Bernolákovo
Bernolákovo | |
---|---|
Kostel svatého Štěpána | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°11′57″ s. š., 17°18′1″ v. d. |
Nadmořská výška | 141 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Bratislavský |
Okres | Senec |
Tradiční region | Bratislavský |
Bernolákovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 28,43[1] km² |
Počet obyvatel | 9 896[2] (2023) |
Hustota zalidnění | 341,95[3] obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Richard Červienka |
Vznik | 1209 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
obec | |
Adresa obecního úřadu | Hlavná 111 900 97 Bernolákovo |
Telefonní předvolba | 02 |
PSČ | 900 27 |
Označení vozidel (do r. 2022) | SC |
NUTS | 507814 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bernolákovo, do roku 1948 Čeklís (maďarsky Cseklész, německy Landschütz, Tantschitz), je obec na jižním Slovensku v okrese Senec. V obci se nachází římskokatolický kostel sv. Štěpána Krále z roku 1955 a kaplička sv. Anny z roku 1835. Žije zde přibližně 8 800[4] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Území Bernolákova bylo osídleno už v období neolitu (mladší doby kamenné) a v starší době bronzové. Více hmotných památek pochází z 8. století z období slovansko-avarského soužití.
První písemné prameny pocházejí z roku 1209. V tomto roce král Ondřej II. Uherský daroval správci Šebešovi obec i panství Svätý Jur, kterého součástí byla i dědina Ceki (dnešní Bernolákovo). Už v roce 1216 nesla obec jméno Cheki. V tomto období se na území dnešního Bernolákova nalézaly dvě osady Čeki a Lužnica. Obě osady se později spojily a postupně se měnil i název obce (Cseklész, Checlez, Cheklez, Čeklýs, Čeklís).
Nad obcí se tyčí vršek Várdomb, na kterém je stylově postavena vodárenská věž. Připomíná místo, kde byl okolo roku 1290 vybudován Čeklíský hrad. Počátkem 18. století byl za povstání Františka II. Rákoczyho zničen. Počátkem 16. století měl obecní úřad v pečeti tři lilie. Tehdy se také používalo krátkodobě pojmenování Drei Lilien Stadt (čili: Město tří lilií). V roce 1523 obdržela obec první výsadní listinu, ale městysem se stala až v rozpětí let 1606–1630.
V dalším období se obec spojila s významným rodem Esterházyů, kteří byli významným šlechtickým rodem. Svědčí o tom i rok 1766, kdy byl hostem Esterházyů celý uherský královský dvůr. Ve stejném roce zde panovnice císařovna Marie Terezie zřídila první manufakturu – kartounku.
V letech 1938 až 1945 se obec na základě První vídeňské arbitráže stala součástí Maďarska.[5]
Významnou historickou kapitolou obce bylo působení mladého katolického kněze Antona Bernoláka v letech 1787–1791. Byl představitelem mladé slovenské inteligence, která se snažila o pozdvižení slovenského národa i jeho jazyka. Nejvýznamnějším činem Antona Bernoláka byla kodifikace spisovné slovenštiny v roce 1787. Dne 10. října 1937 zde byl odhalen jeho pomník a od roku 1948 obec nese na jeho počest své jméno – Bernolákovo.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel sv.Štěpána
[editovat | editovat zdroj]Byl postaven v goticém slohu ve 14. století. V letech 1764–1773 byl přestavěn. Zasvěcen je sv. Štěpánovi Králi.
Esterházyovský zámek
[editovat | editovat zdroj]Hrabě Jozef Esterházy zde dal v letech 1714–1722 postavit honosný zámek. Jeho monumentální architektura byla ovlivněna vídeňským barokem. Autorem projektu byl pravděpodobně slavný rakouský architekt Jan Bernard Fischer z Erlachu. Později, v první polovině 18. století byly provedeny menší úpravy architektem J. Fellnerem. Svým řešením patřil mezi nejskvostnější barokní zámky na Slovensku.[6] Před zámek je mariánský sloup z poloviny 18. století.[7].
Zámecký park
[editovat | editovat zdroj]V okolí zámečku se rozprostírá památkově chráněný zámecký park ve stylu francouzských parků. V zámeckém parku byla vybudována i barokní kaplička svaté Anny (1724).[6]
Pranýř
[editovat | editovat zdroj]Ze 17. století se dochoval sloup hanby – pranýř.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jozef Kuchár, slovenský herec a zpěvák
- Ján Popluhár, bývalý československý reprezentant, fotbalista 20. století na Slovensku
- Laco Déczi, slovenský jazzový hudebník
- Július Binder, projektant a manažer
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zřícenina bernolákovského hradu
-
Kostel sv. Štěpána
-
Esterházyovský zámek
-
Zámecký park
-
Kaple sv. Anny
-
Pranýř
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bernolákovo na slovenské Wikipedii.
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK, om7014rr_ukaz: Rozloha (Štvorcový meter).
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Počet obyvateľov podľa pohlavia - obce (ročne) [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7101rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ Statistical Office of the Slovak Republic (www.statistics.sk). Hustota obyvateľstva - obce [online]. www.statistics.sk [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) Nastavení: om7014rr_obc: AREAS_SK.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 26.
- ↑ a b Register pamiatkových objektov – Pamiatkový úrad SR [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SEMPLE, Pavel. Bernolákovo [online]. Hrady.cz, 2014-02-05 [cit. 2022-12-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernolákovo na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- www.slovenskehrady.sk Slovenské hrady, Čeklís