Lukáš Matoušek

Lukáš Matoušek
Lukáš Matoušek
	Lukáš Matoušek (2015)
Základní informace
Narození	29. května 1943 (81 let); Praha ; Protektorát Čechy a Morava
Žánry	klasická hudba, aleatorická hudba a dodekafonie
Povolání	hudební skladatel, klarinetista a hudební pedagog
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Matoušek (* 29. května 1943 Praha) je český klarinetista, skladatel, hudební režisér a dramaturg.

Život

Studoval na Pražské konzervatoři dirigování u Václava Smetáčka, klarinet u Milana Kostohryze a skladbu u Zdeňka Hůly. Po absolvování konzervatoře navštěvoval kurz elektronické a konkrétní hudby v Československém rozhlase v Praze (1967–1969) dále pokračoval ve studiu skladby, nejprve soukromě u Miloslava Kabeláče (1969–1975) a později na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1975–1982)^[1] u Ctirada Kohoutka. Vyučoval hru na klarinet na Deylově konzervatoři v Praze (1967–1977) a byl hudebním režisérem a redaktorem Československého rozhlasu v Praze (1977–1989). Po roce 1989 byl dramaturgem a hudebním režisérem Studia Matouš a v letech 2000–2006 pracoval jako dramaturg Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Od roku 2001 vyučuje na katedře hudební teorie Akademie múzických umění v Praze.

V roce 1969 zkomponoval Kantátu na starozákonní latinský text Nářku Jeremiášova pro sóla, smíšený sbor a čtyři žesťové nástroje, jako reakci na Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Kantáta měla velký úspěch a získala na festivalu Musica Sacra Nürnberg, prémii města Norimberku. To však současně znamenalo diskriminaci ze strany normalizátorů a jeho díla se po téměř 20 let v Československu prakticky nehrála.

Ve své tvorbě používal moderní skladebné techniky: dodekafonii, aleatoriku a témbrovou hudbu. Kromě toho jej však zajímaly paralely mezi hudbou novodobou a středověkou. V roce 1963 založil soubor Ars cameralis specializovaný na konfrontaci středověké hudby hrané na historické hudební nástroje a hudby soudobé, hrané na moderní nástroje. Je jeho uměleckým vedoucím a vystupuje s ním i jako hráč na klarinet a historické dechové nástroje. V 70. letech spolupracoval též se souborem Pražští madrigalisté. Středověkou hudbu studoval i na své stáži v Londýně jako stipendista British Council. O historických nástrojích rovněž přednášel na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a na Týnské škole v Praze, jakož i na různých mezinárodních hudebně vědeckých konferencích. Věnuje se i rekonstrukci středověkých skladeb a uvádí je v novodobých premiérách.

Dílo

Orchestrální skladby

Garden Music pro 12 dechových nástrojů (1962)
In memoriam John Fitzgerald Kennedy pro 12 sólových nástrojů (1964)
Hudba pro Bayreuth – II. invence pro 10 dechových nástrojů (1966)
Koncert pro bicí a dechové nástroje (1967)
Příběhy pro orchestr podle básní Vladimíra Holana (1975/2015)
Proměny ticha pro 12 smyčcových nástrojů (1977)
Sonáta pro kontrabas a komorní soubor (1980)
Kořeny času (Radices temporum) pro symfonický orchestr (1981)
Fanfára 17. listopadu pro 12 žesťových nástrojů (1990)
Viderunt omnes fines millennii pro dechové kvinteto a smyčce (1999)
Paměť pražského paláce pro komorní orchestr (2003)
Sonáta pro housle a komorní orchestr (2003)
Tři novelety pro hoboj a smyčce (2004)
Věnec sonetů pro violoncello a orchestr (1996–2009)

Komorní skladby

Náznaky – pět malých kousků pro flétnu a klarinet (1962)
Pět kánonů pro sólový klarinet (1962)
Letokruhy pro flétnu a recitaci na text Josefa Hrubého (1962)
Invence pro sólové violoncello (1963)
Kánonická cvičení pro dva nástroje (1965)
Intimní hudba pro sólovou violu nebo violoncello (1968)
Sedm hříchů Hieronyma Bosche pro flétnu, basklarinet, klavír a bicí (1971)
Afekty pro cimbál (1972)
Ohlédnutí Orfeovo pro flétnu, violu a harfu nebo klavír (1973)
Aztékové pro 1 hráče na bicí nástroje (1978)
Preludium a fuga pro klavír (1978)
Vzpomínka na pana Sudka pro žesťový sextet (1979)
Proměny ticha pro smyčcové kvarteto (1980)
Sonáta pro housle a klavír (1980)
Sonatina pro klarinet a klavír (1983), také pro altsaxofon a klavír (2007)
Kvintet pro flétnu, hoboj, klarinet, lesní roh a fagot (1987)
Česká intráda pro žestě (1992)
Hommage à Machaut pro klarinet, violu a klavír (1993)
Věnec sonetů pro violoncello a klavír (1996/2000)
Stíny a odlesky pro flétnu, klarinet, housle, violu, violoncello a klavír (2000)
MiN-Kaleidoskop pro komorní soubor (2002)
Trio pro klarinet, housle a klavír (2002)
Mozaika pro dvě flétny a klavír (2003)
Sólo pro klarinet (2003)
Tři novelety. Trio pro hoboj, housle a klavír, také pro hoboj a smyčcový kvartet (2004)
Óda na radost pro recitaci, housle, violoncello a klavír na text Vladimíra Holana (2008)
Fantasie pro varhany (2008)
Canones diversi pro housle a klarinet (2009)
Sonety / Sonnets pro violoncello a klavír (2011)
Praeludium Sancti Venceslai pro varhany (2012)
David a Šalamoun / David and Salomon pro recitaci a harfu na biblický text (2012)
Biblická sonáta / Biblical sonata pro harfu (2013)
Sonáta pro varhany (2013)
Meditace a toccata pro klavír (2014)

