Mladé Boleslavi 26. ledna 2006
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Jmenování	děkanem litoměřické kapituly
Uveden do úřadu	12. února 2011
Předchůdce	Milan Bezděk
Nástupce	Karel Havelka
Znak
Zasvěcený život
Institut	Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdouRytířský řád křižovníků s červenou hvězdou
Změna	členem do roku 2003
Svěcení
Kněžské svěcení	29. června 1999 Praha-Strahov ; světitel František Lobkowicz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Člen Umělecko-technické rady Biskupství litoměřického (16.3.2009–9.12.2013); Člen Kněžské rady, Sboru poradců (1.4.2009–9.12.2013); Okrskový vikář mladoboleslavského vikariátu; (1.8.2009–9.12.2013); Farář v Bělé pod Bezdězem; (1.4.2011–9.12.2013);
Zúčastnil se	přípravy projektu restrukturalizace mladoboleslavského vikariátu;
Osobní údaje
Datum narození	6. února 1974
Místo narození	Turnov, Československo
Datum úmrtí	9. prosince 2013 (ve věku 39 let)
Místo úmrtí	Bělá pod Bezdězem, Česko
Místo pohřbení	rodinná hrobka na hřbitově v Turnově
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Univerzita Karlova
Řády a ocenění	Cena Josefa Dobrovského
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

J.M. can. Mgr. Jan Nepomuk Jiřiště, OCr. (6. února 1974 Turnov – 9. prosince 2013 Bělá pod Bezdězem) byl český katolický kněz, okrskový vikář mladoboleslavského vikariátu a farář v Bělé pod Bezdězem, děkan kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Turnově. V roce 1992 v Turnově vystudoval gymnázium, později v Praze vstoupil do Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1994 byl posluchačem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Toto studium zakončil roku 1999 magisterskou promocí. Za dosažené výsledky ve studiu i za publikační činnost během studií mu byla rektorem univerzity udělena Cena Josefa Dobrovského pro nejlepší absolventy teologických oborů. Na kněze byl vysvěcen 29. června 1999. Po svém vysvěcení krátce působil jako výpomocný duchovní ve farnostech Starého Města pražského. Z řádu křížovníků později odešel a byl inkardinován do Litoměřické diecéze.
V srpnu 1999 byl ustanoven farním vikářem ve Varnsdorfu. Od 1. srpna 2000 působil nejprve jako administrátor a od 1. dubna 2011 jako farář v Bělé pod Bezdězem. Zároveň excurrendo spravoval od 1. srpna 2000 farnosti Bezdědice, Bezděz, Dolní Krupá u Mnichova Hradiště a od 15. ledna 2001 navíc farnosti Bořejov, Kruh a Okna.
Byl rovněž od 16. března 2009 členem Umělecko-technické rady Biskupství litoměřického, od 1. dubna 2009 členem Kněžské rady, Sboru poradců a od 1. srpna 2009 okrskovým vikářem mladoboleslavského vikariátu. Dne 12. února 2011 byl instalován jako kanovník-děkan (dignita) Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích.^[1] K jeho dignitě děkana mu, podle stanov litoměřické kapituly (Hlava II., čl. 1.), schválených dne 11. dubna 1995, náležel vlastním právem také titul prelát.

Zemřel náhle na srdeční selhání v Bělé pod Bezdězem 9. prosince 2013. Bylo mu 39 let. Pohřební mši svatou sloužil litoměřický biskup Jan Baxant v úterý 17. prosince 2013 v 10 hodin v kostele Povýšení svatého Kříže v Bělé pod Bezdězem. Poté byly jeho tělesné ostatky převezeny do Turnova, kde se ve 14 hodin konalo rozloučení při mši svaté v kostele Narození Panny Marie. Po obřadu bylo jeho tělo uloženo do rodinné hrobky na místním hřbitově.^[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Kostel a klášter sv. Václava v Bělé pod Bezdězem. [s.l.]: Onyx, 2012. 68 s. ISBN 978-80-86788-83-8.
Hlavní oltářní obraz farního kostela Povýšení sv. Kříže v Bělé pod Bezdězem. In: Boleslavica '12. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska. Mladá Boleslav: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-86772-65-3. S. 17–19.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Nově jmenovaní kanovníci
↑ Michael Polák. Stovky lidí se loučily s oblíbeným farářem z Máchova kraje. Českolipský deník [online]. 2013-12-18 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online.