Prachy dělaj člověka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prachy dělaj člověka
Země Česko
Jazyk čeština
Délka 110 minut
Žánr komedie / krimi
Námět Jan Kulhavý
Scénář Radek John
Režie Jan Kulhavý
Jiří Chlumský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Tomáš Hanák
Michal Suchánek
Ondřej Vetchý
Renata Visnerová - Prokopová
Zdeněk Podhůrský
Kateřina Průšová
Tomáš Krejčíř
Petra Pudová
Tomáš Löbl
Eva Aichmajerová
Marek Taclík
Marek Vašut
Produkce Jan Nejedlý
Hudba Clou
Djordje Erič
Kamera Ramúnas Greičius
Tomáš Juríček
Střih Adam Dvořák
Výroba a distribuce
Premiéra 28. září 2006
Prachy dělaj člověka na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachy dělaj člověka je česká filmová krimi komedie z roku 2006.

Obsah[editovat | editovat zdroj]

V filmu se jedná o tři kamarády, kteří se v osmdesátých letech rozhodli z ČSSR emigrovat. Napřed sebrali peníze zdejším kubánským pracovníkům, pak se dostanou do Bratislavy. Zde se ovšem Michal rozhodne kvůli matce vrátit domů a tak se na loď do Rakouska vydali jen Tomáš s Ondrou. Loď však pohraničníci zastaví a útěk tak předčasně končí[1].

Film má představovat jakousi českou verzi Dannyho parťáků. Hlavní postavy v ní za pomoci triků uskuteční dvě velké loupežné akce, jejichž vzorem byly skutečné legendární zločiny české historie, konkrétně přepadení dejvické pošty (1997), při níž si lupiči v maskách Václava Klause, Miloše Zemana a Václava Havla odnesli 28 miliónů , a přepadení obrněného vozu Group 4 Securitas (2002), z něhož bylo uloupeno 150 miliónů Kč.

I scéna s oklamanými kubánskými pracovníky a tím samým vyřazeným strojem Il-18D, býv. OK-WAJ, sloužící jako dálniční motorest u Bakova nad Jizerou, je založena na skutečné události. Seznam restaurací z vyřazených dopravních letadel v Česku

Hlavní postavy ztvárnili Tomáš Hanák, Michal Suchánek, Ondřej Vetchý a Renata Prokopová-Visnerová.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TV program. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. 8. duben 2010, roč. II, čís. 14, s. 29.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]