Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)
Předbraní České brány
Předbraní České brány
Základní informace
Výstavba14. století
Materiálpískovec
Poloha
AdresaBělá pod Bezdězem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)
Městské opevnění (Bělá pod Bezdězem)
Další informace
Rejstříkové číslo památky37059/2-1457 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské opevnění v Bělé pod Bezdězem vzniklo současně se zbudováním města v první polovině 14. století.[1] Město však bylo během husitských válek dvakrát vypáleno a části opevnění přestavovány, podoba původních hradeb je proto nejasná. Dochovala se Česká brána s předbraním, přilehlým parkánem, příkopem a částí hradeb.[2]

Hradby[editovat | editovat zdroj]

Strategická poloha města na ostrohu nad údolím potoka Bělé na severovýchodě, a Vlčího dolu na jihu, sama o sobě ztěžovala přístup do města. Na těchto svazích bylo proto město opevněno jednoduchou hradbou[3] vysokou 7 m a širokou 0,5 m a nad stykem obou údolí byla vystavěna tvrz (dnešní zámek).[4]

Na západní straně města, otevírající se do podbezdězské roviny, stála hradba dvojitá[3] a před ní 17 metrů široký hradební příkop.[4] Dvojice hradeb ve vzdálenosti 10 m od sebe byla oddělena parkánem[4] a vnější hradba byla zesílena baštami.[3] Hradby byly vytvořeny z lomového pískovce, se zubovitým cimbuřím a střílnami, s přístupem po dřevěném krytém ochozu.[4]

Městské brány[editovat | editovat zdroj]

Součástí původního opevnění bylo 5 bran, z nichž poloha čtyř je známa (na plánu města z roku 1797), a branka (fortna). Na jižní straně hradeb stála poblíž farního kostela další brána, která byla kolem roku 1559[4] zazděna a její přesné umístění není známo.[1]

Česká brána[editovat | editovat zdroj]

Uzavírá dnešní Českou ulici. Jedná se o jedinou dochovanou městskou bránu. V současnosti je využívána jako galerie. Vedla jí cesta směrem na Mělník.

Tvoří ji hranolová věž (široká 9,8 m)[1] z 1. poloviny 14. století[3] s nízkou jehlanovitou novodobou[5] střechou. Je vysoká 13 metrů, původně však byla zřejmě vyšší (dle Šimáka dochovaná podoba představuje jen 2/5 původní výšky)[1] a měla sedlovou střechu.[4] Věž je spojená s vnitřní hradbou. Uzavírala se dřevěnými vraty a spouštěnou železnou mříží. V předbraní, součástí vnější hradby, je mostová brána z roku 1522[1], ze které se přes hradební příkop spouštěl padací most. Jedna z dřevěných mostních kladek v oblouku je dochována, druhá přidána druhotně.[4]

Příkop před Českou branou byl zavežen roku 1688.[4]

Německá brána[editovat | editovat zdroj]

Také Klášterská. Uzavírala dnešní Tyršovu ulici v křížení s Tutovou ulicí poblíž kláštera. Vedla jí cesta směrem na Bezděz. O této bráně se zmiňuje již listina Hynka Berky z Dubé z roku 1337.[4] V bráně visel obraz Čtrnácti svatých pomocníků malovaný na plechu. Brána byla zbořena roku 1813 při stavbě silnice do České Lípy.

Kuřívodská brána[editovat | editovat zdroj]

Také Mazaná, protože byla zřejmě dřevěná a omazaná hlínou. Uzavírala dnešní Krupskou ulici v křížení s Bezdězskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Kuřívody. Doba zániku brány není známa, ale od roku 1764 už neměla přiděleného branného.[4]

Pražská brána[editovat | editovat zdroj]

Také Dolní nebo Zámecká.[1] Uzavírala dnešní Zámeckou ulici v místech pod křížením s Farskou ulicí. Vedla jí cesta směrem na Prahu. Zbořena byla roku 1813 při stavbě silnice do Mladé Boleslavi.

Fortna[editovat | editovat zdroj]

Uzavírala dnešní Arnoštskou ulici a sloužila pěším pro příchod k bělskému potoku. Ještě roku 1780 měla přiděleného fortnáře.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 40–45. 
  2. městské opevnění - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
  3. a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 49. 
  4. a b c d e f g h i j k ŠIMÁČEK, Ferdinand. Paměti města Bělé pod Bezdězem. 2. vyd. Bělá pod Bezdězem: Tiskárna Čistá, 2000. S. 33–42. 
  5. Česká brána - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné online.