Vladimír Dedeček
| Ing. Arch. Vladimír Dedeček | |
|---|---|
| Narození | 26. května 1929 Martin |
| Úmrtí | 29. dubna 2020 (ve věku 90 let) |
| Občanství | Slovensko a Československo |
| Povolání | architekt |
| Ocenění | Cena Dušana Jurkoviče (1965) Pribinův kříž II. třídy (2016) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Dedeček (26. května 1929, Turčiansky Svätý Martin – 29. dubna 2020[1][2][3][4]) byl slovenský architekt působící v Bratislavě. Ve své tvorbě odkazoval k antické architektuře, modernímu strukturalismu i brutalismu.[5][6][7][8]
Život a tvorba
[editovat | editovat zdroj]Vladimír Dedeček se věnoval funkcionalismu a sledoval problémy ve vývoji pozdního moderního trendu. Nejprve se specializoval na školní budovy, kde ve spolupráci s Rudolfem Miňovským vytvořil netradiční uspořádání, například odlišný druh pavilonů škol v Bratislavě koncem 50. let 20. století, jakož i na světelné instalace pro třídy. Navrhl komplex Zemědělské univerzity v Nitře (včetně známé auly, 1960–1966), kde použil pokročilé metody a prostorový koncept; za tuto realizaci obdržel Cenu Dušana Jurkoviče.[5] Pracoval na projektu Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvoleně a kolejí – tzv. „studentského městečka“ v Mlynské dolině v Bratislavě a získal i důležité oficiální objednávky, jako byla například Krajská politická škola v Modre-Harmónii (1972). V roce 1979 se podle jeho návrhu realizovalo kontroverzní přemostění Slovenské národní galerie. V 80. letech se podle jeho návrhů realizovalo sídlo Slovenského národního archivu, administrativní budova výstaviště Incheba a budova Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Ve svých stavbách často používal červeno-bílou barevnou kombinaci.[5]
Tvorbu Vladimíra Dedečka lze rozdělit na čtyři období:
- učňovská léta 1953–1960, po absolvování Fakulty architektury SVŠT se věnoval převážně školním stavbám
- roky zralosti 1960–1972, věnoval se školním stavbám, areálům a solitérům občanské vybavenosti
- mistrovská léta 1972–1988, kdy vznikaly jeho nejvýraznější realizace
- závěr profesní kariéry a důchod od roku 1989 do roku 1992.
Výběr z projektů a realizací
[editovat | editovat zdroj]- Základní škola Barca, 1955
- Základní škola Východná, 1956
- Pošta Tatranská Lomnica, 1958
- Opakovaný typový projekt pošty od r. 1958
- Zemědělská (Poľnohospodárska) škola, Bernolákovo, 1958
- ZŠ sídliště Februárka, 1958
- ZŠ Petržalka, 1961
- ZŠ Cádrova ul., 1961
- Knihovnická škola, Krasňany, 1961
- Ekonomická škola, Račianská ulice, 1963
- areál VŠP Nitra, 1965, cena D. Jurkoviče
- Zemědělská škola, Ivanka, 1966
- Zemědělská škola škola, Piešťany, 1966
- Administrativní budova podniku Mostárne Brezno, Bratislava, 1971
- Internáty Mlynská Dolina, Bratislava, 1975
- Ústav hospodářské správy lesů, Zvolen, 1976
- Přírodovědecká fakulta, Bratislava, 1978
- Matematicko-fyzikální fakulta, Bratislava, 1978
- rekonstrukce budovy Slovenské národní galerie v Bratislavě (realizováno pouze přemostění), 1979
- Podnik realizácie výpočtovej techniky, Zvolen, 1980
- Krajská politická škola, Modra-Harmónia, 1980
- Budova Svazu družstevních rolníků, Trenčianská ulice v Bratislavě, 1982
- Slovenský národní archiv, Bratislava, 1983
- Inštitút vzdelávania MV SR v Bratislave, 1984
- VŠLD, Zvolen, 1984
- Štátna Banka, Považská Bystrica, 1984
- Školní zařízení, Modra-Harmónia, 1986
- Budova IGHP, Bratislava, 1987
- Administrativní budova TANAP, Tatranská Lomnica, 1987
- Veterinární nemocnice v Bratislavě, 1988
- Palác kultury a sportu Vítkovických železáren Klementa Gottwalda, Ostrava Vítkovice, 1988 – Ostravar Aréna
- Administrativní budova Incheba, Bratislava, 1989
- Nejvyšší soud Slovenské republiky, Bratislava, 1989
- Výstaviště Incheba, Bratislava, 1990
- Obchodní centrum Devínska Nová Ves, 1994
- Hromadné garáže pro 250 automobilů, Petržalka, Medveďova ulice, 1995
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1965 získal Vladimír Dedeček s Rudolfem Miňovským (in memoriam) Cenu Dušana Jurkoviče za návrh komplexu „Vysoké školy zemědělské“ v Nitře.[9]
Vladimír Dedeček získal u příležitosti slovenského státního svátku 1. ledna 2016 ocenění prezidenta Andreje Kisky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimír Dedeček na slovenské Wikipedii.
- ↑ MOČKOVÁ, Jana. Zomrel Vladimír Dedeček – architekt, ktorý sa nebál radikálnych riešení. dennikn.sk [online]. Bratislava: N Press, 2020-04-29 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. ISSN 1339-844X. (slovensky)
- ↑ Zaprisahal sa, že na SNG už nesiahne. Zomrel architekt Vladimír Dedeček. kultura.sme.sk [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. Zomrel architekt Vladimír Dedeček. Aktuality.sk [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PERNÝ, Lukáš: Stavbami menil vzhľad Slovenska. In: Slovenské národné noviny, 20/2020. ISSN 0862-8823.
- 1 2 3 Architekt geometrie aj monumentality. HN magazín. 2020, roč. 6, čís. 18, s. 26–27. (slovensky)
- ↑ MITÁŠOVÁ, Monika. Vladimír Dedeček: Tesár v čase betónu. Denník N [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PERNÝ, Lukáš. Budovy, ktoré poznáte. Vladimír Dedeček, architekt neskorej moderny, ktorý vstúpil do našich životov. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zomrel velikán architektúry Vladimír Dedeček. Pozri si jeho neprehliadnuteľné diela na Slovensku. Noizz.azet.sk [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. (slovensky)
- ↑ MIKLOŠ, Peter. Prehľad udelených cien Cena Dušana Jurkoviča od roku 1963 [online]. archinet.sk, u [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Dedeček na Wikimedia Commons - (slovensky) Článek o Vladimíru Dedečkovi, archinet.sk
- (anglicky) Článek o V. Dedečkovi na archinform.net
- (slovensky) Potoková, K.: Aby Slovensko bolo ako záhrada, S architektom Vladimírom Dedečkom nielen o architektúre. Poľnohospodár č. 8/53, Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine. 23. ledna2009.
