Otakar Švec (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Otakar Švec
Narození 23. listopadu 1892
Praha
Úmrtí 3. března 1955 (ve věku 62 let)
Praha
Povolání sochař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Švec (23. listopadu 1892Praze – 4. dubna 1955 tamtéž) byl český sochař, jehož nejznámějším dílem byla pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[1] a žulový Stalinův pomník v Praze na Letné.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Otakar Švec: Karel IV.
Otakar Švec, Stalinův pomník, Praha
Otakar Švec, návrh pro spořitelnu Louny, 1929

Studoval v letech 1908-1911 na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 pobyl v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Jeho prvním význačným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924 (umístěna v zahradě Zbraslavského kláštera). Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, Voskovec a Werich, 1930, Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)[2] Švecovy portréty T. G. MasarykaJana Husa byly zničeny za okupace. Je autorem pomníku ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který stával v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932. [3]

Roku 1949 se podobně jako jiní čeští sochaři přihlásil do soutěže na pomník J.V. Stalina a ke svému překvapení v soutěži zvítězil. Od roku 1949 do roku 1955 pracoval na monumentálním projektu Stalinova pomníku spolu se svojí ženou Vlastou Švecovou a s architektem Jiřím Štursou, který byl autorem podstavce pomníku. Před válkou navrhoval Švec na témže místě pomník T. G. Masaryka. K samotné stavbě pomníku byli povoláni studenti Akademie a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m.

Kvůli politickému tlaku spáchala Švecova manželka sebevraždu, Otakar Švec rok poté, několik dní před odhalením monstrózního díla.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum hlavního města Prahy
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Muzeum umění Olomouc
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie Klatovy-Klenová
  • Sbírka Hascoe

Otakar Švec v umění[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Cainer zpracoval osud Otakara Švece v románu Žulový Stalin.[4] Na námět této knihy natáčí v roce 2016 Česká televize film Monstrum podle scénáře a v režii Viktora Polesného[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otakar Švec, Karlovy Vary - pomník Karla IV.
  2. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec
  3. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  4. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  5. Monstrum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 - 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800-1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867-1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]