Vilém Laufberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vilém Laufberger
Narození 29. srpna 1890
Turnov
Úmrtí 29. prosince 1986 (ve věku 96 let)
Praha
Místo odpočinku Vinohradský hřbitov
Ocenění čestný doktor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Viléma Laufbergera v Praze na Vinohradech
Hrob Viléma Laufbergera v Praze na Vinohradech

Vilém Laufberger (29. srpna 1890 Turnov29. prosince 1986 Praha) byl český lékař fyziolog, řádný profesor na Masarykově univerzitě v Brně a Univerzity Karlovy, akademik ČSAV. Studoval na Lékařské fakultě UK do roku 1916 (MUDr.). Od roku 1920 organizoval nový Ústav experimentální patologie na Masarykově univerzitě, kde také v roce 1921 habilitoval a v roce 1927 získal řádnou profesuru (prof.). Na Masarykově univerzitě byl také v letech 1932–1933 děkanem. Od roku 1936 až do okupace a poté až do roku 1953 působil na Fyziologickém ústavu UK, během války pracoval ve Státním zdravotním ústavu. Od roku 1952, kdy vznikla ČSAV byl akademikem a náměstkem ředitele, sám též řediteloval Laboratoři vyšší nervové činnosti (později Laboratoř grafických vyšetřovacích metod), která sídlila na Bulovce a která se později přeměnila na Ústav fyziologických regulací ČSAV.

Jeho práce se stala známá již v roce 1913, kdy se mu experimentálně podařil vývin axolotla z larválního stádia na dospělce, což bylo velmi podstatné pro vytvoření české endokrinologie. V roce 1924 jako první v Československu připravil inzulin v čistém stavu. V 30. letech vypracoval teorii o buněčné mřížce. V roce 1935 představil ferritin a o rok později ho izoloval v krystalickém stavu. V roce 1947 publikoval Teorii vzruchu, která se zabývala nervovou činností. V závěrečné fázi svého života se zabýval diagnostikou a největší úspěch získala diagnostická metoda srdce, tzv. spaciokardiografie.

Za své dílo získal v roce 1954 státní cenu, Řád práce, Řád republiky (1955), komandérský kříž Řádu Polonia Restituta, medaili J. E. Purkyně. V roce 1965 získal čestný doktorát UK.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • O přeměně neotenického axolotla, 1913
  • Rozbití buňky, 2 části, 1933
  • Praktická fysiologie, 1946
  • Vzruchová theorie, 1947
  • Malá tajemství života, 1960

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]