V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Jiří Taufer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Taufer
Narození 5. června 1911
Boskovice
Úmrtí 3. prosince 1986 (ve věku 75 let)
Praha
Povolání spisovatel, překladatel a básník
Ocenění národní umělec (1975)
Politická příslušnost Komunistická strana Československa
Rodiče František Taufer
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
otec František Taufer
manželka Běla Taufrová, roz. Kupsová
syn doc.Rndr. Jiří Taufer CSc.
dcera Jiřina Rattayová, roz. Taufrová

Jiří Taufer (5. července 1911Boskovicích3. prosince 1986Praze) byl český básník, překladatel a politický pracovník.

Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. (1909–81).

Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 19541956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 19721982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene.

Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny (kompletní dílo Majakovského, jazykově nesmírně náročné překlady z Chlebnikova), výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny.

Kampaň na Seiferta[editovat | editovat zdroj]

Roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše.[zdroj?]“ Taufer tak stál u zrodu kampaně, kterou proti Seifertovi o rok později na popud Gustava Bareše z Kulturního a propagačního oddělení rozpoutal svou zdrcující kritikou Písně o Viktorce Ivan Skála.[zdroj?]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]