Otakar Švec (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Otakar Švec (kněz).
Otakar Švec
Narození 23. listopadu 1892
Praha
Úmrtí 3. března 1955 (ve věku 62 let)
Praha
Povolání sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Švec (23. listopadu 1892Praze[1] – 4. dubna 1955 tamtéž) byl český sochař, jehož nejznámějšími díly jsou pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[2] a Stalinův pomník v Praze na Letné.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 1]

Studoval v letech 1908-1911 na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 pobyl v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932. [3]

Kvůli politickému tlaku[zdroj?] spáchala Švecova manželka sebevraždu († duben 1954[4]), Otakar Švec rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Stalinův pomník[editovat | editovat zdroj]

Roku 1949 se podobně jako jiní čeští sochaři přihlásil do soutěže na pomník J.V. Stalina a ke svému překvapení v soutěži zvítězil. Od roku 1949 do roku 1955 pracoval na monumentálním projektu spolu s architekty Jiřím Štursou, a jeho manželkou Vlastou Štursovou, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[13] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec pracoval na třímetrovém modelu.[14] Před válkou navrhoval Švec na témže místě pomník T. G. Masaryka.[zdroj?] K samotné stavbě byli povoláni studenti Akademie a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m.

Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[15] Odstraněn byl v listopadu 1962.

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Muzeum hlavního města Prahy
  • Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Muzeum umění Olomouc
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie Klatovy-Klenová
  • Sbírka Hascoe

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Otakar Švec v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Stejnojmenný straší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891-1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Otakar Švec, Karlovy Vary - pomník Karla IV.
  3. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
  4. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha : Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124.  
  5. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  6. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  7. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec
  8. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online.  
  9. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  10. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online.  
  11. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online.  
  12. i.-Dnes: V Lounech se po vzoru předků složí na sochu presidenta Masaryka
  13. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online.  
  14. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. Dostupné online.  
  15. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online.  
  16. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  17. Monstrum

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 - 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800-1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867-1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]