Přeskočit na obsah

Svět za mřížemi

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svět za mřížemi
Scéna z posledního jednání hry (časopis Eva, 1933)
Scéna z posledního jednání hry (časopis Eva, 1933)
Základní informace
AutorJan Werich, Jiří Voskovec a Adolf Hoffmeister
Premiéra23. ledna 1933
Štáb
HudbaJaroslav Ježek
VýpravaAdolf Hoffmeister
ChoreografieJoe Jenčík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svět za mřížemi, hudební komedie o třech aktech a epilogu, je 16. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce v Osvobozeném divadle. K napsání této hry si přizvali Adolfa Hoffmeistera

Premiéra této hry byla 23. ledna 1933 v režii Jindřicha Honzla, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Joe Jenčík, výprava a kostýmy Adolf Hoffmeister a dočkala se jen 167 repríz

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Když byly možnosti revue vyčerpány, stav tvůrčí únavy přetrvával a tak byl přizván k pomoci Adolf Hoffmeister. Stvořili satirickou hudební komedii o 3 aktech a epilogu. Hru navštívil prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Původně byli V+W pozváni do Lán, aby odehráli představení pro 1 diváka. To však bylo odmítnuto s tím, že by z představení zbyla jen troska. Bylo proto rozhodnuto, aby TGM přišel do divadla. V+W byli požádáni, aby z toho nedělali reklamu. V+W žádost dodrželi. Když TGM vstoupil do připravené lože, obecenstvo jej přivítalo ohromným potleskem. Po představení TGM prohlásil: "Hoši jsou talentovaní a ten Voskovec je vzdělán."

Osoby a premiérové obsazení

[editovat | editovat zdroj]
František Černý Hector Litter, pivovarník
Míla Ledererová Miami, jeho dcera
Miloš Nedbal Wu-Fang, vůdce podsvětí
Nina Bártů Baby Polly, jeho milenka
Emil Bolek Apollo Rum, básník
Adolf Horálek Colt Bulldogg, jeho střelec
Václav Trégl Poctivý strážník
Bohuš Záhorský Nepoctivý civilista
František Filipovský Žurnalista
Jiří Voskovec František Hej
Jan Werich Josef Rup
Bohumil Prček Čínský sluha
T. Ling Černoška (v textu hry se neobjevuje)
Jeníčkovy girls Opilci, Opiové tanečnice, Sonorské dámičky

Čínští sluhové, hudebníci, hosté v baru, sanitní zřízenci

Děj se odehrává v Korku, v hlavním městě Sonorie, v době současné (1933).

Děj

[editovat | editovat zdroj]

1. dějství

[editovat | editovat zdroj]

V Sonorii se konají volby, obyvatelé se rozhodují, zda přijmout prohibici či ne. Na straně prohibice jsou tzv. Suší vedení Hectorem Litterem. Ten však chce pouze pašovat a prodávat dráž své pivo. Proti Suchým stojí Mokří vedení básníkem Apollo Rumem. Ten je zamilován do Litterovy dcery Miami. Tajně ji nabádá, aby spolu utekli. Uslyší je však její otec a chce drzého protivníka vyhodit. Apollo ale začne Littera ohrožovat tím, že mu ukáže fotografii smlouvy s Wu-Fangem, vůdcem čínské mafie. Litter chce nejdříve fotografie koupit, ale básník je neoblomný, Litter ho začne ohrožovat pistolí. Najednou však básníka Wu-Fang, který se vracel s Baby Poly z flámu, zastřelí. Litterovi namluví, že Apolla zastřelil on, a začne ho vydírat. Miami si vezme do hlavy, že Apolla zabila prohibice a chce zabít představitele Suchých – svého otce. V tom jí zabrání Colt Bulldog, který ji miluje, i když ví, že Miami nadosmrti bude milovat Apolla. Při sčítání hlasů voleb dojde k remíze, což by mohlo vyvolat občanskou válku. Jediní dva kdo nevolili jsou Hej a Rup (hráli je Voskovec a Werich). Mají tak možnost rozhodnout volby. Nakonec volí pro prohibici, protože Litter a Wu-Fang jim nabídli zaměstnání u policie.

