Otakar Švec (sochař)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otakar Švec
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Sochař Otakar Švec dokončuje model pomníku pluk. J. J. Švece
Narození 23. listopadu 1892
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. dubna 1955 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Ocenění Leninův řád lř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Švec (23. listopadu 1892 Praha-Nové Město[1] – 4. dubna 1955[2] nebo 3. března 1955[p 1] Praha) byl český sochař. Jeho nejznámějšími díly jsou vůbec první česká futuristická socha Sluneční paprsek - Motocyklista (1924), pískovcová socha Karla IV. v Karlových Varech[3], plastiky T. G. Masaryka a monumentální pomník J. V. Stalina na Letné v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině cukráře Josefa Švece a matky Františky, rozené Žemlové.[1] Byl třetím ze sedmi dětí.[p 2]

V letech 1908–1911 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Josefa Drahoňovského a Jana Kastnera a na Akademii výtvarných umění v Praze u Josefa Václava MyslbekaJana Štursy. Od roku 1912 pracoval jako pomocník ve Štursově ateliéru, v roce 1919 se stal Štursovým asistentem na AVU. Po jeho smrti vedl speciálku až do roku 1927. V roce 1920 absolvoval roční stáž v sochařském ateliéru Émile-Antoine Bourdella v Paříži. Vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii.

Od roku 1919 byl členem SVU Mánes. Ze spolku vystoupil na vlastní žádost v roce 1932.[4]

Manželka Vlasta Švěcová v dubnu roku 1954 spáchala sebevraždu.[5]. Otakar Švec spáchal sebevraždu rok poté, několik dní před odhalením pomníku Josefa Stalina.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Otakar Švec byl mimořádně nadaným sochařem a již ve 20. letech dostal možnost portrétovat prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Tento portrét se stal předlohou pro bronzový pomník TGM v Lounech a pískovcový pomník v Sušici. Jeho nejslavnější socha Sluneční paprsek (podle populární anglické značky motocyklů Sunbeam, 1924) byla představena na výstavě dekorativních umění v Paříži. Na přelomu tisíciletí nechala Národní galerie v Praze tuto sochu znovu odlít pro americké sběratele manžele Hascoeovi. Jejich pozůstalost se roku 2011 dražila v Sotheby´s a Sluneční paprsek dosáhl rekordní ceny 3,8 milionu korun.

Švec byl přítelem architekta Bedřicha Feuersteina a původně měl být autorem sochařské výzdoby Vojenského zeměpisného ústavu, který Feuerstein postavil v Bubenči v letech 1921–1923. Vojenským zadavatelům se Švecovy ženské postavy jevily příliš štíhlé a dali přednost plnějším tvarům od Břetislava Bendy.[7] Počátkem třicátých let Švec vytvořil unikátní civilistní dvojportrét Voskovce a Wericha v polychromované sádře (1932) a byl rovněž spoluautorem scény pro hru Osel a stín (1933).[8]

  • Jeho prvním významným dílem se stal Sluneční paprsek – Motocyklista, futuristická socha jezdce na motocyklu z roku 1924.[9] Odlitek ze sbírek Národní galerie Praha byl umístěn v zahradě Zbraslavského kláštera, později ve Veletržním paláci.[10]
  • Alegorické postavy na fasádě spořitelny v Lounech
  • Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích[11]
  • Byl autorem portrétů významných osobností (Josef Bohuslav Foerster, 1918, dvojportrét Voskovce a Wericha, 1932,[12] Vítězslav Nezval, 1932, Jan Neruda, 1942, Vítězslav Novák, 1948, Otakar Nejedlý, houslista J. Vaněček)[13]
  • Pomník Adolfa Heyduka byl odhalen v Písku roku 1935[14] 
  • Pomník ruského legionáře plukovníka Josefa Jiřího Švece, který byl slavnostně odhalen 29. 9. 1934 v Praze na Pohořelci v ose tehdejších kasáren.[15][16]
  • Pomník T. G. Masaryka v Lounech z roku 1930[17] byl zničen za nacistické okupace. V roce 2018 byla v Lounech odhalena zmenšená replika plastiky modelovaná podle původního Švecova návrhu.[18]
  • Pomník T. G. Masaryka v Sušici (předloha shodná s pomníkem v Lounech), pískovec, instalován v roce 1969.
  • Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948), odhalen v den třetího výročí osvobození americkou armádou[19]
  • Pomník Karla IV. v Karlových Varech (1955) [20]
  • Statečnost (pro Národní památník na Vítkově)[21]
  • Věrnost (pro Národní památník na Vítkově)[22]

Komorní plastiky[editovat | editovat zdroj]

  • Houslistka (v. 53 cm)[23]
  • Bugatka (28,5 × 54 cm)[24]

