Přístavba Slovenské národní galerie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přístavba Slovenské národní galerie
Přístavba Slovenské národní galerie
Přístavba Slovenské národní galerie
Poloha
Adresa Bratislava, SlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přístavba SNG nebo přemostění Slovenské národní galerie patří k nejkontroverznějším dílům moderní architektury v Bratislavě. Veřejnost s ní stále není ztotožněna, odborníci ji však téměř bezvýhradně přijímají. Dědečkovo přemostění nezmizí ani v nejrealističtějším návrhu rekonstrukce SNG od ateliéru Architekti BKPŠ autorů Martina Kusého a Pavla Panáka. Moderní přístavba SNG se možná stane ústředním bodem všech komplikací spojených s tímto přemostěním dosud.

Historie SNG[editovat | editovat zdroj]

Po politickém převratu roku 1948 se Martin jako kulturní centrum stal "ideologicky nevyhovujícím" a všechno se centralizovalo. Dne 29. června 1948 zřídili SNG v Bratislavě. Přidělili jí budovu vodních kasáren na nábřeží Dunaje, postavenou v letech 1759-63. Původně měla budova čtyři křídla, jižní křídlo v první polovině 20. století zbourali a tím vznikl otevřený prostor. Krátce po rekonstrukci v 1955 však bylo jasné, že kapacita objektu je nedostačující. V 1963 Svaz Slovenských architektů vypsal studijní úkoly na dořešení dostavby a adaptace SNG. Úkoly zpracovali čtyři autoři, resp. skupiny autorů V. Dědeček, E. Kramár se spolupracovníky, J. Fragner se spolupracovníky a M. Beňuška se spolupracovníky. Návrhy vyhodnotili 6. ledna 1964 a za nejlepší uznaly návrh V. Dědečka. Sám autor prohlásil návrh za "střízlivý a konzervativní". Tvarové řešení jižního exponovaného křídla galerie je jedním z projevů autorova sklonu vyjadřovat se nekonvenčními způsoby

Přístavba SNG[editovat | editovat zdroj]

V. Dědeček předložil studii dotvoření areálu SNG se zachováním historického objektu. Stavba SNG se měla původně rozprostírat i na severozápadní straně stavebního bloku do Paulínyho ulice a měla zabrat i plochu funkcionalistického objektu vedle hotelu Devín. Uvedený objekt se měl odstranit. Dne 31. ledna 1991 byla zpracována výhledová analýza SNG. Přemostění s rozponem 74 m, které umožnilo přímý pohled z dunajského nábřeží do nádvoří SNG dle požadavků expertů, bylo svého času unikátní konstrukcí na Slovensku. V době svého vzniku působila velmi progresivní. Jenže právě proto, že byla připojena ke starší, historické budově, stala se předmětem polemik a nepříznivého hodnocení již krátce po realizací. Tato vlna se časem zvedala.

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Ve staré budově a půdě přibylo jedno podlaží s horním osvětlením přes zasklenou stěnu. Z 1. a 2. patra je stará budova komunikačně spojena s výstavními prostorami jižního přistavěného křídla. Třípodlažní výstavní komplex jižní fasády je vysunutý jako most na dvou podpěrách; to umožňuje optický kontakt mezi nádvořím galerie a nábřežím. Most tvoří čtyři ocelové příhradové nosníky, podpory jsou vzdáleny 54,5 m a mají šířku 30 cm. Jedna podpora je pevná a druhá kyvná. Ocelovou konstrukci mají i ostatní nové části, jejichž autorem je O. Pečený. Některé zajímavé části konstrukce viditelné ze stavby, jsou dnes skryté. Plášť konstrukce udělali "suchým procesem" z pórobetonových panelů, s konečnou povrchovou úpravou ze smaltovaného hliníkového plechu, barvy bílé a červené. Převládá bílá; na bočních stěnách červená barva má znázorňovat řez. Původní povrchová úprava měla být ze sklomozaiky, ale při realizaci se ukázalo, že za podmínek pohybů nosné konstrukce stavební podnik nedokáže navrženou úpravu udělat, proto se nahradila dnešní. Nové jižní výstavní křídlo má ve všech podlažích horní osvětlení ze severní strany, z jižní strany nemá otvory, což ho chrání před nežádoucím světlem, tak dopravním ruchem.

Rekonstrukce přístavby[editovat | editovat zdroj]

K 1. březnu 2001, tedy po 24 letech museli přístavbu uzavřít, čímž SNG přišla o 1 800 m2 prostoru. Hlavním problémem se stala nestabilní vnitřní klima, plexisklové tvárnice popraskaly a přes střechu do budovy začalo zatékat. Začalo se přemýšlet nad další rekonstrukcí. V dnešní době se diskutuje nad možností zbourání přístavby. Další úvahou, kterým bude směřovat budoucnost přemostění je možné odstranění vyčnívajících částí, tak aby se fasáda a výška budovy dala do souladu s okolím a aby splývala s původní budovou SNG. V této variantě se nadále uvažuje s přemostěním. Poslední variantou je dobudování čtvrtého křídla.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Thurzo, I .: Galerie, přemostění - jablko sváru ?, Informace z prostředí CDD pro architekturu, interiér a design č. 5 (2001), s. 6-7
  • Thurzo, I .: Budova Slovenské národní galerie, Československý architekt č. 7 (1978), s. 4-5
  • Dulla, M .; Moravčíková, H .: Architektura Slovenska v 20. století
  • Dědeček, V .: Východiska a činitele architektonické tvorby 3 desetiletí, Projekt 26 č. 2 (1984), s. 23/24

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prístavba Slovenskej národnej galérie na slovenské Wikipedii.