2. dějství

[editovat | editovat zdroj]

Wu-Fang a Litter pašují alkohol a vydělávají miliony. Pro jistotu podplatili policii. Problém dělá pouze poctivý strážník číslo 1111. Wu-Fang se jej chce zbavit pomocí "nebezpečné" židle (kdo se na ní posadí, toho omráčí palice). Litter přivede strážníka do Wu-Fangovi vily, ten však odmítá se posadit a je celkově neúplatný. Litter a Wu-Fang jej proto pomocí zkorumpované vlády povýší na inspektora. Wu-Fang však vydírá Littra a chce za to, aby mlčel, ruku jeho dcery. Litter však odmítá a proto ho Wu-Fang uvězní v zasouvací židli. Pozve k sobě svoji milenku Baby Polly a rozejde se ní. Ta mu přísahá pomstu. Pak se setká s Miami. Miami zachrání v poslední chvíli Colt Buldogg a odvádí ji jako svoji ženu. Donutí však Wu-Fanga se posadit na "nebezpečnou" židli. Do Wu-Fangovy vily se dostanou strážníci Hej a Rup. Při "prohledávání" vily vypijí "předmět doličný" (láhev koňaku). Opilé na mol je najde poctivý strážník a propustí je. Litter utíká Wu-Fangovi ze židle.

3. dějství

[editovat | editovat zdroj]

Miami je šťastně provdána s Coltem Bulldoggem a provozují spolu bar, ve kterém zaměstnávají Heje a Rupa. Litter se přichází rozloučit s Miami, protože prchá s Baby Polly před Wu-Fangem do Evropy. V baru jej však nachází Wu-Fang a zničí mu lístky na parník. Hej a Rup zjistí, kdo je pravým vrahem Apollo Ruma. Proto se snaží zdržet Wu-Fanga v baru, zatímco jde žurnalista pro policii. Strhne se rvačka, během které přijde poctivý strážník (nyní povýšen na prefekta) a zatýká Wu-Fanga a Littera. Strážník, aby mohl propustit Wu-Fanga a Littera, je jmenován guvernérem. Avšak místo toho všechny přítomné zatýká až na Heje a Rupa.

Epilog

[editovat | editovat zdroj]

V závěru jsou Colt Buldog, Baby Polly a Miami propuštěni z vězení do světa plného zákazů; uvězněni zůstávají Litter a Wu–Fang, kteří jsou za mřížemi spokojeni.[1] Na úplný závěr přichází Hej a Rup a chtějí se dostat do vězení, protože za mřížemi je pravá svoboda, kdežto "svobodný" svět je za mřížemi.

Hudba ze hry

[editovat | editovat zdroj]

Písně ze hry: Pijácká biguine, Blues Nekrolog, Devět řemesel, desáté bída, Život je jen náhoda, Hymna prohibice, Tisíc a jeden sen, Příliš horlivosti škodí, Láska má právo se smát, Hymna svobody.

Nahrávky

[editovat | editovat zdroj]

Některé písně a orchestrální skladby byly v roce 1933 zaznamenány na gramofonové desky firmy Ultraphon:

  1. Tanec loutky, Jaroslav Ježek, orchestrální verze, dirigent Jiří Srnka, nahráno 10. 2. 1933
  2. Devět řemesel - desátá bída, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, dirigent Karel Ančerl, nahráno 10. 2. 1933
  3. Opium - čínské intermezzo, Jaroslav Ježek, orchestrální verze, dirigent Jiří Srnka, nahráno 15. 2. 1933
  4. Láska má právo se smát, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívá Míla Ledererová, dirigent Karel Ančerl, nahráno 15. 2. 1933
  5. Černošská rapsodie, Jaroslav Ježek, orchestrální verze, dirigent Karel Ančerl, nahráno 15. 2. 1933[2][3]
  6. Píseň národů, Morreti - Markush - Ager - Yellen - Vacek/ Voskovec a Werich, Jaroslav Ježek klavír, nahráno 10. 2. 1933

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ VOSKOVEC, Jiří. Hry V+W. Praha: Československý spisovatel, 1982. Dostupné online. Kapitola Svět za mřížemi, s. 361–484. 
  2. ↑ JUST, Vladimír. Osvobozené divadlo 1929-1938. Praha: Supraphon, 2007. 56 s. Kapitola Svšt za mřížemi 1933, s. 15, 18. 
  3. ↑ Osvobozené divadlo I. - VII. 1929 - 1938 [online]. Supraphon [cit. 2020-11-15]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Hry Osvobozeného divadla
Vest pocket revue (1927) • Smoking revue (1928) • Gorila ex machina (1928) • Kostky jsou vrženy (1929) • Premiéra Skafandr (1929) • Líčení se odročuje (1929) • Fata Morgana (1929) • Ostrov Dynamit (1930) • Sever proti Jihu (1930) • Don Juan & comp. (1931) • Golem (1931) • Caesar (1932) • Robin zbojník (1932) • Svět za mřížemi (1933) • Osel a stín (1933) • Slaměný klobouk (1934) • Kat a blázen (1934) • Vždy s úsměvem (1934) • Panoptikum (1935) • Balada z hadrů (1935) • Nebe na zemi (1936) • Rub a líc (1936) • Panorama (1937) • Těžká Barbora (1937) • Pěst na oko (1938)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svět_za_mřížemi&oldid=23341045“