Golem (divadelní hra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Golem, romantická revue o jedenácti obrazech je 12. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslav Ježka v Osvobozeném divadle. Premiéra této hry byla 4. listopadu 1931 v režii Jindřicha Honzla, který se vrátil do Osvobozeného divadla po angažmá v Brně a dočkala se 186 repríz. Výprava F. Zelenka. Autoři připsali hru Otakaru Švecovi a Václavu Víchovi.

Ve hře zazněly písně Pochod stoprocentních mužů, Pražská java, Chmury jeho minulosti, Arie náměsíčné, Píseň strašlivá o Golemovi, Pochod stoprocentních mužů, Nikdo nic nikdy nemá, Balada o džbánu,

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hra si vrací do období rudolfínské Prahy, hemžící se romantiky a dobrodruhy. Její úspěch předčil všechny dosavadní hry Osvobozeného divadla. Golem je hliněný panák, dost neuměle uhněten do nadlidských proporcí a vybaven nadlidskou silou židovským rabínem Löwi, který ho ovládal šémem Ha M´Fóráš, který v této hře zastupuje umělý chrup. Základ o oživlém hliněném muži, Rudolfu II. a intrikách na císařském dvoře o ovládání Golema, umělé ženě se později stal základem filmu Císařův pekař, který režíroval Martin Frič.


Osoby a premiérové obsazení[editovat | editovat zdroj]

Císař Rudolf II. M.Nedbal
Filip Lang, jeho komorník B. Záhorský
Jeroným Scotta, dvorní alchymista J. Skřivan
Břeněk, hvězdopravec F. Vnouček
Sirael, umělá žena H. Vítová
Golem V. Trégl
Potulný pěvec V. Plachý-Tůma
Prokop Prach z Prachatic J. Voskovec
Pavel Popel z Lomnice nad Popelkou J. Werich
Kapitán císařovy gardy V. Plachý-Tůma

Masky, Čtyři Elementy, Astrální zjevení, Larvy a duchové křižovatek - Jenčíkovy girls

Děje se na pražském hradě v noci masopustní roku 1600.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Podvodník Břeněk stvořil pro císaře Rudolfa II. umělou ženu Sirael, stvořenou z měsíčních paprsků, do které se císař zamiloval, ale Siarel neopětuje jeho city. Jeho dvorní hvězdopravec pracuje na oživení Golema, kterého císař ukradl z pražské synagogy, ale bez šému, který sochu ovládá. Císaři vysvětluje, že se mu nedaří šém sestavit, a při tom ho dávno má ukradený z jiné synagogy, aby mohl Golema ovládat sám. Když ho chce Břeněk císaři udat, je Scottou zavražděn a použije oživlého Golema, aby uklidil mrtvolu do Jeleního příkopu. Ten však dá přednost Sirael. Scotta si od císaře vyžádá Břeňkovu mrtvolu k získání šému, ale ukáže se Břeněk není mrtvý a Sireal k němu zahoří láskou. Oživlý a neovládatelný Golem se stal ochráncem Sireal a Břeňka, které pronásleduje císař se Scottou až do studny na opuštěném vrchu, kam se Břeněk se Sirael schovali. Zde do příběhu vstupují V+W jako chudí šlechtici a vlezou do studny za nimi. Ukáže se, že studna je tajný vchod do mučírny, kde se ukrývají milenci, Golem přivleče Rudolfa, Lang a Scotta doplní společnost. Zde se odkryje spiknutí na císařském dvoře. Císař přebere Golema pod svou ochranu, kterého chce představit světu na maškarním plese, pořádaném na pražském hradě. Prach a Popel seberou Scottovi Golemův šém, což jsou jeho umělé zuby. Břeněk a Sirael plánují využít zmatku na maškarním plese, aby z hradu uprchli. V tom se na plese objeví Peach a Popel s umělým chrupem, vznikne zmatek, honička, všichni chtějí získat šém na ovládání Golema. Prach a Popel se ho chtějí zbavit, tak ho uschovají v Golemových ústech, čímž ho znovu oživí a zmatek vrcholí. Rudolf se s Golemem skamarádí a mizí ve vinných sklepech hradu.