Stalinův pomník[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace viz Stalinův pomník

Roku 1949 zvítězil v sochařské soutěži na pomník J.V. Stalina v Praze na Letné. V letech 1950–1955 na tomto monumentálním projektu pracoval spolu s architekty Vlastou a Jiřím Štursovými, kteří řešili podstavec a okolí pomníku.[25] V roce 1952, kdy již bylo o hrubé podobě pomníku rozhodnuto, Švec zhotovil třímetrový model.[26] K samotné realizaci sochy a její stavbě byli povoláni studenti Akademie výtvarných umění v Praze a množství pražských i mimopražských kameníků. Opracované žulové kvádry byly naskládány na rozlehlé železobetonové konstrukci o výšce 15,5 m. Pomník byl slavnostně odhalen 1. května 1955.[27] Odstraněn byl v listopadu 1962.[28]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Otakar Švec v umění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Mariusz Szczygieł ve své knize Gottland na str. 88 (české vydání z roku 2007) píše, že dle spisu StB, který prostudoval, Švec zemřel 3. března, bezpečnost jej našla v bytě otráveného plynem 21. dubna 1955. Píše také, že nikde nenašel zdroj, který by vysvětloval udávání data 4. dubna v pozdějších encyklopediích.
  2. Stejnojmenný starší bratr Otakar zemřel před jeho narozením, předčasně zemřela i jedna ze tří sester.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, sv. Apolinář, 1891–1894, snímek 352, Záznam o narození a křtu
  2. Malá Československá encyklopedie ČSAV. Svazek VI. svazek Š–Ž. Praha: Academia, 1986. 927 s. S. 91. 
  3. Otakar Švec, Karlovy Vary – pomník Karla IV.
  4. Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů. www.svumanes.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-19. 
  5. HORÁK, Ondřej; FRANTA, Jiří; BÖHM, David. Průvodce neklidným územím. 1. vyd. Praha: Labyrint, 2016. 248 s. ISBN 978-80-87260-84-5. S. 124. 
  6. Hořký příběh tvůrce pomníku Stalina skončil sebevraždou - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  7. Chtěli plnější sochy žen, teď se vojáci k opravě svého ústavu nemají, iDNES, 1.10.2020
  8. Jan Skřivánek: Otakar Švec, Art+, 15.5.2016
  9. Artnet, O. Švec: Sluneční paprsek (1924)
  10. Otakar Švec - Motocyklista (Sluneční paprsek) [online]. NG Praha [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  11. Dvě alegorické postavy ve vestibulu Městské spořitelny ve Strakonicích » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2021-01-10]. Dostupné online. 
  12. O. Švec: Voskovec a Werich (1932)
  13. Martin Zet: Osud národa - sochař Otakar Švec. cca.fcca.cz [online]. [cit. 2016-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-04. 
  14. Pestrý týden. 22. 6. 1935, s. 11. Dostupné online. 
  15. Muzeum hl. m. Prahy: Fotografie pomníku J. J. Švece
  16. Hold Prahy hrdinovi. Národní listy. 30. 9. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  17. O. Švec: Pomník presidenta Masaryka pro Louny. Národní listy. 7. 3. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  18. Před lounskou školu se vrátila socha Masaryka, původní zmizela za války. iDNES.cz [online]. 2018-10-11. Dostupné online. 
  19. Otakar Švec, Pomník obětem nacismu v Domažlicích (1948)
  20. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary - pomník Karla IV. | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  21. Otakar Švec, Statečnost, Europeana.eu
  22. Otakar Švec, Věrnost, Europeana.eu
  23. Otakar Švec: Houslistka, Galerie Platýz
  24. Otakar Švec, Bugatka, Galerie Artia
  25. Konečný návrh pomníku J. V. Stalina na Letenské pláni. Lidové noviny. 9. června 1951, s. 1. Dostupné online. 
  26. Přípravy k postavení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 22. 2. 1952, s. 4. RudePravo/1952/2/22/4.png Dostupné online. 
  27. Slavnostní odhalení pomníku J. V. Stalina v Praze. Rudé právo. 2. května 1955, s. 3. Dostupné online. 
  28. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso". Radio Prague International [online]. 2012-03-24 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (česky) 
  29. Žulový Stalin: jak se bourala "Fronta na maso"
  30. Monstrum
  31. Žádný člověk [online]. Národní divadlo [cit. 2019-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-18. 
  32. Marko Ivanović : Monument [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2019-05-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wittlich Petr, Otakar Švec, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1959
  • Wittlich Petr, České sochařství ve XX. století: 1890 – 1945, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978
  • Cannon-Brookes Peter, Czech Sculpture 1800–1938, Trefoil Books Ltd., Londýn 1983 (k výstavě Czech Sculpture: 1867–1937, National Museum Wales, Cardiff)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]