Nebe na zemi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nebe na zemi, Osvobozené divadlo o prologu a jedenácti obrazech je 23. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslava Ježka, v Osvobozeném divadle. Premiéra byla 23. září 1936. Režie Jindřich Honzl, hudba Jaroslav Ježek, choreografie Saša Machov, výprava a kostýmy František Zelenka.

Ve hře zazní balet Metamorfosy, Nebe na zemi, Vousatý svět, operní parodie Buďte blahořečený

Inspirací autorům byl motiv staroanglické hry Francise Beaumonta a Johna FletcheraŠpanělský kněz. Děj však přenesli do mytologicko-renesanční atmosféry. Hra se odehrává na Olympu a v malém městě kdekoliv a kdykoliv je Vám libo, neboť jak říká bůh Merkur ve hře „Nezáleží na jménu obce, lidi, lidi ti jsou všude stejní …“

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V početném repertoáru Osvobozeného divadla z pera Jana Wericha a Jiřího Voskovce zaujímá zvláštní místo trojice her, které jsou adaptací cizích předloh. V+W sahali patrně po cizím vzoru, když bylo potřeba rychle nasadit novinku a když se sami ještě rozmýšleli nad svou další vlastní hrou. V roce 1935 navštívil Jan Werich a Jaroslavem Ježkem Moskvu, kde viděli Fletcherovu hru Španělský kněz a hned je v tom upoutalo, že má dvě postavy, kněze a kostelníka, které by se dobře hodily pro V+W. Když se vrátili do Prahy, požádali Julia Fučíka, aby jim opatřil ruský překlad této hry a pomohl jim vyhledat i překladatele. Touto hrou se Osvobození vrátili zpět na jeviště Osvobozeného divadla ve Vodičkově ulici po jednoročním odskoku na malou scénu divadla Rokoko, kde hráli odbojnou hru Balada z hadrů pod hlavičkou Spoutaného divadla.

Nebe na zemi ožilo znovu 5. června 1951 v Divadle čs.filmu v Karlíně. Text nově upravil Jan Werich s Janem Rychlíkem, hudbu Jaroslava Ježka doplnil Václav Trojan. V režii Jiřího Frejky navrhl dekorace a kostýmy Jiří Trnka. Horácia Dardu hrál Vlasta Burian

Osoby a premiérové obsazení[editovat | editovat zdroj]

Jupiter V. Šmeral
Juno M. Zieglerová
Merkur S. Machov
Vittorio Bartolus, notář J. Plachta
Amaranta, jeho žena E. Adamová
Caverna, velkostatkář F. Filipovský
Catastrofa, jeho žena J. Švabíková
Camilio, jeho mladší bratr B. Záhorský
Horacio Darda, kněz Jupiterův J. Werich
Scipio Calaber, kostelník chrámu Jupiterova J. Voskovec
Rakvář F. Černý
První sousedka I. Lechnýřová
Druhá sousedka J. Černá
Komorná Z. Rubínová
Starý farník J. Malec

Děje se na Olympu a v malém městě, kdekoliv je vám libo

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hra začíná prologem, manželskou hádkou mezi nevěrným bohem Jupiterem a jeho ženou Juno. Rozezlený Jupiter na sebe bere lidskou podobu a jde mezi lidi. Tam potká notářovu ženu Amarandu a zatouží po ní. S pomocí boha Marta a falešného doporučení, požádá kněze a kostelníka Jupiterova chrámu, aby mu dopomohli se dostat do notářova domu jako koncipient. Ti jsou za úplatek ochotni udělat vše. Velkostatkář Caverna nemůže mít děti a tudíž ani dědice jeho velkého majetku. Navrhne proto knězi falešnou adopci, aby dědictví nespadlo do klína jeho bratrovi, který se nečekaně vrátil ze světa. Kněz a kostelník slíbí někoho najít, kdo by se naoko stal jejich dědicem a vzpomenou si na mladíka, kterého doporučili do Bartolova domu. Převlečený Jupiter souhlasí se sehráním přidělené role za protislužbu: chce, aby odlákali na hodinu manžela z domu, a mohl tak být s manželkou sám. Kněz proto předstírá smrtelnou nemoc a potřebuje sepsat poslední vůli. Zdržení manžela z domu ani nevyjde, stejně tak jako následná podvodná adopce. Proradná manželka Catastrofa plánuje se zbavit manžela a vzít si jeho bratra. Nakonec se objeví Jupiter ve své božské podobě a vše vysvětlí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]