Vokální skladby

Tartuffův trest pro soprán, mezzosoprán, flétnu a basklarinet na slova A. Rimbauda (1964)
Kantáta na starozákonní text Žalmu č. 92 pro soprán, basklarinet, fagot a trombón (1966)
Kantáta na starozákonní latinský text Pláče Jeremiášova pro sóla, smíšený sbor a čtyři žesťové nástroje (1969)
Klárčina říkadla. Cyklus dětských sborů na texty českých lidových říkadel (1974)
Pečeť mlčení (Sigillum silentii) na biblické texty pro mezzosoprán, klarinet, violu a klavír (1970–1997)
Barvy a myšlenky pro mezzosoprán, flétnu, klarinet, violu a cembalo na texty malířů a básníků o umění (1976)
Vodička, voda. Cyklus dětských sborů à capella na slova Jana Čarka (1977)
Květ z ráje pro recitátora a dětský nebo dívčí sbor na slova Jaroslava Seiferta (1983, verze pro smíšený sbor 1989)
Ani bolest nedožijem... Písně na verše Vladimíra Holana pro sólový hlas (1997)

Komponuje rovněž písně pro dětské sbory a instruktivní skladby, zejména pro dechové nástroje.

Dílo literární

Das Chalumeau-Problem, in: Die Blasinstrumente und ihre Verwendung sowie zu Fragen des Tempos in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts: Blankenburg, Harz, 1976, s.33-36.
„České“ křídlo – ala „bohemica“, in: Zpravodaj Společnosti pro starou hudbu 3/1985.
Regional Signs of Medieval Musical Instruments, in: Musikalische Ikonographie, Laaber 1994, s. 207-212.
Interpretace polyfonie vrcholného středověku, in: Cantus choralis ´01, Mezinárodní symposium o sborovém zpěvu, Ústí n. Labem 2001, s. 57-60
Bohemika mezi středověkými hudebními nástroji, in: Clavibus unitis 1, 2006, str. 1-10, http://www.acecs.cz/media/cu_2012_01.pdf
Hudební nástroje evropského středověku, dvanáctidílný cyklus článků in: Hudební rozhledy 59, 2006; I. Pár slov úvodem, HR č. 1, s. 58-59; II. Monochord a chorus, HR č. 2, s. 58-59; III. Cimbál a psalterium, HR č. 3, s. 58-59; IV. Křídlo (ala) a harfa, HR č. 4, s. 58-59; V. Rota a žaltářová harfa, HR č. 5, s. 58-59; VI. Loutna a kvinterna, HR č. 6, s. 58-59; VII. Klavichord a cembalo, HR s. 58-59; VIII. Třecí chordofony, HR č. 8, s. 58-59; IX. Aerofony hranové, HR č. 9, s. 58-59; X. Varhany a portativ, HR č. 10, s. 58-59; XI. Aerofony jazýčkové, HR č. 11, s. 58-59; XII. Aerofony retné, HR č. 12, s. 58-59.
The Music of the Bohemian Middle Ages, in: Czech Music 3/2006, s. 29-40.
Nově objevená vyobrazení středověkých hudebních nástrojů v Kouřimi, in: Hudební věda XLVI 46, č. 1-2/2009, s. 5-30.
Středověké hudební nástroje na schodišti Velké věže hradu Karlštejna, in: Slovenská hudba, revue pre hudobnú kultúru, č. 2-3/2009, ročník XXXV, s. 134-171.
Calcastrum, Pokus o identifikaci hudebního nástroje z traktátu Pauli Paulirini de Praga, in: Živá hudba, ročník 1, 2010, č.1, s. 12-22.
Nově objevené středověké nástěnné malby s hudebními nástroji v Kouřimi, in: Hudobnohistorický výskum na Slovensku začiatkom 21. storočia II., Univerzita Komenského, Bratislava 2010, s. 123-143.
Hudba v době Karla IV. / Music during the Era of Charles IV, in: Pražské jaro – Prague Spring, Programový katalog – Programme catalogue, 2015, s. 131-138.

Odkazy

Reference

↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 151.

Externí odkazy

Osoba Lukáš Matoušek ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lukáš Matoušek
Lukáš Matoušek v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Život a dílo na Musica.cz
Soubor Ars cameralis
Text k profilové CD
Co je co?

[1] Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 151.

[1]