Otakar Švec (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otakar Švec
Narození 23. listopadu 1892
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Ocenění Leninův řád
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město[1] – 4. dubna 1955[2] Praha) byl český sochař, jehož nejznámějšími díly jsou pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[3] a Stalinův pomník v Praze na Letné.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 1]

Studoval v letech 1908-1911 na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 pobyl v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.[4]

Kvůli politickému tlaku[zdroj?] spáchala Švecova manželka sebevraždu († duben 1954[5]), Otakar Švec rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Jeho prvním význačným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924[6]
  • Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,[7] Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)[8]
  • Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935[9]
  • Švecovy portréty T. G. MasarykaJana Husa byly zničeny za okupace
  • Je autorem pomníku ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 a stával v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.[10][11]
  • Pomník T. G. M. stál v Lounech[12] a za nacistické okupace byl zničen (v roce 2017 vypsaly Louny veřejnou sbírku na jeho obnovení).[13]
  • Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou[14]

Stalinův pomník[editovat | editovat zdroj]

Roku 1949 se podobně jako jiní čeští sochaři přihlásil do soutěže na pomník J.V. Stalina a ke svému překvapení v soutěži zvítězil. Od roku 1949 do roku 1955 pracoval na monumentálním projektu spolu s architekty Jiřím Štursou, a jeho manželkou Vlastou Štursovou, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[15] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec pracoval na třímetrovém modelu.[16] Před válkou navrhoval Švec na témže místě pomník T. G. Masaryka.[zdroj?] K samotné stavbě byli povoláni studenti Akademie a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m.

Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[17] Odstraněn byl v listopadu 1962. Roku 2017 vznikl celovečerní film "Monstrum" o tragickém osudu Otakara Švece.[18]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum hlavního města Prahy
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Muzeum umění Olomouc
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie Klatovy-Klenová
  • Sbírka Hascoe

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Otakar Švec v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891-1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š-Ž. Praha : ACADEMIA, 1986. 927 s. S. 91.  
  3. Otakar Švec, Karlovy Vary - pomník Karla IV.
  4. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  5. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha : Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124.  
  6. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  7. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  8. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec
  9. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online.  
  10. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  11. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online.  
  12. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online.  
  13. i.-Dnes: V Lounech se po vzoru předků složí na sochu presidenta Masaryka
  14. Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
  15. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online.  
  16. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. Dostupné online.  
  17. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online.  
  18. Česká televize: Otakar Švec
  19. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  20. Monstrum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 - 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800-1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867-1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]